V posledních letech jsem se věnoval převážně zahraničním revírům, a to hlavně z důvodu lepších podmínek pro kapraření – noční chytání a lov na více prutů. Vybíral jsem si revíry zejména v Itálii a Francii, protože mi přinášely nejen pěkné úlovky, ale i spokojenost při rybaření, které je neméně důležité. V posledních dvou letech jsem si vždy během zimních měsíců, když jsem plánoval své výpravy na další rok (dělám to tak každou zimu, protože si musím rozvrhnout práci ve firmě tak, abych měl vše vyrobené, když chytám kapry) říkal, že musím navštívit i nějaký český svazový revír, protože bych rád ulovil pěkného českého kapra.
Nemám nic proti soukromým vodám, pokud jsou dobře spravované. Zatím jsem v zahraničí na žádné soukromé vodě nechytal a v budoucnu se ale určitě na nějakou podívám, abych ji mohl porovnat s tou naší. Šlo mi spíše o to, zkusit nějakou vodu, kde se kapři zatím moc nechytají. Asi každý si řekne, že to je v Čechách nemožné. Existuje však několik míst, která nejsou tak zasažena kaprařením, i když na nich v minulosti určitě někdo chytal. Protože zde ale nebylo dosaženo příliš dobrých výsledků, zůstala takřka v zapomnění. Hledal jsem vody, kde je předpoklad, že tam velké ryby žijí, jen je obtížnější je ulovit, protože jich je zkrátka málo. Postupem času jsem ale slevil ze svých představ a vybral si dvě lokality. Jednu velmi silně prochytávanou, ale s jistotou, že v nich žijí velcí kapři. Pak jednu řeku, kde klasičtí kapraři příliš nechytají a navštěvují ji hlavně běžní rybáři, které nazývají někteří kapraři „bobkaři“. Ze stojatých vod padla volba na jezera pod Pálavou. Z řek pak na jednu, pro mě velmi oblíbenou. Pro ty, kteří po tom budou pátrat, mohu prozradit, že se nejedná o Labe, ani jinou mediálně prezentovanou řeku. Protože bych si tam ještě někdy v klidu zachytal, tak si ponechám kousek tajemství pro sebe. Než jsem vyrazil na výpravu, měl jsem přání – ulovit na obou vodách kapra přes 15 kg, což je na českém svazovém revíru jistě velká ryba a skvělý úspěch.
Jezero pod Pálavou
První výpravu jsem měl naplánovanou na září, a to ve stejné době, kdy probíhal Carp Maraton v Tovačově. Byl jsem tam na zahájení, poté odjel na čtyři dny na Mušov, a pak se opět vrátil na vyhlášení výsledků do Tovačova. Bohužel tento týden bylo velmi studené počasí a silný vítr, což znepříjemňovalo rybaření a kapři při prudkém ochlazení rovněž omezili svoji aktivitu. Protože jsem byl již domluvený se svým parťákem, nechtěl jsem nic rušit. Jak jsem se pak od něho později dověděl, moc se mu také nechtělo a jel stejně jako já kvůli naší domluvě… Stačilo jen promluvit a přeložit rybaření na jiný termín.
Po příjezdu k vodě drobně pršelo. Musel jsem nafouknout člun a nanosit do něho věci, abych se přesunul asi 1,5 km na místo, kde jsem měl v úmyslu chytat. U vody rybařili dva rybáři, kteří mi ochotně se vším pomohli, za což jsem byl rád, protože mi věci alespoň tolik nezmokly. Přesouvat se na lodi za deště a silného větru, a pak ještě rozbalovat mokrou výbavu, není dobrým začátkem rybaření a rozhodně vám to na náladě nepřidá. Ze všeho nejdůležitější je zůstat v suchu a v teple tak, abyste neprochladli, protože pak si výpravu vůbec neužijete. Vím, o čem mluvím, zažil jsem již několik výprav ve velkých horečkách a nestálo to za nic.
Vše se nakonec povedlo a já začal rybařit. Jako nástrahu jsem zvolil Biocraba a GLM mušli s A.C. švestka. Chtěl jsem totiž i nějakou sladkou nástrahu, protože kapraři, kteří tu úspěšně loví kapry, mi to doporučili. I přes špatné počasí přišly první záběry poměrně brzy, ale většinou od kaprů do 10 kg. Pálavská jezera jsou plná vázek, a tak jsem velké množství kaprů ztratil právě díky nim.
Asi třetí den ráno jsem ulovil první lepší rybu – šupináče 14,20 kg. První kapr, který se blížil mému přání, a tak jsem doufal, že se dočkám dalších. Bohužel se ale ještě více ochladilo. Aktivita ryb stále klesala a přiblížil se konec rybaření. Za čtyři dny jsem měl celkem dvanáct záběrů, ale zdolal pouze šest kaprů a kromě jednoho šupináče měli všichni do 10 kg.
Co dodat závěrem? Snad jen, že pokaždé to nevyjde a opět o důvod víc vrátit se a věřit, že příště to bude lepší ve všech směrech. Jak v počasí, tak i v aktivitě ryb. Odjel jsem zpátky na Carp Maraton do Tovačova a v hlavě jsem si promítal svou další výpravu na český revír, na kterou jsem měl jet zhruba za měsíc.
Říjnová výprava na řeku
Jak jsem se již zmínil na začátku, pro svou druhou výpravu jsem zvolil jednu českou řeku. Vybral jsem si místo, které bylo špatně přístupné, abych si ho mohl předkrmit, aniž by mi jej obsadili jiní rybáři. Měl jsem v úmyslu si místo dvakrát před samotným chytáním předkrmit a jako nástrahu jsem použil Klub bioenzym s A.C. losos. Na tuto kombinaci jsem již v minulosti nachytal spoustu pěkných kaprů, proto jsem v ní měl plnou důvěru. Zakrmoval jsem obden, a to vždy 10 kg boilie na ploše přibližně 50 x 50 m a doufal, že až přijedu rybařit, kapři budou brát od prvního dne. To se také potvrdilo a hned první den jsem ulovil dva kapry o váze 13 kg a 14 kg. Na začátek to nebylo vůbec špatné a navíc se občas ukázal i nějaký kapr v místech, kde jsem zakrmoval.
Snažil jsem se co nejméně jezdit na vodu, abych kapry nevyplašil a zakrmoval pouze cobrou. Při záběru jsem ale pro ryby jezdil člunem, abych kapra mohl bezpečně zdolat, což se osvědčilo, protože jsem neztratil ani jednoho. Rybaření šlo celkem dobře a každý den se dostavilo kolem pěti záběrů od kaprů ve váhovém rozmezí 8 – 14 kg. Po celou dobu bylo velmi teplé počasí, což jistě v tuto roční dobu přispělo k dobré aktivitě ryb. Po třech dnech rybaření přišel ten správný den. Kapři brali s velkou intenzitou hned od rána zhruba každou hodinu a vše vyvrcholilo poledním záběrem, kdy jsem po urputném boji zdolal nádherného šupináče 20,5 kg. To bylo víc, než v co jsem doufal. Potvrdilo se mi, že na našich vodách ještě žijí pěkní kapři. Bohužel, pokud se nezačnou chránit například horní mírou, mohou za pár let téměř vymizet. Moje pětidenní výprava se blížila ke konci a já musel odjet bohužel ve chvíli, kdy byli kapři stále při chuti. Celkem jsem za pět dní ulovil rovných dvacet kaprů, sedm vážilo od 10 – 14 kg a jeden přes 20 kg. Takový návrat na české revíry byl z říše snů, a proto se i v této sezoně pověnuji českým vodám trochu více a věřím, že dostanu do podběráku další podobné krasavce. Na shledanou na českých vodách…
Jaroslav Těšínský
