Úvod Články Na štěstí záleží

Na štěstí záleží

1 004
0
SDÍLET

Takhle si sedím doma u jezírka na zahradě a sleduji, jak rybičky v jezírku neustále něco hledají jako pominuté. Neustále hledaly něco, co by mohly pozřít. V tom mě napadá myšlenka, že to tak nemusí být jen u mě na zahradě v jezírku. Proto začínám plánovat krátkou výpravu na jednu už dosti starou štěrkovnu. Z předešlých let již vím, že na podzim tato voda už přinesla nějaké ty pěkné ryby. Ani chvilku neváhám a pevně rozhodnut vyrážím na víkend směr štěrkovna…

Nastává pátek a já konečně vyrážím z domova. Už se nemůžu dočkat momentu, kdy dorazím k vodě. Jelikož jsem měl skoro měsíční pauzu, kdy nebyl čas se na ryby dostat. Hned po příjezdu volám svému kolegovi, který vyrazil už den předem, abychom se vůbec mohli někde upíchnout. Netušili jsme ovšem, jaké bude počasí, a tak jsme nic nechtěli ponechat náhodě. Zhruba po deseti minutách co jsem kolegovi volal, ho vidím jak si to pádluje ke mně. Když dovesloval, tak jsme loď uvázali ke břehu a začali jsme ji nakládat mými věcmi. Po naložení všech věcí nasedáme do lodi a cestou po klidné podzimní hladině, kde voda je jak zrcadlo, začínám zjišťovat potřebné informace o kaprech. Kolega mi sdělil, že kapři absolutně neberou, jediný záběr co měl, byla náhodně odhozená montáž mimo vnaděné místo, a to zhruba v šestimetrové hloubce. To mě ovšem moc nepotěšilo, jelikož jsem očekával daleko více, když jsem pozoroval hladové rybky v mém jezírku.

Hned po příjezdu na místo jsem rychle začal rozbalovat věci, bylo už pozdní odpoledne a tma se pomalu blížila. Po rozbalení bivaku a věcí důležitých k přežití tohoto víkendu jsem také začal vybalovat stojan a pruty. Když jsem tak učinil, slunce už začalo zapadat, a proto jsem rychle vyrazil na vodu, abych si zběžně zmapoval podvodní terén před sebou. Překvapilo mě, že dno je velmi členité. To na štěrkovnách moc není, většinou bývá dost monotónní, jen sem tam se ukáže nějaká lavička. No a v těchto překrásných, kaprařských TOP místech, jsem si nakonec vybral krásnou lavici, začínala zhruba na 105 m, široká byla 10-14 m a dlouhá asi 25 m. Hloubka na jejím vrcholu byla pouhé dva metry. Z hladiny bylo krásně vidět na dno, které bylo poseté slávičkami. Ovšem já zvolil chytání pod hranou této lavice, protože noci byly už velmi chladné. K tomuto nápadu mě přivedlo moje zjištění, že teplota vody v pěti metrech je vyšší než ve dvou metrech, ačkoli se jednalo o rozdíl pouhých 2° C. Říkal jsem si buď to dopadne nebo ne. Nebudu tu týden, abych měl čas nad těmito fakty déle přemýšlet. Hranu lavice si označuji bójkou opatřenou chemickým světlem, abych v noci místo našel. Jedu zpět na břeh připravit si vše na zakrmení. Když jsem viděl kolegův styl krmení, tak jsem si řekl, že je třeba zkusit něco jiného, a tak jsem se rozhodl, že budu krmit raději méně, ale za to návnadami, které ryby dokážou vyprovokovat.

A je nahozeno...
A je nahozeno...

Měl jsem přednamočených 10 kg řepky, z toho jsem si odsypal tak tři kila a přihodil jsem do nich kilo Tandem Baits Carp pelet monster krab 8mm. To celé jsem zalil trochou STIM BOOSTERU Atlantic Krill od Tandem Baits a nechal jsem tak 20 minut odležet. Vedle jsem si přichystal kilogramový velikostní mix (12mm a 18mm) kuliček TB IMPACT BOILIES s příchutí monster krab.

Použité krmení...
Použité krmení...

Když jsem měl návnady přichystané, nasedl jsem do lodi a vyrazil směr mé označené místo, kde jsem lopatkou rozházel směs řepky s peletami a přihodil jsem těch pár kuliček boilie. Místo jsem měl tedy už zakrmené a jel jsem si pro montáže. Na jedné jsem měl nastraženého panáčka z 12 mm potápivé kuličky a 12 mm POP UPky s příchutí monster krab. Na druhém prutu jsem měl přichystanou 18 mm kuličku monster krab obalenou v práškovém dipu téže příchutě. Když jsem montáže vyvezl bylo už osm hodin večer. Chytat se smělo už jen do 22 hodiny. Kolega měl během mé přítomnosti pouze jeden záběr od jelce, který ovšem měřil neuvěřitelných 56 cm. Většího jelce jsme jak živ neviděli a on tak byl spokojený, že mu alespoň nějaký záběr přišel. Krátce po deváté hodině se mi ozvala krásná jízda. Vyběhl jsem z bivaku a po krátkém souboji se ukázal u břehu kapřík kolem pěti kil. Kapříka jsme podebrali, vyprostili z háčku a ošetřili. Kapr na nic nečekal a hned zmizel zpět do svého podvodního království. S ničím jsem neotálel a hned jsem montáž vyvezl zpět do krmného místa a přisypal jsem asi 30 kuliček.

Krásný pětikiláč
Krásný pětikiláč

Myšlenkově jsme se vrátili k prvnímu kapříkovi a okoštovali jsme z Moravy čerstvě přivezenou slivovičku. Čas se již chýlil ke konci a já neustále očima hypnotizoval své pruty. Tu se z čista jasna ozvalo krátké pípnutí a hned ho následoval padáček. Přiběhnu k prutu, domotávám vlasec a sekám, na prutu už bylo znát že jde o malinko větší rybu, proto jsem nasadil raději volnější tempo a vychutnával si krásný souboj. Ryba vydržela urputně bojovat přes půl hodiny, a když byla u břehu, přišlo na mě celkem zklamání, očekával jsem větší rybu, ale i tak jsem byl spokojený. Po přeměření a zvážení jsem se se s kaprem rychle vyfotil a opět jsem ho pustil do jeho vodního království. Plaval si pomalinku pryč, zřejmě byl unavený po tom souboji. Měl 7,5 kilogramů a nechal se zlákat na 18 mm kuličku Monster Kraba obalenou v práškovém dipu. Po tomto záběru jsme montáže z vody vytáhli, jelikož bylo už po desáté hodině. Kapra jsme řádně zapili a zároveň jsem byl poslán od kolegy do míst, kde nesvítí slunce. Ovšem, že pouze ze srandy.

Druhý den ráno jsem si přivstal o hodinu dříve, připravil jsem si opět stejné krmení jako den před tím a rozhodl jsem se i pro stejné množství. Zajel jsem si místo dokrmit a zároveň vyvést montáže. Přijel jsem zpět na náš flek a postavil jsem vodu na čaj. Začala se snášet mlha hustá jak mléko, tak jsem pro jistotu zavřel bivak, aby mi nezvlhly věci. Popíjeli jsme si v klidu čaj a najednou kolegovi přišel krásný záběr, když vyběhl, stihl si vylít čaj a klopýtnout o jediný kořen, který se na našem břehu nacházel, ale znáte to, když přijde záběr, tak se nikdo z nás moc nerozhlíží napravo či nalevo a jde či běží bezhlavě za tím líbivým zvukem svého carpsounderu. Po zaseknutí bylo hned jasné, že se nejedná o velkou rybu a asi po 10 minutách už ležela na podložce. Opět se jednalo o kapříka, který měl něco málo přes 4 kg, a tak ho kolega ihned pustil. S vekou chutí opět nahodil a spokojenost na tváři mu byla jasně vidět, jelikož to po dvou dnech absolutní rybí ignorace jeho nástrah byl třetí záběr. Po dvou hodinách totálního klidu mi konečně přišel záběr a s velkou radostí zjišťuji, že ryba rozhodně nebude malá…

Dávám si velice záležet a se staženými půlkami kapra pomalu zdolávám. Kapra už po několikáté dotahuji ke břehu, ale on vždy reaguje silným 15-20 m výpadem. Ruce mě už začínají bolet, ale on se pořád ne a ne se vzdát. Nakonec ale povolí. Když se podívám na čas, tak se mi až nechce věřit, náš souboj trval přes hodinu. Ovšem kapr sic krásně stavěný, nesplnil mé očekávání, měl pouhých 8,5 kilogramů. Tak jsem se s kaprem opět vyfotografoval, ošetřil ho a hned jsem ho vrátil vodě.

Noční bojovník
Noční bojovník

Při mém bezohledném kňourání mě ovšem zastaví kolega se slovy: „Buď rád, za to co máš!“. V ten moment mi to dochází. U vody nejsem ani 24 hodin a už jsem vytáhl daleko víc ryb, než on a všichni rybáři kolem. Zbytek dne už nepřišel ani jeden záběr, jen hustá mlha se nad vodou neustále držela. Těsně před setměním si opět připravuji krmení, do kterého pro obohacení atraktivity přihazuji i pár Tandem Baits Ultra Fish Pelet. Začíná se stmívat a tak honem spěchám na místo zavážky dokrmit a vyvést své montáže. Nástrahy volím opět stejné… Má myšlenka je taková, že není třeba nic měnit, když to tak funguje. Po setmění mlha ještě víc houstne a tak zalézáme do bivaků. V tom nočním tichu si přes stěny bivaků vykládáme nesčetně mnoho zajímavých historek od vody z celého letošního roku. Až najednou oba odpadáme do říše snů, ze které mě budí záběr. Vybíhám z bivaku a zlehka přisekávám neuvěřitelnou jízdu. Ryba se tváří slušně, a tak si říkám přeci jenom, co když to je konečně kapr přes 10 kilogramů. Budu ji zdolávat opatrněji. Během souboje kolega stále nevstává, i když na něj už velmi hlasitě křičím. Chtě nechtě, i když bylo něco málo nad nulou, lezu s vyhrnutými nohavicemi do vody, abych mohl kapra podebrat. Kapra zdolávám neuvěřitelně dlouhou dobu, už cítím, jak mě bolí svaly na rukou a mrznou prsty na nohou. A kapr se stále nechce vzdát… Moje pocity se v tu chvíli nedaly snad ani vyjádřit, byla to směs utrpení se strašným vzrušením a chtíčem tuto rybu zdolat. O to víc mě znepokojilo, když kapr zajel mezi velké trsy vodní trávy. V ten moment jsem se začal modlit k Bohu, ať už je konec. Nohy jsem už necítil, kolega si z vesela spal dál a já byl na pokraji nervového zhroucení… Buď mě v ten moment Bůh vyslyšel nebo se stal nějaký zázrak, ale kapr se z vázky dostal a i vcelku snadno se nechal podebrat. Když jsem ho uviděl, byl jsem si jist, že těch 10 kilogramů má. Proto jsem v euforii zařval na celou štěrkovnu štěstím. Ten řev byl zřejmě tak hlasitý, že vzbudil kolegu i nějaké rybáře nedaleko nás. Po zdolání kapra bylo pět minut po desáté hodině, a tak jsme v rychlosti stáhli nahozené pruty a šli jsme rybu důkladně zvážit a přeměřit. Kapr nakonec neměl 10 kilogramů, ale ani k tomu neměl daleko. Jeho váha 9,5 kg mě i tak velice potěšila. Byl to asi můj nejvíc vydřený kapr. Opět jsme udělali fotku a já ho pustil zpět do vody, kam patří!

Krásný 9,5 kg vážící šupináč
Krásný 9,5 kg vážící šupináč

Zmrzlý jsem byl jak drozd, jenže v té euforii mi to vůbec nedocházelo. V tom k nám dorazili dva rybáři od vedle, kteří slyšeli můj hlasitý křik, a tak se přišli podívat, co jsem to vlastně chytl. Tak jsem si oblékl teplé ponožky a obul boty. Ukázal jsem jim fotografie, ke kterým jsem vyprávěl celý příběh, během kterého jsme ještě popíjeli moravskou slivovičku. Po delších rozmluvách jsme s kolegou zjistili, že vlastně můžeme být rádi, protože oni už byli čtvrtý den bez záběru. Během rozhovoru jsme si padli do noty tak, že jsme spolu prokecali celou noc. Asi kolem čtvrté ráno jsem si začal chystat poslední krmení protože odpoledne jsme už měli odjíždět. Během přípravy mě kolegové od vedle poprosili o dvě kuličky. Tak jsem jim s radostí dvě dal a a pomohl jsem jim s přípravou v práškovém dipu. Čas utekl jak voda, bylo něco málo před šestou hodinou a já kolegy opustil. Šel jsem si místo dokrmit a vyvézt montáže. Po dokrmení jsem opět šel i s kolegou za nimi, pokračovat v našem rozhovoru. V tom najednou jako zázrakem se jednomu z nich ozvalo krátké pípnutí, po kterém následovala jízda. Z kapra, kterého nakonec vytáhli, měli velkou radost, i když měl jen 5 kilogramů. Přeci jen to byla jejich první ryba po čtyřech dnech bez záběru. Ovšem, že přišel na zabijáckého Monster Kraba. My s kolegou už ráno neměli ani potah. Dali jsme si poslední čaj, malinko jsme se dopoledne dospali a začali balit.

Počasí nám vskutku dvakrát nepřálo, mlha a s ní neuvěřitelné vlhko, které nebylo dvakrát příjemné. Ovšem nemůžeme si stěžovat. Ta krátká chvíle u vody za to stála. Člověk se odprostil od problémů všedního dne a odpočinul si. Dále jsme našli nové přátele, se kterými jsme v kontaktu. Chytl jsem si i několik krásných ryb, které bojovaly jako lvi. Ovšem, někdo může namítnout, že to nejsou žádní velikáni, ale já na svazových vodách ocením jakéhokoliv kapra přes 70 centimetrů.

Tímto se loučím a přeji vám spoustu krásných chvil u vody…

Melmen
Tester Tandem Baits

Kamofish

HODNOCENÍ: 1 Hvězdička2 Hvězdičky3 Hvězdičky4 Hvězdičky5 Hvězdiček (4 hlasů, průměr: 3,75 z maxima 5 hvězdiček)
Loading...
SDÍLET

Chcete-li, můžete přidat komentář:

Please enter your comment!
Please enter your name here