Úvod Montáže Plavaná s krmítkem

Plavaná s krmítkem

9 458
0
SDÍLET

Název tohoto článku se vám určitě zdá poněkud zvláštní. A ani se vám nedivím. Pokud jde o lov kaprovitých a bílých ryb, tak rozlišujeme dvě základní metody: klasickou položenou a plavanou. Někam mezi ně (spíše blíže k položené) se vkládá stále populárnější feederové chytání. No a pak existuje ještě jeden způsob a tím je plavaná s krmítkem. Jde o lov pomocí splávku, který zároveň těží z výhody položené – možnosti si stáhnout ryb pomocí krmítka rovnou k nástraze.

Jak to funguje

Princip je následující. K tomuto způsobu lovu budete potřebovat těžký splávek. Dalo by se říci spíše „kačenu“, která se používá na lov štik nebo sumců, ale raději podlouhlou než kulatou. Na spodní část tohoto splávku je nutné připevnit krmítko (viz. foto splávku s krmítkem). Kutilové tak mohou učinit sami a ti, kterým je nějaká ta ruční práce cizí si zakoupí Kobra method float (naleznete např. na www.total-fishing-shop.co.uk), což je splávek zhotovený právě k tomuto účelu. Je nutné, aby bylo krmítko na opačném konci od splávku zakončeno obratlíkem nebo očkem. Tento splávek s krmítkem se totiž používá ve stejné montáži jako běžné „angličáky“. Jen s tím rozdílem, že ho fixujeme pevně na vlasec. Kmenový vlasec protáhneme očkem obratlíku a na vlasci nad obratlíkem i pod ním umístíme zarážky. Jako dobrá zarážka poslouží buď ventilková gumička nebo zarážkový uzlík (v tomto případě je nutné dát z obou stran obratlíku nebo průvlekového kroužku korálky, aby se nám vlasec nepředřel). Zarážky umístíme prakticky těsně k obratlíku, aby nám splávek s krmítkem po vlasci nejezdil. Celou montáž zakončíme už jen háčkem, který dáme podle uvážení daleko od splávku. Montáž je však dimenzovaná k lovu na hladině, takže půlmetrová vzdálenost háčku od splávku by měla být vaším maximem.

Rozdíl oproti běžnému chytání je tak nasnadě. Jako signalizátor záběru slouží tento těžký splávek a zároveň jsme si schopni přímo pod splávkem kvalitně zakrmit. Máte vždy naprostou jistotu, že se krmení rozpadá právě tam, kde máte nahozeno. Jako krmení poslouží jakákoli krmná směs, které věříte, doplněná o pevnou složku (bílí červi, kukuřice, pelety..), které však nemusí a vzhledem k velikosti krmítka ani nemůže být moc. Pokud se v míchání krmných směsí vyznáte, detailtak nezbývá než vám doporučit, abyste do ní přidali více složky, která vytváří „krmný mrak“. Jde o to, aby se hned po náhozu vytvořil mrak z postupně se uvolňujícího krmení. Do tohoto mraku ryby najíždějí, a tak by si měli najít i nástrahu na háčku. Samozřejmě že fantazii splávek s krmítkemse meze nekladou. Lze například v krmení vynechat pevnou složku a spoléhat na to, že ryby budou najíždět do aromatického „krmného mraku“, ale nebudou si mít čeho zobnout. A právě naše nástraha na háčku upoutá jejich pozornost. Na háček nastražujeme běžně používané nástrahy k lovu kaprů (bílé červi, žížalky, kukuřici, hrách, těsto(viny), chléb,..). Nevhodné jsou snad pouze v rybářských obchodech prodávané plovoucí nástrahy (rohlíkové boilies či různě chucené kuličky) – ty by totiž bez zátěže vyplavaly na hladinu a rázem bychom chytali „na mlaskačku“ s krmením pod nástrahou. I to by možná mělo něco do sebe, ale to necháme na jindy. Pomineme snad i jinak velmi úspěšné boilies. Nezapomínejte na možnost nastražovat například kukuřici „na vlas“ – výborně to funguje. Splávek s krmítkem můžeme nahazovat neustále do stejného místa a zakrmovat si ho tak, nebo ho nechávat splavávat a prohledávat větší plochu. Není třeba se bát častého přehazování a hlučného šplouchnutí, které vytváří dopadnutí splávku na hladinu. Ryby často na toto šplouchnutí reagují příznivě – probouzí to v nich zvědavost. Záběry obvykle registrujeme podle klasického pohybu, který splávek vytváří (potopení, pohyb do strany nebo nadlehčení). Celá sestava je však zároveň sestavena tak, aby se ryba zasekla sama, což se stává díky poměrně značné váze krmítka. Nesmíme být tedy překvapeni ani „brutální jízdou“, kdy se ryba lekne píchnutí háčkem, zběsile vyrazí, prut ji díky utažené brzdě následuje do vody, rybář si to nenechává líbit a kontruje odvážným skokem za prutem. Až ho nakonec tahá z jezera záchranný tým hasičů, kterým za odměnu dává promočeného mobila a rozmočené papírové bankovky, protože kolem stojící lidé se pouze dusí smíchy a celkově si užívají zábavu u vody. Před těmito humornými, ale přeci jen méně rybářsky úspěšnými momenty vás uchrání neustálé sledování toho, co se s vaší montáží děje, odklopená brzda nebo dokonce cívka či alespoň to, že nenamíříte špičku vašeho prutu na našponovaném vlasci přímo na splávek, ale prut postavíte do svislejší polohy, abyste dali rybě šanci nejdříve ohnout špičku, než vám „sežere prut i s navijákem“. Ale zpět – podmínkou funkčnosti je to, abychom pod splávkem neustále měli nějaké krmení. Což v praxi znamená přehazovat maximálně po pěti minutách. Zůstává – li nám směs v krmítku déle, tak je špatně namíchána a pomůže jedině její vysušení, či „zředění“ nějakou sypkou složkou. Při tomto lovu máme i jedinečný signalizátor toho, že je krmítko prázdné. S tím jak se krmítko vyprazdňuje se splávek na vodě zvedá (ubývá pod ním zátěže) a jsme tedy schopni vypozorovat moment, kdy je krmítko úplně prázdné. Ovšem ani v tuto chvíli by neměl ležet splávek bezvládně na hladině. Celý splávek s krmítkem musí být vyvážen tak, aby i bez jakéhokoli krmení na hladině stál. Jedině tak dosáhneme jakés, takés jemnosti při signalizaci záběru. Neostýchejte se splávek s naplněným krmítkem vyzkoušet naslepo někde kousek od břehu. Vypozorujete tak hezky, jak rychle a jakým způsobem se z krmítka vnadidlo uvolňuje a jak na to reaguje signalizátor záběru.

Pomineme – li poněkud specifickou montáž, která je podstatou tohoto lovu, tak žádný zvláštní „cajk“ nepotřebujeme. Hodit se nám bude tvrdší plavačkový prut pro lov s waglerem, nebo možná ještě lépe prut kaprový či jiný prut používaný na klasickou položenou. Budeme totiž nahazovat a manipulovat s přeci jen větší zátěží než je při jemné plavačce obvyklé. Tomu přizpůsobujeme i sílu vlasce. Vlasec okolo 0,20 mm se mi jeví jako ideální. Koncový návazec může být samozřejmě podstatně tenčí.

Kdy a kde sáhnout po splávku s krmítkem

Podle mého názoru je tento způsob použitelný kdykoli. Největší úspěchy s ním však budete slavit v horkých letních dnech, kdy ryby nemají v hloubkách dostatek kyslíku a jsou na hladině. Parno, slunečno a bezvětří vám téměř zaručí, že ryby vystoupají k hladině a většinou je tam „vyvalené“ budete moci i pozorovat. Tehdy je na jen trochu vhodné vodě určitě přesvědčíte k záběrům. Přesto bych v těchto klasických dnech, kdy si nástrah na dně ani nevšimnou a okolní rybáři donekonečna opakují, jak „neberou a stojí to za h….“, spíše doporučoval věnovat se lovu s kusy pečiva přímo na hladině na mlaskačku, popřípadě obě metody kombinoval. Ryby v těchto dobách totiž berou především přímo z hladiny a i vaše nástraha číhající byť jen v 40 centimetrové hloubce je pro ně neatraktivní. Za perfektní podmínky tedy považuji: parno, slunečno, ale mírné větrno. Ryby pak totiž jsou na hladině, ale v pohupujících se vlnkách nejsou natlačeny přímo na ní. Vlnky naší nástrahu navíc příjemně rozkolébají a opatrné ryby budou mít méně nedůvěry při jejím braní. To pak jsou dny, kdy ryby budou brát i několik vteřin po nahození a nebudete stíhat sekat. Pokud tato situace nastane a vaše krmení bude dobře připraveno, tak bude i vcelku jedno, co nastražíte na háček – ryby to zkrátka vezmou. Ovšem jak už jsem na začátku zmínil – uspět se z tímto způsobem lovu dá prakticky za jakýchkoli jen trochu příznivých podmínek. Jde jen o to doručit vaší montáž s krmením na správné místo. Ryby se pomocí klesajícího krmení dají zvednout i ze dna.

obr

Při volbě lokality k lovu je nejlepší sáhnout po vodě s bohatou osádkou kapra. Ten totiž bude vaší nejčastěji lovenou rybou a snad i cílem (tato metoda se k jejich lovu opravdu hodí). Lov vám však zpříjemní i karasi, cejni, plotice, amuři a přijít může i v našich vodách ubývající lín. Hezky si tak zachytáte na vám známém místním rybníku. Podmínkou je snad pouze to, abyste rybařili na minimálně metrové hloubce – jedině na takových místech má lov s plovoucím krmítkem smysl. Určitě byste si při troše štěstí a umu měli příjemně zachytat. Záběry budou četné a těžit na těchto často navštěvovaných vodách budete určitě i z toho, že pro ryby je tento způsob lovu něco nového. O něco těžší je lov na větších vodách (štěrkopísky, přehrady). Problém je zde především s tím, že ryby jsou soustředěny na velké ploše a není je tak jednoduché v krátké době vaším krmením stáhnout. I tady se však dá uspět a odměnou vám mohou být větší ryby. Vodou neprobádanou je lov tímto způsobem na řekách. Dovedu si ho ale v méně proudných úsecích představit.

První útok na ryby touto metodou

Už v dobu, kdy jsem tento způsob lovu na anglickém kaprodromu poprvé spatřil, ve mě vzbudil velká očekávání. Anglický mistr tehdy ukončil svojí vycházku s naplněným závodním vezírkem 15 kapry a rád se semnou podělil o svoje zkušenosti s tímto lovem. Zmínil například, že ve vhodných dnech je tato metoda na závodech nepřekonatelná. Dohodli jsme si tehdy další společnou vycházku, které však nepřáli podmínky a zachytali jsme si tak společně „pouze“ parmy na řece. První testování muselo tedy počkat na pražský Cukrovarský rybník. Je třeba říci, že mě neoslnil až tak moc Angličanův úlovek (na plavanou se na takových vodách podobná porce ryb chytá běžně), jako spíš ta myšlenka. Myšlenka splávku s krmítkem!

obr

Na Cukrovarský rybník přijíždím za teplého dne a sebou si vezu pouze jeden prut s připravenou zmíněnou montáží. Vybírám si stranu, kde za mírného vánku naráží drobné vlnky na břeh. Po vzoru specialistů na tento lov směřuje prvních zhruba deset náhozů s naplněným krmítkem s trochu sušší krmnou směsí do jednoho místa. Okamžitě po dopadu na hladinu splávek stahuji zpět ke břehu – šlo pouze o to vytvořit krmný mrak na vybraném místě. Poté opět doplňuji do krmítka návnadu a na háček napichuji 5 bílých červů. Poprvé pálím „ostrejma“ a očekávání jsou veliká a netrpělivost také. Odbíjí minuta, druhá, třetí, pátá a přehazuji. V krmítku zůstává trochu směsi, kterou jsem o něco více dovlhčil. To mi radost nečiní, ale jde o první pokus a je mi jasné, že tyto „drobnosti“ dopiluji až časem. Opodál stojící rybář se při pohledu na moji montáž dobře baví. Rozhoduji se mu trochu rozšířit obzory. Při dalším náhozu větřík sfoukává montáž směrem k mému místu. To samé se opakuje při třetím náhozu a vytvářím tak příjemnou „krmnou stezku“. A právě do této stezky při čtvrtém náhozu ryby najíždějí. První kýženou rybou je karas, který se zasekává sám, a tak za zběsilých pohybů „kačeny“ došponovávám vlasec a hravě ho navádím do podběráku. Při dalších náhozech mě ryby neopouštějí a přidávám dalších pár karásků a prvního kapříka. Okolo splávku je opravdu rušno. Je obtížné rozeznávat záběry a rány do krmítka. Proto raději čekám až se ryba na háček pověsí sama. Správný sekací rytmus nalézám až po několika dalších rybách, kdy už nečekám na „samosek“, ale reaguji na tušené dění pod hladinou. Tam se s krátkýma přestávkama neustále něco děje. Záběry na delší dobu ustávají až poté, co zabere první amur. Je to sice jen menší kousek 44 cm (místní euroroamur standardizované velikosti), ale svými výpady mi místo řádně proplaší. Kdo by se však, když má amura na prutě zlobil? To už vedle sedícího rybáře přechází humor a zajímá se, co to je zase za výmysl a jak to funguje. Vše mu ukazuji a chlapíka (domácího kutila) to uchvátí natolik, že prohlašuje, že „ještě dnes si pár těchto splávků s krmítkem vyrobí a zítra chlapům na pískárně natřepe prdel.“ Ryby se vracejí zhruba po půl hodině a do té doby než večer přestávají definitivně brát zdolávám ještě několik kapříků, karasů a plotic. Celkové skóre se po čtyřech hodinách lovu zastavuje na 5 kaprech, 8 karasech, 3 ploticích a jednom amurovi. Žádná ryba není závratných rozměrů, ale na první vycházku šlo o naprostou spokojenost. Rezervy shledávám v špatně namýchaném krmení a nevhodném krmítku do kterého se mi občas zachytával háček a chytal jsem chvílema spíše „na srkačku“. S plavanou bych na tomto místě pravděpodobně uspěl zhruba stejně, ale neužil bych si tolik zábavy. Nejde totiž vždy o to kolik ryb člověk chytne, ale jakým způsobem a jak s nimi naloží – tyhle šly šetrně zpět do svého živlu. Navíc šlo o průkopnický pokus a nebyl zdaleka poslední, ale o tom snad až někdy příště.

Pozn.: Autor tohoto článku je redaktorem časopisu KAJMAN.

HODNOCENÍ: 1 Hvězdička2 Hvězdičky3 Hvězdičky4 Hvězdičky5 Hvězdiček (4 hlasů, průměr: 4,00 z maxima 5 hvězdiček)
Loading...
SDÍLET

Chcete-li, můžete přidat komentář:

Please enter your comment!
Please enter your name here