Tak a už je to za námi, krásných 14 dnů strávených u vody. Tato výprava byla pojata k otestování nových LT pelet spolu s kalovými peletami a zaměření se na rozpadavé a nerozpadavé nástrahy s jasným cílem porovnat a dostát nejlepším výsledkům. Měl jsem možnost na této výpravě porovnat různá tvrzení o použití drahých boilies spolu s tím, že něčím jiným za drobné peníze krmíte a na drahé chytáte. I tato myšlenka dostala na této výpravě za své a také se o ní trochu zmíním. Zároveň jsem měl na starost i kupu dětí, se kterými jsem vytvořil krásný sladěný tým, a kterým jsem na 14 dnů úplně změnil život. Povedlo se mně je dostat z počítačové reality do světa přírody, přírodních krás a živlů.
Tato výprava začala na začátku letních prázdnin a my jsme se každých sedm dnů měli stěhovat na jiné lovné místo. Vodu, na kterou jsme vyrazili, již dobře známe, a tak bylo vše o štěstí, krásném počasí a pohodě. Na výpravu již byli všichni natěšeni a já se těšil, jak s kolegy rybáři, kteří s námi měli části výpravy trávit, vyzkouším a porovnám dané nástrahy. Tentokrát jsem volil i menší množství krmení a spíše se rozhodl věnovat se přesnému vnadění na různých místech.
Na místo jsme dorazili za krásného slunného počasí a výhled na další dny byl také velice příjemný s krásnými letními teplotami. Rezervované místo nám bylo již známé, a tak jsem se vrhl na označování lovných míst pomocí zavážecí lodičky. První lovné místo jsem zvolil na rovném dnu před menší hranou s rozdílem hloubky o necelý jeden metr v hloubce sedmi metrů a druhé místo na hraně, která se táhla z osmi metrové hloubky na pět metrů. Třetí prut byl ponechán na nahazování kousek od břehu hned před první hranou. Začalo testování rozdílných nástrah, kde na jeden prut jsem nastražil boilies (příchutě jsem střídal v celé době lovu), na druhý prut LT peletu a třetí prut jsem kombinoval s obalováním boilie peletovou pastou nebo mini boilies s kalovou peletou.
V těchto porovnáních jsem vydržel po celou dobu výpravy. Lovná místa jsem nakrmil kalovými peletami a rozpustným boilies. Záběry se začaly projevovat během krátké doby v podobě menších kaprů do 10 kg. Lovná místa jsem krmil cíleně v menších dávkách asi třikrát denně.
Začáteční dny výpravy jsem byl na ryby sám jen za pomoci své rodiny. Děti spokojeně skotačily ve vodě a pomáhaly mi s prvními úlovky. Po pár dnech se již začal ukazovat rozdíl v použití rozpadavých nástrah. Lovná místa jsem střídal i se změnou krmení, abych se přesvědčil, jestli jsou záběry o místu nebo hlavně o nástraze.
Blížil se i den příjezdu kolegy Petra s jeho synkem a nás překvapila před jeho příjezdem také pořádná průtrž mračen – „liják“, kdy jsem nevěděl, co mám zachraňovat dříve. Stojan s pruty odletěl do rákosí a my na našem místečku měli koupaliště. Jediné krásné bylo to, že jak to rychle přišlo, tak i odešlo a my škody po velké vodě dali zase rychle do pořádku a zase se mohli věnovat pohodě a lovu ryb.
Byla tu středa a kolega Petr dorazil a nemusel o ničem víc přemýšlet… Povídá: „Na co to nejvíc bere?“ A já na to: „Na pelety.“ Zvolil si lovné místo okolo té největší hrany a začal své „palice“ nahazovat na toto místo, kde jako nástrahy měl pouze kalové pelety a LT pelety. Začal nám tedy souboj a my poctivě začali zapisovat záběry a úlovky, na co ryby braly. Hned na začátek měl Petr štěstí a přišel mu záběr na kalovou peletu modré barvy v podobě krásného Koi kapra. Já jsem se k němu v den jeho příjezdu připojil s prvním kaprem nad 15 kg uloveným kousek od břehu na padající hraně na peletu obalenou v peletové pastě.
Přišel večer a my se rozhodli zajít na pivko, a tak trochu si odpočinout a pokecat. Pruty jsme nechali nahozené a řekli mé ženě, ať se postará. Chudák měla na starost šest prutů. Když jsme se vrátili, tak nám bylo řečeno, že když zase půjdeme na pivo, tak ať si ty palice vytáhneme z vody, že se tam z toho málem zbláznila… No jo, ženská. Ve vodě zůstal pouze jeden prut s nastřeženým boilies, jinak na všech pět ostatních přišel záběr. Večer jsme již pruty nenahazovali a opojení pivkem šli spát.
Ráno začalo zase přesným zakrmením a odvozem prutů do zakrmených míst. Potom káva a cigárko a už mi zase řve pípák. A kolega říká: „Zase na peletu…“ A je tu zase krásná ryba s váhou nad 15 kg. Každý den máme co zapisovat a porovnávat. Na nečinnost ryb si nemůžeme tedy stěžovat a Petr chce vyzkoušet, jak se mění počty záběrů, když bude chytat pouze na boilies. Má z čeho vybírat – mám tu asi pět druhů. K večeru je jeho rozhodnutí jasné. Po sečtení výsledků ze dne mám já na břehu na rozpadavé pelety asi 16 ks ryb a on pouze pět a to kapry do 70cm.
První týden výpravy utekl jako voda a přišel den stěhování na druhý rezervovaný flek. Dopoledne pomalu přesouváme věci na druhé místo a na další týden výpravy již dorazil kolega Aleš se svou dcerkou. Petr volí i rozhodnutí, že dnes večer bohužel již odjede domů, a tak že mi zde nechá svého synka, ať mu udělám pořádný tábor. Má žena nás bohužel musí také opustit, protože musí do pracovního procesu. Myslím, že si nás užila až dost.
Jsme přestěhováni a než se pustíme do dalšího lovu na novém místě, rekapituluje zapsané úlovky a na co ryby byly uloveny. Výsledek je jasný. Nejvíce ryb bylo uloveno na rozpadavé pelety s peletovou pastou. Jednoduše řečeno nástraha, která se více rozpadala, měla větší úspěch a na menší nástrahy jsou uloveny větší a těžší ryby. Bohužel na předešlém lovném místě se mi hranici 20 kg zlomit nepovedlo.
Dostáváme se k vyznačení lovných míst, kde bude chytat Aleš a já. Aleš volí místo na hraně cca 40 metrů od břehu, která jde z mělčiny na 7 metrů. Já volím podélnou hranu před svými pruty, která je cca 50 metrů vzdálená a budu pruty rozvážet po této hraně a umísťovat nástrahy spolu s krmením v různých hloubkách. Je teplíčko a voda je jak v bazénu, a tak jsem si zašel ještě hranu prošlapat a našel zde příjemnou zlomovou díru s další vystupující hranou a na toto místo jsem se chtěl také soustředit.
Taktika krmení je stejná, jak na předešlém místě, takže pod háček pelety a na jeden prut boilies, zakrmit a označit místa lodičkou a už to tam putuje. Aleš zase experimentuje, co dá pod hák – samé různé drahé kuličky a pak jde nakrmit obyčejnými levnými „popelovkami“, tedy říkejme halibutkami. Pořád mu vysvětluji, že má lovit na to, čím krmí a ne tak, jak to dělá. On má jasné vysvětlení, že těch pár kuliček stojí dost peněz, a že si nemůže dovolit s nimi krmit. Říkám mu, že dělá úplně obrácený systém, tak ať prostě chytá na to, čím krmí. Za pár dnů ale vše pochopí…
Není tomu ani půl hodina, já ještě pořád upravuji naše místečko na další týdenní pohyb a už mi to hrčí. První ryba je lysec přes 18 kg. Tak si říkám, že takový začátek jsem neměl na předešlém místě. Prut zase „fičí“ na stejné lovné místo a my se věnujeme dětem a koupání. Ryby jsou na mých lovných místech dost aktivní, a tak již jezdím krmit každé tři hodiny. Přibližuje se čas odjezdu kolegy Petra a má paní nás spolu s ním také opustí, když tu je pomalý záběr a já zdárně sekám.
Nemohu rybu vytáhnout z dané hrany na mělčinu a tak si myslím, že je ve vázce. Opírám se tedy více do prutu a ryba se začíná pomalu poddávat. Aleš mi jde na pomoc s podběrákem a po chvíli máme v podběráku rybu s odhadem váhy nad dvacet kilogramů. Rychle pro vážící sak a vážíme. 21,7 kg šupi. Krása! Jsem potěšen, tak se pořádně vyfotit a pustit kluka zpět. Nemusím asi říkat, co si vybral. Záběr přišel ze zmiňované díry s navazujícími hranami. Z tohoto fleku a jeho okolí jsem ulovil ty nejtěžší ryby.
Již mi začaly docházet mé oblíbené nástrahy v podobě vyrobených obalených pelet a boilies, a tak jsem požádal o pomoc naše děti a ty se tohoto úkolu chytly velice dobře. Po jedné hodince jejich společné práce jsem měl vyrobeno cca dalších padesát obalovaček, a tak bylo zas cca na dva dny na co chytat. Pomalu se blížil čas i té nejtěžší ryby, kterou se mi povedlo na druhé části této výpravy ulovit.
Nejdůležitější věcí, kterou chtěl v tomto článku vyzvednout, je příběh kolegy Aleše. Tak se do toho pustím. První dny výpravy se Aleš soustředil na lov z místa, které jsme spolu vytipovali, ale pořád si nenechal říct v tom, že by měl lovit na to stejné, čím krmí, ale vše se brzy změnilo. Aleš zjistil po třech dnech výpravy a pár záběrech na své drahé kuličky absolutně nesrovnané s tím, čím krmí, že mu dochází jeho halibutky na krmení. V tuto chvíli to bylo na mně. Požádal mě, abych zavolal do společnosti Kaprpro a poprosil o zaslání těch mých oblíbených pelet na krmení.
Samozřejmě jsem vše zajistil a druhý den nám přistálo službou PPL krásných 20kg pelet. Alešovi přišly čtyři druhy v podobě sladkých a masových esencí i v podobě čtyř barev. Nadšený z pelet se znovu pustil do stejné strategie, kdy peletami krmil a i nadále chytal na boilies z jeho drahé kabelky. Již druhý den ale začal zjišťovat větší nástup záběrů a i v podobě těžších ryb. Já jsem byl pořád na stejné vlně a dál jsem se věnoval stejné taktice krmení a lovu, kdy byl již na kontě i další krasavec s váhou okolo dvaceti kilo.
Pořád mu ale vrtalo v hlavě, že těch záběrů nemá tolik jako já, a tak se předposlední den jeho výpravy rozhodl dát opravdu na mou radu. Začal přesným způsobem krmit lovné místo a pod hák přímo nastražovat pelety, kterými krmil, spolu s balíčkem PVA. Na dva pruty lovil čistě na pelety jen se změnou barvy a esence a na jeden prut používal mou obalenou kuličku peletovou pastou. Po pár hodinách již bylo jasno. Aleš měl na břehu během odpoledne již dost ryb a ten největší se blížil váze 18 kg. Nemohl tomu pořád uvěřit, že na pelety za pár korun se dá takto chytat, a že on chytá na drahé kuličky a pořádně nic. Znovu jsem mu vysvětlil účinnost a rozpad těchto nástrah a slíbil, že zítra mu budu pruty nahazovat a nastražovat já a on bude pouze krmit a lovit.
Druhý den hned po ranní kávě jsem se do toho pustil, lovné místo jsem mu dle místa náhozů zajel nakrmit a zvolil jsem i místo, kam obětoval asi 20ks svých drahých kuliček a tam jsem soustředil jeden prut na toto boilies. Pruty jsem mu naházel do vody a pak už to bylo na něm. Po pár minutách již řinčel pípák a Aleš tahá první rybu. Než ji zdolal, už mu musím sekat druhý prut. Do toho jsou záběry i na mých prutech, a tak i děti se zapojují do akce. Nevíme, co dřív – podběráky, foťáky, no prostě masakr.
Dál pokračuji i u Aleše ve stejné taktice až do odpoledních hodin a největším úlovkem při jeho konci výpravy je kapr šupi přes krásných 19 kg na obalenou peletu. Ptáte se, co záběry na ten jeden prut, který bal nastražen na boilies? Za devět hodin lovu pouze dvě ryby, ale myslím, že to nebylo o kuličkách, ale o tom, že tam prostě po jednom záběru již další boilies nechtěl dát s odkazem na cenu kilogramu za pět set. Pelety s krásnou hrubozrnnou strukturou prostě vyhrály a přinesly Alešovi krásné úspěchy, i když se kolikrát ani nezastavil. Také bylo krásné jeho přiznání, že si předešlý a poslední den výpravy opravdu zachytal, a že měl dát na má slova a zkušenosti.
Konec výpravy se opravdu přiblížil a já musím říci, že tato letošní výprava se opravdu povedla. Za druhý týden této výpravy se mi s pomocí dětí podařilo zdolat dost kaprů různých vah a délek, kde ovšem topovalo pět kaprů s váhou nad 20 kg. Já jsem na této výpravě a hlavně této vodě konečně po delší době pokořil hranici 22 kg a nejtěžší kapr vážil 24,3 kg. Také dětská pomoc v podobě přípravy nástrah i návnad, pomoc při zdolávání ryb, focení, vaření a mytí nádobí, prostě vše dohromady z nás udělalo perfektní tým a oni zapomněli na tablety a telefony.
Zažili si zde i rozmary přírody a krásný život v přírodě. Bylo to prostě fajn. Trefa a kombinace nástrah donesla svůj úspěch v podobě velkých a těžkých ryb. I jeden nejmenovaný kolega Al… se nechal přesvědčit, ať přestane vymýšlet a dá na mě a také mu to vysněné úspěchy přineslo a zvedl si i svůj osobáček. Prostě v celkovém porovnání vyhrály pelety nad boilies.
Děkuji všem, co nám fandí, mým kamarádům, kamarádkám, přátelům a hlavně firmám KAPRPRO a Delikapet za jejich podporu. Kombinace těchto dvou výrobců v podobě rozpadavých nástrah zase vyhrála a letos ještě prostor dostane. Tak zase brzy u vody.
Jarda Rabiňák
