Občas sleduji u vody počínání kolegů kaprařů, které mně opravdu nejde do hlavy, a to především na jaře. Je chvíli po zimě, voda se začíná ohřívat a aktivita kaprů pozvolna stoupá. K vodě najíždějí party nadrbaných rybářů po zimním půstu a do vody hrnou kilogramy koulí a partiklu, jak kdyby kapři „futrovali“ před třením. Aniž by si to sami uvědomili, vlastně se tím už na začátku lovu připravili o možnost dělat pravidelné záběry.
Neříkám, že se jim nic nesplete, ale určitě to nebudou žádné kaprařské žně. Chápu, že někde viděli pěkné video nebo četli nějaký článek, kde lovci psali, jak tam dali na zákrm 20 kilo koulí a 40kg partiklu a bla bla bla… Jenže každý příběh má svůj děj a hlavně specifické podmínky lovu v ten daný okamžik. V praxi to znamená, že zatímco někdy za víkend zkrmím třeba 2,5kg bolies, jindy zase 10 kg boilies nebo 150 kg partiklu.
Po výběru místa je způsob krmení druhou nejdůležitější věcí při lovu kapra. Vždy je potřeba mít na paměti, že kapr je studenokrevný živočich a teplota vody hraje velkou roli při jeho příjmu potravy. V době sociálních síti a mobilů lze získat prakticky informace od vody online. Většina lidí jezdí na stejné lokality a samozřejmě se zná i s ostatními, co tam jezdí. Je dobré se informovat od známých co a jak a na tom založit způsob krmení. Jednoduše jestliže žerou, můžu nakrmit a naopak, když nežerou, chytám s minimem krmení.
Já už spousty let vozím k vodě větší množství krmení, ale začnu jen s menším množstvím a raději dokrmuji po záběrech. Přijde mi daleko efektivnější udržovat ryby na krmném místě pravidelným krmením, než tam nahrnout třeba 5 kilo ráno a čekat, co se bude dít. Jestliže ryby komunikují, sice se dostanete za den na stejné množství krmení, ale počet úlovků bude mnohonásobně vyšší.
Se stoupající teplotou vody se zvětšuje i aktivita kaprů a tehdy těsně před třením je období, kdy jste schopní pomocí většího množství návnady opravdu ryby vybláznit a to samé platí i na podzim, když si kapři dělají zásoby na zimu.
Letos na jaře jsem díky náhodě udělal experiment na jedné pískovně. Zkusil jsem ryby vybláznit pomocí velké 5kg koule PVA směsi. Je to vlastně extrémně nadupaná těstovitá směs. Spoléhal jsem na to, že se koule začne pomalu rozpouštět a uvolňovat do okolí silný pachový a vizuální signál, který ryby vyblázní a tím, jak do ní začnou najíždět, bude se do okolí více uvolňovat a ryby přestanou být opatrné. U této koule jsem vůbec nekrmil, ale pouze chytal pomocí PVA sáčku a pytlíku a na samotnou plovoucí nástrahu.
Ten víkend to byla doslova jatka a my pochytali s Martinou spoustu kaprů různých velikostí. Nakonec jsem zkrmil za víkend 20 kg této PVA směsi, kterou jsem rozdělil do 4 koulí a postupně poslal na dno k tyčové bójce. Chvílemi to vypadalo, že si ryby z tyčovky udělaly boxovací pytel a ta lítala ze strany na stranu. Litoval jsem, že jsem neměl nabitou podvodní kameru, protože bych chtěl opravdu vidět, co se tam dělo. Věřím, že to množství ryb by mně vyrazilo dech.
Přesto však se mně poslední roky spíše vyplácí vsázet na samotnou kuličku v prostoru, než na velké krmné kampaně. Tento způsob lovu se stal ještě více efektivní, když se v našem sortimentu objevili „balancky“, neboli neutrálně vyvážené kuličky. Dovolím si tvrdit, že je Boss1 neboli Aleš Václavík naprosto vychytal a svojí rafinovaností a atraktivností mně pomohly dostat z vody několik kapřích klenotů.
Takto nadupanou „balancku“ buď prezentuji samotnou a okolo jen přihodím pár kusů boilies nebo většinou v PVA pytlíku. Ten naplním směsí pelet a drceného boilies. Do toho vložím „balancku“ a vše zaliji boosterem pro větší atraktivitu. Takto rovněž používám plovoucí nástrahu, zvláště na návazci Ronnie rig je to velmi účinná zbraň.
Během sezóny se snažím i hodně věnovat lovu amura, kde naopak mnohdy je potřeba opravdu krmit extrémně moc. Zase se to odvíjí od ročního období a lokality, kde hodlám lovit. Zatímco třeba na slepém rameni mně bude u stulíků stačit pár kilo partiklu a budu se soustředit na přesný zásyp montáže, třeba na řece či pískovně s velkým výskytem drobné ryby budou potřeba desítky kilogramů partiklu. O amurovi je známé, že v teplé vodě je schopný sežrat za den návnadu o svojí váze.
Jako příklad uvedu pískovnu se silným výskytem bíle ryby a malých kaprů nebo řeku. Budeme-li počítat, že naše krmné místo navštíví během hodiny 10 amurů s průměrnou váhou 10kg, 10 kaprů, tloušti, jelci, plotice atd., zjistíme, že reálně 100kg partiklu může v době, kdy ryby žerou, vydržet ve vodě pouhou hodinu.
Zdá se vám to neuvěřitelné? No věřte, že mně kdysi také… Ale pomocí potápění či podvodní kamery jsem zjistil, že to tak je. Naskýtá se otázka, co s tím? Jednou z možností je, když už je teplá voda, partikl méně uvařit, aby nebyl tak atraktivní pro bílou rybu anebo ho pouze nechat nabobtnat, ale to si můžete dovolit spíš na řece, kde je větší koncentrace ryb a hlavně používat jen bezpečný partikl jako řepku, kukuřici, pšenici, která rybám neublíží při trávení.
Já se dnes snažím použít větší množství pouze při prvním zákrmu a pak pořád dokrmovat po každém záběru. Ovšem má to jeden háček, ryby musí komunikovat a vy musíte vždy přemýšlet, než dáte první várku do vody, a proto jak říkám – někdy stačí kulička, jindy zase dětská vanička.
Kaprům zdarec
Jan Slanina
