Úvod Články O rok později, stejné místo, stejná doba a stejný kapr

O rok později, stejné místo, stejná doba a stejný kapr

1 833
1
SDÍLET
Kajman.cz

Od začátku sezóny počasí příliš nepřeje a když už jsem si našel čas a naplánoval nějakou tu výpravu, podmínky pro lov kaprů nebyly ideální. Ale asi jako všichni zapálení kapraři se snažím přetavit volný čas na chvíle strávené u vody a jedu zkusit štěstí i přes nepřízeň počasí. Květnové počasí sice letos není ideální, voda se ale již prohřívá a kapři se dostávají do provozních teplot. Naplánoval jsem tedy na polovinu května víkendovou výpravu. S pruty jsem vyrazil sám a společnost mi dělal kamarád Honza, který na ryby sice nyní nejezdí, ale v dětství jsme spolu strávili celkem dost času na rybnících v okolí našich vesnic. Asi ani nedoufal, že se mu poštěstí spatřit takové kapry. Ve čtvrtek vypadala předpověď počasí slibně. Neváhal jsem a celý nedočkavý jsem dorazil na oblíbenou pískovnu již v pátek v 5 hodin ráno. Přijel jsem na místo, na kterém se minulý rok tátovi podařilo do podběráku dostat velmi pěkného 16,5kg lysce, na kterého se ještě dostane… Ale pěkně popořádku.

Úspěšné montáže s nástrahami
Úspěšné montáže s nástrahami
Jeden z 10 kg kaprů
Jeden z 10 kg kaprů

Vše vypadalo slibně, jelikož na celé straně pískovny byli jen dva rybáři a z toho jeden, který přijel jen na den. Paráda, menší rybářský tlak by mohl být jedním z dobrých signálů. Rychle jsem začal vybalovat věci a za necelou hodinku bylo nahozeno a zakrmeno. Bylo krásně, a tak jsem si vychutnával ranní pohled na hladinu a paprsky vycházejícího slunce místo toho, abych začal stavět bivak a nanosil veškerou potřebnou bagáž na místo. Nicméně i to jsem během několika dalších chvil dokončil a už jsem jen odpočíval s čajíkem v křesílku.

Do večera se nic nedělo. Stavil se pouze rybář z vedlejšího místa a říkal mi, že je mrtvo a za nedlouho to zabalil. Chvíli na to přijel kamarád Honza, celý rozesmátý a říká mi: “Tak Mirčus, kde máš kapry?” Pokrčil jsem jen rameny a doufal, že večer dorazí alespoň jeden kapřík. Když jsme seděli a popíjeli, jen tak ze srandy říkám Honzovi, aby mi sáhl na pruty, že mi to určitě přinese štěstí. Netrvalo dlouho a hlásič se rozezněl a na podložku se podíval 12kg lysec. Honza okamžitě rozesmátý avizoval svůj podíl na aktivitě kaprů, a to se stupňovalo dalšími záběry, které následovaly skoro přesně po hodině. Do půlnoci jsem zdolal celkem 5 kaprů v rozmezí od 7 do 11 kg, žádný se již však přes 12 kg prvního kapra nedostal. O půlnoci šly pruty ven a už jsem se těšil na ráno.

První kapr výpravy 12kg
První kapr výpravy 12 kg

Druhý den jsem lehce přikrmil, oba pruty umístil na kraje krmných míst a šel si ještě lehnout. Netrvalo dlouho a hned mě z bivaku vyhnal zvuk hlásiče a rychlý záběr od 10 kg šupináče signalizoval, že by to dnes mohlo šlapat. Zvedl se vítr, přihnal se liják a skoro celé dopoledne pršelo. Žádný záběr během silného deště nepřišel, a tak jsem si ve spacáku celkem liboval.

Bojovný 14,5 kg šupík
Bojovný 14,5 kg šupík

Odpoledne po roztrhání mraků se vítr uklidnil a čekal jsem přeci jen nějakou tu akci. A skutečně. Kapři začali najíždět na krmná místa a podařilo se mi několik z nich dostat do podběráku. Váha kaprů se pohybovala kolem 8 – 10 kg a parádně jsem si zachytal, ale přeci jen jsem toužil po nějakém zdejším domorodci. Se soumrakem aktivita kaprů opadla a po setmění bylo úplně mrtvo. Co je špatně? Vzpomněl jsem si na svého tátu, který zde v podobnou denní dobu chytil kousek od břehu za překlenutými stromy krásného 16,5 kg lysce. Vytáhl jsem jeden z prutů, přidal jsem k montáži PVA s nakrájeným boilies téže masové chuti a letělo to směr ono místo. K montáži jsem již nepřikrmoval ani kuličku, protože do konce povolené doby lovu zbývala asi hodina a půl. Za půl hodiny po náhozu přišla ze zmiňovaného místa brutální jízda, okamžitě zvedám prut a zdolávám pěkného 12 kg lysce. Tak přeci jen první ryba v noci.

Další 12 kg kapr před velkou akcí
Další 12 kg kapr před velkou akcí

Zbývá ještě půl hodinka, tak ani neměním nástrahu, opět přidám PVA a nahazuji přibližně na stejné místo. Prut na kraji krmného místa mlčel od odpoledních hodin a před půlnoci jsem se chystal jej vytáhnout, když v tom okamžiku se ozvalo pípnutí z místa u břehu. Zírám na swinger, malý padák, pak několik dalších pípnutí a pomalá jízda. Zvedám prut a je mi jasné, že to bude něco většího. Pod světlem čelovky jsem se díval na cívku, jak si kapr bere metr po metru a směruje na temnou hladinu. Po chvíli se zastavuje a začínám ho pomalu přitahovat k sobě. Jakmile jsem dostal kapra blíže břehu, následoval další výpad, tentokrát však podél břehu pod větve stromů. Bylo zle, musím do vody. Kamarád Honza mi podržel prut, skočil jsem do prsaček, popadl prut a během chvilky jsem byl po prsa ve vodě a pomalu se snažil kapra otočit na vodu. Vlasec už visel na větvi těsně nad vodou a tak mi nezbylo nic jiného než se k větvi dostat a vlasec vyprostit. Povedlo se a navíc kapr zamířil na otevřenou vodu. Vracím se zpět na místo, ale úplně jsem zapomněl na druhý prut, který jsem chtěl stejně vytáhnout. Přesně to co jsem nechtěl, kapr najel do vlasce druhého prutu. Modlil jsem se, aby to nebyl konec. Naštěstí již neudělal žádný velký výpad a pomalu se mi dařilo ho přitáhnout ke břehu. Honza jde kapra podebrat a ten děla těsně před podběrákem ještě poslední výpad. V tu chvíli ve mě hrklo, jelikož jsem viděl, že se jedná o trofejní kousek. Na podruhé již vše klaplo a po cca půlhodině bylo dobojováno. Parádní souboj. Dávám kapra do podložky a je mi jasné, že to bude můj osobák. Jo… křičím snad na celou vodu, když se na váze ukazuje 18 kg hranice.

Zhoupnuto a 18 kg!
Zhoupnuto a 18 kg!
18kg = můj nový osobák
18kg = můj nový osobák

Následovalo focení krásného kapra, který nedal ani metr zadarmo. Parádní ryba, krásně stavěný lysec. Honza viděl takového kapra poprvé v životě a nelitoval toho, že víkend věnoval sezení u vody. Po fotodokumentaci přišel čas se s kapříkem rozloučit. Ještě nějaké to foto ve vodě, která mi díky zvýšenému adrenalinu nepřijde přes “jen” gumové prsačky studená, pusu na rozloučenou a mohutné tělo pomalu mizí v temných hlubinách. Prostě paráda. Každý kdo si právě ulovil svůj osobák ten pocit zná. Škoda jen, že místní řád dovoluje lov jen do půlnoci. Hned bych nahodil do těch míst znovu. Ani jsme nešli spát a při ohni jsem si stále prohlížel fotky krásného 18 kg lysce. Ve foťáku jsem měl ještě i fotky lysce, kterého před rokem chytil táta. A jak se tak koukám na stavbu těla i šupin, na tři velké šupiny směrující od hřbetu dolů a na výrazný výběžek břicha směrem od ocasu… ano je to on. Stejný kapr, ze stejného místa a ve stejnou dobu. Příjemný rozdíl byl jen v tom, že za tu dobu měl o 1,5 kg více. Zajímavý scénář si pro mě tato výprava připravila.

S největší pravděpodobností stejný kapr
S největší pravděpodobností stejný kapr chycený před rokem (16,5 kg)
Zpět do vody...
Zpět do vody… (zde jsou vidět charakteristické šupiny)
Neskrývaná radost
Neskrývaná radost

Ráno jsem si vychutnal ještě jeden nádherný souboj s krásným 14,5 kg šupináčem, se kterým jsem se pral přes 20 minut. Jeho dlouhé výpady nebraly konce a já toho po probdělé noci začínal mít docela dost. Zabral opět z onoho místa, kde večer 18 kg lysec. Neskutečné souboje. Po tomto šupináči jsem již byl celou neděli bez záběru a přišel čas neoblíbeného balení.

Krásné rozloučení
Krásné rozloučení

Balilo se mi ale s úplně jinými pocity než jindy. Po naložení všech věcí jsem se ještě vrátil na místo a jen tak s úsměvem jsem sledoval hladinu. “Díky”, řekl jsem s posledním pohledem a plný zážitků jsem se vydal směr domov.

Míra “Divous” Divíšek

moje-ryby

HODNOCENÍ: 1 Hvězdička2 Hvězdičky3 Hvězdičky4 Hvězdičky5 Hvězdiček (14 hlasů, průměr: 4,64 z maxima 5 hvězdiček)
Loading...
SDÍLET

1 KOMENTÁŘ

  1. Musel to být krásný zážitek. Ještě jednou gratuluji! Jsem zvědav, jestli ho chytnete i potřetí :).

Chcete-li, můžete přidat komentář:

Please enter your comment!
Please enter your name here