Zdravím všechny rybářky, rybáře a příznivce naší značky ZeliFishing.
V období od června do konce září jsme s mým dobrým kamarádem Honzou podnikli několik krátkých vycházek.
Na ryby jsme se vždy domlouvali na sobotu, protože tyto krátké vycházky jsme vždy spojili s výrobou boilies. Dopoledne se vyrábělo, abyste i vy měli na co chytat a poté jsme vyrazili pokaždé na můj oblíbený 2 ha svazový revír, který mám nedaleko domu.
Přes den jsme ani tam nezaháleli a tvořili většinou nějaký obsah, ať už v podobě videí či nějakých fotek. Až po setmění byl čas na to, v klidu si popovídat o věcech všedních dnů, pozorovat na noční obloze padající hvězdy a letadla letící z Vídně do Prahy.
Zatím to může vypadat, že jsme na těchto krátkých výpravách dělali vše možné jen to nejdůležitější – lov ryb, ne, ale opak je pravdou.
Na každé vycházce se povedlo chytit několik ryb, ale nejlepší to bezpochyby bylo na druhé vycházce, kdy nás zrovna v ten den poctil svou návštěvou kamarád Radek až z daleké Plzně a rozhodně nám přinesl štěstí!
Ještě než se totiž podařilo dostat čtvrtý prut do vody, tak na jeden z již nastražených přichází krásná jízda. Honza rychle zvedá prut, ale jelikož chytáme na místě, kde je spousta vázek, ryba tentokrát vítězí. Jsme trochu zklamaní, protože to vypadalo na pěknou rybu a mohli jsme Radkovi dokázat, že i na takovém plivátku, jak on říká, máme nádherné ryby.
Nezbývá tedy, než se oklepat a poslat prut na stejné místo. Chvíli jsme debatovali nad našimi nářečími, že i když je tato návštěva mezinárodní mezi Moravou a Čechy, tak si vlastně krásně rozumíme a navzájem jsme se každý naučil nějaký ten nový výraz.
Asi po hodině od záběru nás v debatě vyruší další jízda a znovu na ten samý prut. Honza zasekává, krásně s prutem couvá a tentokrát nedává rybě ani centimetr. Chvíli to bylo opravdu zajímavé, když jsme slyšeli, jak praskají větve, ale podařilo se rybu vytáhnout a zbývalo jí už jen unavit. Nikdo jsme netušili, s jakou rybou máme tu čest, než se na hladině zjevilo to obrovské kormidlo.
Po několika minutovém boji je ryba v podběráku a my se na ní nemůžeme vynadívat. Je to krásný šupináč, delší skoro jak Honza a vážící úžasných 16 kg. Zachutnala mu 16 mm modrá popka s příchutí Borůvka. Opravdu nádherná ryba na tak malý svazový revír, na který já nedám dopustit.
Kapra jsme samozřejmě pustili zpět do jeho vodního království a doufáme, že se s ním ještě někdy potkáme.
Za nějakou dobu se loučíme s Radkem, který vyráží směr Plzeň plný dojmů a s údivem co nám to tu plave za ryby.
Po jeho odjezdu se nám do konce doby lovu podařilo přelstít už jen několik menších ryb, ale i tak jsme měli s Honzou radost, že se na nás přišel podívat místní mohykán a ještě zrovna před návštěvou.
Všem děkuji, že jste dočetli až sem a chovejte se u vody slušně nejen k rybám, ale i k sobě. Přejte ostatním jejich úlovky, ať už je chytili na cokoliv. Má nás spojovat stejná vášeň a ne rozdělovat různé značky.
Milan Zelinka a Honza Šlapanský
