Úvod Články Natour Orlík 2005

Natour Orlík 2005

3 629
0
SDÍLET

Loňský rok jsme nejvíce kaprařských výprav strávili na přehradě Orlík, která je od našeho bydliště vzdálená pouhých 15 km. Začátkem sezóny to vypadalo na nejhorší rok za uplynulých pět let, ale opak byl pravdou. Celé plány, příprava krmení za nemalé finanční obnosy a vynaložené úsilí se zdály být zbytečné, ale koncem srpna přišla ta zlomová chvíle.

Už rok jsme se chystali na výpravu na jedno slibné místo na přehradě Orlík a když se nám naskytlo pár volných dní koncem srpna, neváhali jsme a během tří dnů jsme byli připraveni k odjezdu. Jednou jsme místo předkrmili asi kilogramem boilie a pelet, zlatavou kukuřicí a řepkou. Přijížděli jsme na místo za vytrvalého deště, který nás doprovázel celou výpravou. Vybrali jsme místo ve starém korytě řeky ve vzdálenosti asi 150 m a v hloubce 15 m. Zavezli jsme montáže a ke každé jsme zakrmili kukuřicí a boiliem. Uvařenou kukuřici jsme dipovali v melase a v tekuté potravě LIQUID TIGER NUTS, kterou jsme přidávali i do boiliesu. Tento výtažek z tygřích ořechů se nám osvědčil právě v teplém létě. Voda se po dlouhé době okysličila a celou noc bylo kromě bubnujících kapek dopadajících na stan slyšet i loupající se kapry na hladině. Ráno po kontrole prutů jsme zalezli do spacáků a poslouchali jsme probouzející se přírodu. Jedno pípnutí nás probralo a soustředěně jsme se zaposlouchali a čekali jsme co se bude dít. Asi za půl minuty se rozezněl Milanův hlásič, ten okamžitě vyběhl. Já jsem tomu stále nevěřil a myslel jsem si, že si z nás dělají legraci sousední rybáři, nebo dokonce rybářská stráž. Až v ten moment kdy na mě Milan křičel, že potřebuje loď, začal jsem tušit o co jde a vyběhl za ním do chladného rána.

foto 1

Přes noc klesla voda a nemohl jsem loď dotlačit do vody. Asi si dovedete představit ten pohled na dva kluky v šest ráno, jak pobíhají po zabláceném břehu bosí a jen v trenýrkách a jak jeden zdolává rybu a vyplašeně křičí ,,LOĎ LOĎ LOĎ“ a druhý jí tlačí do vody a je celý od bláta. Sousedící rybáři se jen pod vousy smáli, ale napjatě sledovali co se bude dít. Milanovi jsem po krátkém boji podebral šupináče okolo šesti kilo. Dlouhý bojovný kapr po vyfocení putoval zpět. Po hektickém ránu jsme přehodili všechny pruty a čekali, jestli to nebyl ojedinělý záběr. Za hodinku přišel opět záběr kapra, kterého jsme museli zdolávat z lodi, ale díky silnému větru se kapr kolem sedmdesáti vyřízl. Nadávky se rozléhaly po celém údolí řeky, ale nebyl čas otálet – opět nastražit nové boilie a zavést montáž. Kolem poledne jsme se dočkali a Milan za prudkého deště zdolal kapra 73 cm a 8 kg. Byli jsme promočení na kost a tak jsme se po dlouhém přemýšlení rozhodli sbalit a neriskovat tak nachlazení. Usušili jsme si věci, připravili čerstvé krmení a po krátké pauze už zase montáže ležely na svých místech. Bylo zcela rozdílné počasí, přesně takové jako bych čekal spíše někde u moře a za takového horka ryby vůbec nejevily o naše nástrahy zájem. Vedle sedící důchodci pytlující cejny se nám posmívali, že je nám to vybavení k ničemu. Ještě před západem slunce jsme si sbalili věci, neboť jsme doufali, že se ráno vše změní. Už od rána bylo velké dusno a schylovalo se k bouřce, přesně úhořové počasí, jak řekl jeden bobkař vedle nás. První záběr na sebe nenechal dlouho čekat a zdolal jsem kapra kolem šedesáti. Za chvilku Milan svíral sedmikilového šupiho v náručí. Ani jsme kapra nestihli vyfotit a měl jsem záběr na plovoucí scopex. Kapr byl ve skvělé kondici a nemínil se vzdát, ale díky skvělé spolupráci se nám bez problémů podařilo kapra dostat do prostorné síťky podběráku. Kapr měřil 74 cm a vážil rovných osm kilogramů. Na podložce ležela krásná dvojice 7 a 8 kg. Po této sérii záběrů nastal nezvyklý klid! Potvrdily se naše obavy. Říční kapři jezdí v hejnech a na našem místě všechno krmení sežrali a odjeli. Na řece se nám to nestalo poprvé, mohou to mít také na svědomí amuři, kteří dokáží za den sežrat tolik potravy, kolik váží. Spolu s krmením jsme na místo vylili několik kyblíků s bahnem, aby jsme co nejrychleji zaujali kapry, kteří byli v ten den při chuti. Po dvou hodinách se rozezvučel Milanův hlásič a kapr si nekompromisně bral desítky metrů vlasce z navijáku. Hned nám bylo jasné, že to není žádný násaďák a snažili jsme se co nejrychleji nad kapra dostat, aby neuřízl vlasec o koryto řeky, nebo aby se nezamotal do bójky. Ze břehu nás sledoval dav lidí, kteří čekali na parník. V čisté vodě kapr kroužil kolem lodi a my propadali čím dál tím větší panice, když jsme viděli že má háček mimo tlamku. Naštěstí všechno vydrželo a mohl jsem Milanovi gratulovat k novému osobáčku.

foto 2

Kapr měřil rovných 80 cm a vážil 9,6 kg. Na podložce z něj doslova stříkalo natrávené boilie a kukuřice. Nebyla to sice desítka, ale v tu chvíli jsme na to vůbec nepomysleli. Od vody nás vyhnala bouřka a my jsme se mohli doma v klidu vyspat. Určitě to byl můj nejlepší spánek za celý rok a vůbec mi nevadilo, že musím ráno ve tři vstávat na vlak. I když jsme přijeli lehce po páté hodině ráno, naše místo bylo doslova obšancované rybáři, kteří bombardovali hladinu krmítky, jako o závod. Určitě za to mohl i náš včerejší úspěch a přesvědčili jsme se o tom, že se informace mezi rybáři šíří velmi rychle. Kolem poledne jsem opět na plovoucí scopex zdolal posledního kapra na tomto místě, který vážil 6,5 kg a rozhodli jsme se odjet, neboť ty vražedné pohledy plné závisti, když jsme kapra pustili, nás odradili od toho, abychom déle setrvali na tomto místě. Určitě bychom pár kaprů ještě chytili, ale už jsme byli unaveni a blížil se začátek školního roku. Určitě to není chytání, které se nám zamlouvá, sedět na pláži plné rybářů a vyslechnout si ty jejich názory na kapraření, ale dokázali jsme, že i na frekventovaných místech, které jsou obšancované každý den rybáři, se dají chytit krásní kapři. Chce to nebát se experimentovat a dělat pravý opak než ostatní. Na tomto místě jsme strávili ještě týden v říjnu, ale skončili jsme bez úlovku. Podle rozhovoru s jedním domorodcem jsme se dozvěděli, že se v tuto roční dobu kapři stěhují do hlubších partií přehrady. Doufám, že naše zkušenosti vám dopomohou také ke krásným úlovkům a že se ke kaprům budete chovat šetrně jako k živým tvorům a ne jen jako ke kusu masa!!

Mnoho úspěchů za Carp Team Fantazy vám přeje Lukáš Šťastný.

ikonka

HODNOCENÍ: 1 Hvězdička2 Hvězdičky3 Hvězdičky4 Hvězdičky5 Hvězdiček (Zatím nehodnoceno)
Loading...
SDÍLET

Chcete-li, můžete přidat komentář:

Please enter your comment!
Please enter your name here