Před pár lety jsem na internetu objevil sportovní štěrkovnu Koblov. Po krátkém čase jsem kontaktoval majitele a vyžádal si důležité informace. Naše první výprava proběhla v roce 2003 a pokračuje každým rokem alespoň jednou návštěvou. Tato krásná štěrkovna nabízí klidné prostředí a vše to krásné, co si rybář může přát. Bydlení si rybář může vybrat jak v chatkách, tak v bivaku. Lov je zde povolen na tři pruty a nonstop. Co je ale nejdůležitější, je to, že tato 12 hektarová štěrkovna je plná krásných kaprů a nejenom to. Má i svého příjemného majitele, který má ty naše kapříky velice rád a je s ním i dobrá řeč.
Byl tu rok 2006 a my jsme zase začali přemýšlet, kdy se na tuto krásnou vodu znovu podíváme.V srpnu jsem s kolegou Jožkou z Moravy strávil rybářskou výpravu na Štítu. Začalo tedy rozhodování, kdy se tento rok ještě na Koblov vypravíme. Brali jsme v úvahu všechny ty naše všední věci, práci a jiné a jak vše dokonale zapasovat do sebe. Padlo tedy rozhodnutí: „pojedeme v říjnu“.
Čas od naší srpnové výpravy rychle utekl a bylo na čase se začít připravovat na Koblov. Každý rok, když tuto vodu navštěvujeme, tak volíme a testujeme nové věci. Začínáme jak se změnami v technice lovu, tak i s krmením a nástrahami. Nebylo tomu jinak ani na této výpravě. Domluvil jsem se s kolegou, co s sebou pro ty naše kapříky vzít (mimo našeho rumečku). Zavolal jsem Alešovi z Carpservisu a objednal oblíbené boilie, ingredience, směsi a k tomu i něco nového na zkoušku. Poté začala pořádná kontrola nádobíčka a všech těch našich potřebných věcí.
Přišel den odjezdu a já potvrdil Rendovi „majiteli pískovny“, že na noc vyrážíme a k ránu budem na Koblově. Společně s bráchou, který si tento týden nechal na krásnou dovolenou jsme se vydali ve večerních hodinách na cestu. Byl před námi docela pěkný kus cesty, protože na tuto vodu to máme přes 350km. Po cestě jsem zavolal kolegovi Jožovi ze Zlína, jak je daleko a kde se sejdeme. Vše proběhlo v pořádku, „samozřejmě že v Ostravě nás po ránu prokontrolovala policie“.
Po šesté ráno stojíme na Koblově a říkáme si, jaké asi bude počasí a co ryby? Je před námi celý týden naší výpravy a já už se nemohu dočkat až nahodím své proutky. Nastala tu i otázka, že tento rok tuto vodu provázely povodně a jestli tu kapři zůstali. Jedeme na objednané místo a klábosíme s kolegy, co tu před námi trávili týden. Pánové jsou docela spokojeni a je to i vidět. Než vše sbalí a my si vyměníme místa, tak se dočkají ještě dosti pěkných záběrů. Jak se říká nic převratného, ale kapříci okolo 5 až 8 kil mají chuť.
Tak naše místo zůstalo již jen pro nás a já začínám s tím, co nám tu vždy fungovalo. Jožka si postavil již také nádobíčko a brácha se postaral o vyložení osobních věcí a naše zabydlení. To jsem já…. nejdřív pruty a rychle na vodu a potom teprve to ostatní. Byl jsem po cestě dost unaven, ale ryby jsou ryby a my jsme sem přijeli kvůli nim. Je tu povolen lov na tři pruty a nonstop, takže si člověk může i docela dost věcí vyzkoušet.
Zavezl jsem své nástrahy na oblíbená místa k potopeným stromům. Vyplatí se na této vodě vše zavážet, protože v této vodě je na dně dost bahýnka a kalu. Rozhodně se tak člověk dočká více záběrů. Na této vodě se dost chytá na boilie, a proto jsem si řekl, že vyzkouším rybí nuggety, carp pelety a novinku boilie sardinka vlastní výroby postavenou z ingrediencí Aleše Václavíka.
Hned první den jsme se dočkali, bylo dost záběrů a pěkné počasí. Byli při chuti kapříci okolo 70 až 80cm, ale ten největší na nás teprve čekal. Po celý týden nám přálo krásné slunné počasí a i záběrů bylo dost. Stihli jsme vyzkoušet plno různých nástrah. Naše hlavní zakrmování bylo řepkou a neslo si své úspěchy. Měnili jsme tak po dvou dnech naše lovná místa , které jsme měli označeny bójkami.
Po pár dnech jsme začali měnit i velikost nástrah až na průměr 8mm. Dobře fungovaly pelety a nuggety. Každý den jsme ve dvou nachytali okolo 150-200kg kapra. Naše nástrahy jsme dost zaváželi a tak k večeru toho měl člověk opravdu dost a my jsme po desáté večer končili a dali si trochu do nosu. Potom jsme šli nabrat sílu spaním na další den .Výhodou bylo i to, že kapříci nám v noci dávali také klid a první záběry přicházely až v ranních hodinách. Je to tu opravdu zajímavé, ale tady kapři v noci prostě moc nežerou.
Byl čtvrtek odpoledne a naše pípáky čekaly na ten správný čas. Já jsem všechny tři pruty zavezl a na každém s jinou nástrahou. Všechny nástrahy jsem zavážel s obaleným olovem směsí z boilie a partiklů. Brácha zrovna pekl ražniči a tak se nám už zbíhali sliny. Najednou se mi ozval první pípák a byl tu zásek. Po chvíli už byl v pohybu i druhý prut a to už musel pomoci Jožka. Já jsem si vytáhl 75cm kapříka a Jožovi bohužel kapr upadl. No a už bylo zase co připravovat, ale byl tu ještě jeden prut který jsem měl zavežen u potopených stromů. Po chvíli i ten byl v pohybu a já sekám. Začíná boj a já cítím, že ryba na druhém konci nebude zrovna malá. Jožka mě říká: „pojď jdeme na loď a pojedeme za ním“.
Není se co rozmýšlet, protože ryba se začíná rozjíždět zpět k potopeným stromům. Sedáme do lodi, bereme podběrák a vyrážíme. Máme tento týden na podběráky smůlu, již dva jsme zlomili a tak jedeme s takovým menším a máme obavu, jak se tam ryba vejde. Kapr s námi pořád dost bojuje a i my máme co dělat. Po chvíli se nám u lodi ukazuje ploutev a my začínáme být v rozpacích, jak se nám do podběráku vejde. Vyhráli jsme a kapra se nám do podběráku povedlo navést, i když mu dost koukal ocas ven. Vracíme se na břeh a brácha již nedočkavě říká: „tak co, je pěknej?“
Byl pěknej… , sotva jsme s ním vylezli na břeh, začali jsme měřit a vážit. Pan kapr má krásných 92cm a 20kilo. Pro tento rok tedy zatím největší kapr. Volám majiteli, ať se jede podívat. Po chvíli, kdy kapr odpočívá v podušce a já se sním fotím, je tu i majitel Renda. Přeměřuje a říká: „Tak má 92cm a ty máš volnou povolenku na příští návštěvu“. Ještě pár fotek a kapr se vrací zpět do své rodné vody. Zachutnala mu naše sardinka. Bylo zajímavé, že ve větších rozměrech na ni záběry moc nebyly, ale jen jsme změnili velikost a byl hned úspěch. Kapra jsme hned zapili a já jsem si řekl, že za tu dobu je to ten největší, co jsem tady ulovil.
Měl jsem tu dost velkých záběrů, ale nikdy se mi nepovedlo rybu přivést ke břehu. Tady se opravdu vyplatilo, že jsme za rybou na lodi vyrazili. Je to docela těžké uvěřit, ale tato výprava na Koblov se opravdu povedla. Byla to jedna z nejlepších za tu dobu, co sem jezdíme.
Byl tu konec naší výpravy a my jsme se museli s naším Koblovem loučit. Tak na konec trochu taková rekapitulace. Kapři tu i po povodni zůstali, to je jasné. Zlomili jsme tu dva podběráky, a to se nám ještě nepovedlo…Za týden naší výpravy jsme ulovili přes 1.5 tuny kapra, snědli hodně jídla, vypili rumu a zažili krásný slunný týden. Hodně kaprů mělo přes 80cm a standardem byli kapři mezi 70 -75cm. Úspěchy jsme zaznamenali hlavně na menší nástrahy a při střídání lovných míst. Tato výprava byla opravdovou rybářskou dřinou.
Děkujeme za příjemné prostředí majiteli štěrkovny, kaprům za krásné záběry, počasí za to, že nám celý týden přálo. Příští rok se na Koblov zase vrátíme s něčím novým a třeba přijde pan kapr ještě větší.
Poděkování patří Alešovi Václavíkovi (CARPSERVIS) za podporu a panu Sklenaříkovi za krásný a příjemný přístup jako vždy.
Informace o tomto revíru můžete najít na www.rybolovkoblov.cz.
Děkuji a přeji všem, ať se daří a přijde ten pan kapr.
Jaroslav Rabiňák, Jožka, Renda
