Úvod Články Osvědčený způsob

Osvědčený způsob

3 770
3
SDÍLET

Zdravím všechny kapraře, věrné i ty méně věrné čtenáře tohoto webu. V posledním článku jsem zmínil to, že se s vámi podělím o své další úlovky a poznatky, takže svůj slib plním. Jarní výpravy jsem se rozhodl strávit na našich svazových řekách, a to hlavně z důvodu jarní nevydařené výpravy z předešlého roku na francouzskou řeku Saône. Rozhodl jsem se převážnou většinu mých „kapro“ hodin strávit na naší největší řece Labi. První výjezdy k vodě se odehrávaly ještě za chladného počasí, nízké teploty vody a průtoku tak velkém, že mí kamarádi o mně mluvili jako o šílenci. Kdo si ale alespoň jednou takovouto zkušeností prošel, mi dá jistě za pravdu, že to má své kouzlo. O to větší, když se podaří ulovit nějakého toho šupinatého krasavce. V tu chvíli se zapomene na zimu a ani voda, jejíž teplota sahá sotva k 5 °C najednou není studená. Za těchto podmínek je takovéto rybaření o velmi malé intenzitě záběrů a váha mnou ulovených kaprů se pohybovala v rozmezí 4 až 7 kg. Tím v žádném případě nechci říci, že není možné ulovit rybu vážící hodně přes 10 kg. Vše záleží na zvolené lokalitě, lokalizaci výskytu kaprů a dalších faktorech ovlivňujících samotný lov, ale o tom třeba někdy jindy…

1

Revír jsem navštěvoval téměř v pravidelných čtrnáctidenních intervalech. Pohled při příjezdu po okolí, kde nebylo živé duše, mi o to více dodával sebevědomí. První větší ulovenou rybou byl až koncem dubna lysec vážící 12,60 kg a bylo to opravdu příjemné shledání, protože jsme se spolu již zvěčnili na podzim s váhou 11,90 kg.

12,5 kg
12,5 kg
12,10 kg
12,10 kg

Mé rybaření se přehouplo do května, a to již s přibývající teplotou vody a menším průtokem přibývalo i úlovků. V druhém květnovém týdnu jsem opět stál na břehu Labe a podstupoval tu rituální dřinu s bagáží. Vždy se nejvíce těším na to, když je vše hotové, syčí konvice, zalévám kávu a usedám do křesla pobírat nerušeně tu nádheru okolní přírody, která se probouzí k životu. Zpěv ptactva a všech zvuků linoucích se údolím Labe.

4

5

Kouzlo je sice jedna a dozajista krásná věc, ale ruku na srdce, každý, i ten co říká, že u vody odpočívá, doufá, že ten vytoužený úlovek přijde. Ani u mě to není jinak. Naopak se snažím vymyslet a udělat cokoliv, jen abych kapra ulovil. Víkendové výpravy sice nejsou vhodné pro jakékoliv experimentování, nebo alespoň pro mě. Já potřebuji více času, a to hlavně z důvodu ověření svého pokusu. A tak při krátké výpravě spíše chytám osvědčeným způsobem v dané lokalitě, což bylo i při této výpravě. Jelikož na místa, kde lovím, jezdím opakovaně, tak jak se říká, už to tam znám a tím nemyslím jen vodu. Znám okolní zvuky, rámus vlaků… ale tentokrát bylo něco jiné. Byly to žáby. Neskutečným způsobem o sobě dávaly vědět a přiznám se, byly okamžiky, kdy jsem je „napodoboval“. Nakonec mě dostal spánek a procitl jsem až díky květnovým paprskům slunce, opírajícím se o bivak. Vylezl jsem z té nory ven, protáhl se a honem dát vařit vodu na kávu. Při kávě jsem přemýšlel, proč se nic neděje? Jestli je třeba málo nakrmeno, či naopak moc? Zda přehodit montáže či ne? A jak si tak dumám a rozjímám, vidím ohýbající se špičku Warrioru a následovalo vřeštění příposlechu v bivaku, který jsem nevypnul. A je to tady! Tuto chvíli prostě zbožňuji. Vzal jsem prut, skočil do lodi a honem za tím fešákem… Tyhle souboje si zkrátka užívám. Na podložce končí 11,5 kg šupináč, na kterém těžko hledat jakoukoliv, byť i starou známku zranění.

6

7

Celý ten den byl opravdu nádherný, chytal jsem první bronz a v hloubi duše doufal, že třeba ještě by mohl přijít další… však to znáte. S podvečerem se opět přihlásily žáby a já přemýšlel, jak ten víkend rychle utíká a v neděli už abych opět balil. Vždyť to bylo sotva pár hodin, co jsem dorazil. Hodiny utíkaly, měl jsem za sebou i návštěvu kamaráda Petra, se kterým jsme si postěžovali na vše možné a odcházel se slovy: „Tak ať ti ještě něco přijde.“ A přišlo. Ráno se blížilo a opět ten krásný tón, kdy se ohne prut, krátké píp a po třech, pěti vteřinách následuje nekončící ječení hlásiče. Velká ryba, vždy a pokaždé, pokud to má tento děj, je to zkušená ryba okolo patnácti kilogramů.

18 kg
18 kg

Tyhle souboje jsou nádherné, a tento byl opravdu nezapomenutelný. Přestože jsem zahlédl háček, že sedí v kapří tlamce tam, kde má, nespěchal jsem. Pokud už jsem v lodi a na volném Labi, je jedno, jestli mám kapra v podběráku po 100 m nebo po půl kilometru. A je to tu. Vítězství. Obrovský pocit štěstí a zadostiučinění, co tomu všemu předcházelo. V tu chvíli jsem věděl, že je to můj osobák na řece Labi. Euforie, pocity štěstí při zvážení šupináče s hmotností rovných 18 kg se zdály nekonečné, a tak jsem neváhal okamžitě tu zprávu rozeslat několika přátelům a rodině. Kapři jsou prostě nevypočitatelní. Někdy, kdybychom se, jak se říká, stavěli na řasy, je jim to jedno a ignorují vše, co pro ně chystáme a obětujeme jim. Jindy stačí sotva pár hodin u vody, nic neobvyklého jim nepředkládat a odměna se dostaví třeba v podobě osobáku na Labi, stejně jako tomu bylo v mém případě.

Přeji vám všem pohodové hodiny a dny strávené u vody a vaše vysněné úlovky, ať se stanou skutečností.

Vašek Jelínek

HODNOCENÍ: 1 Hvězdička2 Hvězdičky3 Hvězdičky4 Hvězdičky5 Hvězdiček (4 hlasů, průměr: 4,00 z maxima 5 hvězdiček)
Loading...
SDÍLET

3 KOMENTÁŘŮ

  1. Pěkný inspirující článek. Chybí mi tam snad jediná info. Chytáte od jara non stop?

  2. no ja podle nazvu doufal ze se dozvim neco o autorove osvedcenem zpusobu lovu..

  3. superweb: Jo, abych řekl pravdu, tak když jsem ten článek zpracovával k publikaci, tak jsem si říkal to samé, co Ty. Jsem přemýšlel, proč se ten článek jmenuje tak, jak se jmenuje. Tak třeba se autor rozepíše někdy příště :).

Chcete-li, můžete přidat komentář:

Please enter your comment!
Please enter your name here