Nerad dělím a posuzuji lov kaprů dle čtyř ročních období. Důležitost čtyř ročních období vidím „především“ v tom, jak se má rybář k vodě ustrojit a vybavit po stránce materiální. Kapry můžeme chytat v zimním období celkem dobře jako v letním období. Je spousta vod, kde i přes Vánoce teplota vody signalizuje tutéž teplotu vody jako v jiném ročním období. Co je na tom považováno za lov „zimních kaprů“? Řekl bych, že v celku nic.
Lov kaprů v závislosti na teplotě vody – Minimální teplota vody (4 – 8 °C)
Vím, že s každým ročním obdobím se většinou mění povětrnostní a světelné podmínky, které z části ovlivňují kapry. Toho jsem si vědom, ale mnohem větší důležitost věnuji teplotě vody, ve které ryba žije. Právě ona je tím rozhodujícím faktorem celého životního pochodu. Proto používejme slovní spojení „lov zimních kaprů“ dle teploty vody a vývoji biocenózy, které ne vždy musejí být závislé na ročním období.
Je stále více rybářů, kteří pokoušejí své štěstí i v takto nízkých teplotách vody. Názory, že kapři jsou zahrabaní v blátě a probouzejí se až na Velikonoce jsou nepravdivé. Chytit kapra v minimálních teplotách vody je velice těžké a složité, ale nikoliv nemožné. Pro rybářskou společnost zabývající se produkcí masa je tato oblast uzavřena. Kapr se v zimě nepřikrmuje a tak nemá nejmenší význam spekulovat nad tím, jestli něco žere nebo ne. Začal jsem rybařit a sledovat kapry v minimálních teplotách vody. Strávil jsem na břehu českých vod dlouhé chvíle pouhým pozorováním. Nebránil jsem se ani dlouhodobým výpravám s pruty. Byly to náročné momenty, ale dokázal jsem si, že kapry lze ulovit, a to dokonce i pod ledem nebo na dírkách. Také díky panu RNDr. Z. Adámkovi jsem si přečetl o mnoha světových výzkumech, které mi pomohly objasnit mé otázky. Vždyť za užití radiotelemetrie bylo studováno chování a aktivita kapra obecného při zimování v oblasti chovu kapra Waldviertel v Rakousku, jehož výsledky následně cituji:
„Obecně se má za to, že se kapr shromažďuje v hlubších oblastech rybníka, v tzv. “zimním loži”, kde snižuje svůj metabolismus a aktivitu plavání. Tento rozšířený názor nebyl nicméně prokázán seriózním vědeckým zkoumáním. Důvodem tohoto chatrného základu znalostí jsou obtížnosti monitorování aktivit plavání kapra v rybnících pokrytých ledem a snížená viditelnost. Radiotelemetrie může nicméně poskytnout vhodnou techniku pro studium chování kapra při zimování, aniž by byl rušen. Po dobu tří zim bylo 31 kaprů o hmotnosti 1200 – 2300 g označkováno implantovanými radiotelemetrickými vysílači a nasazeno do tří rybníků (22 000 – 44 000 m2). Během zimních měsíců (od listopadu do března), byly několikrát týdně lokalizovány pozice ryb a byla zhodnocena aktivita kapra. Taktéž byly zaznamenávány parametry prostředí, jako je tloušťka ledového pokryvu, povětrnostní podmínky, teplota vody a rozpuštěný kyslík a korelovány s aktivitou kapra. Údaje získané radiotelemetrií ukázaly, že klidová aktivita kapra korelovala s teplotou vody. Nepodařilo se nalézt žádné důkazy pro typické „zimní lože“. Pokud se týká redukce metabolismu a aktivity, ta byla jasně vyšší, než bylo předpokládáno. Za podmínek nízkého kyslíku aktivita ryb nekorelovala s teplotou vody. V tomto případě kapr vykazoval zvýšenou aktivitu a pohyboval se směrem k mělkým oblastem blízko přítoku rybníka, kde byla dostupná chladnější, ale lépe okysličená voda. V podmínkách mírné zimy se kapr obvykle této oblasti vyhýbal. Tento jev je dobře znám z vizuálních pozorování a nyní byl dokumentován pod ledovým pokryvem radiotelemetrií bez stresování kapra.“
A nebo další komentář Michala Urbánka (našeho předního potápěče), kameramana a pozorovatele ryb ve volných vodách, kterého také cituji:
„Mnoho lidí, ale i rybářů se domnívá, že se kapr přes zimu přestává krmit. Našimi ponory jsme si ověřili, že to tak není. Aplikovali jsme krmení blízko ke kaprům a pravidelně byla místa vyžrána. Samozřejmě, že kapr přijal mnohonásobně méně potravy, než při teplotách vyšších, ale důležitým poznáním bylo, že se vůbec krmí. A jak se kapr chová? Jednoduchá odpověď. Kapr je zpomalen, ale pod ledem čas od času cestuje za potravou (krátké vzdálenosti) nebo se klidně plave vyhřívat za sluníčkem. Každopádně nemohu potvrdit výrok, že kapr vyhledává hloubky. Kapr se samozřejmě straní litorální části lokality (0,5 m – 1, 5 m), ale když zapomeneme na tyto výrazné mělčiny, můžeme kapra najít kdekoliv. Ze své zkušenosti větší kapry potkávám na stejných místech, ať má voda 20 °C nebo 4°C (zkušenost z písníků).“
Jak je to s jeho aktivitou v určitou denní dobu nemohu objektivně posoudit, jelikož ve vodě nejsem 24 hodin denně. Ale jedno poznání, které vás kapraře bude zajímat mám. Pokaždé, když se potopím v nočních hodinách, nalézám kapry v naprostém klidu. Neviděl jsem je nikdy v pohybu, natož přijímat potravu. Leží vedle sebe a kolikrát si na ně mohu i šáhnout a to dokonce i s kyslíkovou bombou, kterou tak nemají rádi. To se mi v teplejší vodě nikdy nestane. Naopak, přijde-li den, trochu sluníčka a kapr jako by ožil. Začíná se pomalu rozplavávat (ne ve sloupci, ale při dně). Takže rozdíl mezi nocí a dnem v chování kapra při minimálních teplotách vody je jednoznačný. Z toho vyplívá, že za denního světla máte mnohonásobně vyšší šance na záběr.“
Jen krátké dvě pípnutí mého signalizátoru a krásná zimní ryba z české svazové vody, které si moc cením.
Od Michala Urbánka a dalších potápěčů, jako je známý slovenský fotograf PhDr. Peter Áč, jsem se ještě dozvěděl, že kapr je během minimálních teplot různě hlavami zapíchán v tělese hráze nebo ukryt ve vodních překážkách (dokonce zaobírá i pozici břichem k hladině). Taktéž, že aktivita kaprů byla zaznamenávána v krátkých časových a pravidelných horizontech. To znamená, že se kapři v určitou dobu vydávají na krátké trasy za potravou nebo za účelem okysličení žaberního aparátu. Kapr v chladné vodě neplýtvá energií. Přesně ví, kde je potrava zastoupena v nejvyšší hojnosti a plave nejkratší cestou přímo k ní. Pokud to tak mohu nazvat, tak kapři mají takové spižírny, nebo-li zásobárny potravy. Všiml jsem si toho na rybnících, které se po zimě vypouštěly. Domnívám se, že tyto prohlubně jsou bohaté na přirozenou potravu a kapr je z těchto důvodů navštěvuje. Nemyslím si, že bych tyto místa měl považovat za „zimní lože“. Jednou se mi při týdenní výpravě podařilo najít tyto spižírny. Montáže jsem pochopitelně položil přímo do nich. Záběry mi přicházely pravidelně v odpoledních hodinách a za týden jsem ulovil 22 kaprů do 75 cm. Nechytil jsem žádného velikána, ale na teplotu 5,5 °C, kterou tehdy voda měla jsem byl velmi potěšen. Při zkoušce uložení udice do jiných částí rybníku jsem neměl jediný záběr, i když jsem věděl, že kapři jsou v těsné blízkosti mé nástrahy! Proč se o tom vůbec zmiňuji? Právě proto, že najít spižírnu může znamenat daleko větší úspěch, než lovit kapry v jejich těsné blízkosti. Neříkám, že by bylo nemožné ulovit kapra v jeho útočišti (tam kde tráví nejvíce času) atraktivní nástrahou, ale udice umístěná ve spižírnách je podle mého názoru daleko účinnější.
Kapr se nejčastěji zdržuje u vodních překážek, nerovností, kamenných hrází, pilířů mostů atd. Jak už víme není pravidlem, že se kapr musí zdržovat v hlubší vodě, ale lavice ze 4 m do 10 m budou daleko lepší, než lavice z 1 m do 2 m. Kapr je rád kopíruje a v jejich bezprostřední blízkosti mění i on sám svojí hloubkovou pozici podle slunečného záření, kyslíku a jiných fyzikálně-chemických vlastností vody. A jak najít spižírny, kam čas od času kapři zavítají? Velmi záleží na jakém typu vody chytáte. Jiná situace bude například na řekách, než na rybnících. Na řekách bych spíše doporučil lovit v jejich dolním úseku (nad jezem), u pilířů mostů, v komorách, ve spadlých stromech a v příbřežních partiích klidné a hlubší vody. Zimní lov kaprů na řekách je „snazší“, než na stojatých vodách. Kapr musí být v řece v neustálém pohybu, což ho nutí neustále přijímat potravu. Na stojatých vodách se držím jistých pravidel, které vám popíšu v následujících řádcích:
1) Pokud vodu dobře znám, prvně začnu chytat na místech, kde se mi už v minulosti dařilo. Mnohdy mají kapři stejné spižírny rok co rok. Někdy tomu zase tak není, ale stojí zato to vyzkoušet.
2) Když lokalitu neznám, snažím se co nejdříve zmapovat dno a vyhledat vodní překážky, lavice atd. Ne kvůli tomu, že bych zrovna chtěl zahájit lov tam. Tyto místa mi slouží jako základní bod, od kterého se mohu odrazit. Vžijte se sami do sebe. Ve chvíli, kdy nebudete mít energie na rozdávání a venku bude zima, půjdete do 50 m vzdáleného krámku pro jídlo nebo do 500 m vzdáleného? Berte tyto místa jako váš domeček a dobře si je označte.
3) Teď jsme ve fázi, kdy máme nalezený domeček a musíme najít spižírnu. Nejprve se ujistěte o struktuře dna. Jestliže bahno zapáchá čpavkem, ihned zamítněte chytání nad tímto povrchem. Ideální vrstva pro život bentických organismů je od 10 do 15 cm. Výbornými místy jsou odumírající části rostlin, pokud jich není příliš mnoho, aby tento proces minimalizoval obsah rozpuštěného kyslíku. To samé někdy platí i u tlejícího listí. Spižírna bude jednoznačně situována tam, kde jsou optimální podmínky pro bentické organismy!
4) Jestliže je dno písčité a neúrodné, můžou vás zachránit jen místa s výskytem škeblí. Ty se hledají velmi obtížně, ale olovnicí jsem se je naučil hledat. Olůvko po nich typicky skáče a silná šňůra je podřená. Pokud v teplém období máte čas a víte o škeblových lavicích určitě si to natrénujte.
5) Poslední možností jak najít spižírnu je prostorové chytání, které velmi rád využívám po celý rok. Jeho nevýhodou je časová náročnost a malý počet dovolených prutů v ČR. Po většinu roku mi stačí chytat na dva pruty. Někdy i ty dva jsou příliš, ale nyní bych jich skutečně potřeboval více. Spočítejte si kolik dnů budete lovit a snažte se po pěti až deseti metrech každý půlden nebo den posouvat montáže, přesně tak, aby jste prochytali co nejvíce míst poblíž svého domečku. Pokud jste někde zaznamenali aktivitu, tomuto místu věnujte pozornost a s dalším prutem pokračujte v hledání spižírny dál. V zemích, kde je dovoleno chytat na čtyři pruty je práce časově méně náročná, ale i tam jsem místa měnil po dvou dnech a až desátý den se mi povedlo najít místo odkud chodily pravidelné záběry. Prostorovým chytáním lze najít místa, díky nim se můžete ohřát i přesto, že rtuť teploměru ukazuje hluboko pod nulou.
6) Šestým a pro mě nejdůležitějším bodem, kterým se v chladných dnech řídím je potřeba být: TRPĚLIVÝ, VYTRVALÝ, PŘIPRAVENÝ.
Peletky Compot NHDC s okrájeným boiliem je také výborná varianta pro zimní chytání.
Vím, že je složité vyrobit kvalitní návnady do takovýchto podmínek a ještě složitější je jejich presentace. Nemám žádnou svou zimní nástrahu ani návnadu, kterou bych zařadil na nejvyšší stupínek.
Tím se snažím naznačit, že je velice důležité experimentovat, než důvěřovat pořád jedné, i když osvědčené návnadě. Kapři jsou ve vodě od 4 do 8 °C velice vybíraví. Dva dny můžou fungovat sladké návnady a druhý den zase slané. Stejně tak to je i s příchutěmi, proteinovým složením atd. Stáváme se jakýmisi experimentátory, kteří se snaží trefit do chuťových buněk kapra a vyvolat v něm myšlenku pro pozření sousta. Poslední dobou velice rád používám nástrahu Nutric Acid, která dobře pracuje i v chladné vodě. Používám ji jak na dno tak i jako Pop-Up. Zvýrazňuji ji dipy a jemnou vrstvičkou boilie pasty.
Nezapomeňte také seštelovat hlásiče na nejvyšší citlivost a buďte ve střehu. Jedno pípnutí může znamenat kapra v kontaktu. V teple domova se všechny taktiky spřádají lehce. Praxe nicméně vypadá jinak. Abyste vydrželi několik dnů u vody a mohli ulovit jednu ze svých nejcennějších ryb, budete potřebovat i mnoho vybavení pro „zimní kaprařinu“. Teprve až poté budete moci uskutečňovat své taktiky na 100 %.
O „zimní kaprařině“ toho víme stále více a více. Poznáváme, že i ona má své kouzlo a sem tam se kapra podaří ulovit. Velice mě těší, že se začínáme stále více potkávat v počasí, ve kterém na sebe skoro ani nevidíme. V zachumelené beranici a s dopadajícími vločkami na řasách se kolikrát jen slyšíme. Jsme ale tam, u vody, v počasí, kdy vyrážejí opravdový odvážlivci.
Lukáš Krása
