Když jsem byl mladší a narazil někde na takový titulek, už jsem se viděl s rybářskými pruty na břehu této bájné francouzské řeky. Je to logické, neboť charakterizuje Francii – protéká hlavním městem.
Jaká byla moje radost, když jsem byl pracovně převeden do Normandie. Konečně jsem mohl smočit a vláčet své holínky na březích této řeky. Ale nejdříve to trochu projdeme na Wikipedii.
Wikipedie je váš nejlepší přítel
Zabořit se do internetových stránek, abych si nahrubo načrtl svoji práci, je pro mě radostí. Vlastně už tím, že vyhledávám místa k příštímu rybolovu, začínám rybařit.
Řeka Seina je dlouhá 776,6 km. Od místa pramene teče přes pařížskou pánev a potom protéká městy jako Troyes, Paříž, Rouen a Le Havre. Pramenná oblast řeky se nachází v departmentu Cote d’Or na náhorní planině Langres v nadmořské výšce 446 metrů. Do Lamanšského průlivu se vlévá mezi městy Le Havre a Honfleur. Rozděluje se na 5 oblastí: malá Seina od pramene k městu Montereau Fault Yonne, velká Seina odtud až k Paříži, průtok Paříží, dolní Seina od Paříže k Rouen a přímořská Seina od Rouen k la Manche.
Je to ta poslední oblast, která mě nejvíce zajímá, protože vede přes všechna má „hřiště“. V té části Normandie, kde bydlím, má řeka v údolí slabý spád a její četné meandry podléhají fenoménu slapového jevu až k přehradě „Barrage de Poses“.
Co se skrývá pod pojmem slapový jev?
Krátce řečeno, jedná se o vliv měsíce na moře způsobující zvyšování (příliv) a snižování (odliv) hladiny moře v pravidelných půldenních intervalech a s intenzitou danou koeficienty. Pro naše rybaření to znamená, že hladina Seiny se mění podle ukazatelů přílivu a odlivu.
Katastrofické začátky
Vzpomínám si, že když jsem přišel do Normandie, chvíli jsem váhal, než jsem se pustil do zdolávání této bájné řeky. Pak jsem si řekl, že začnu hledat lovný úsek, který vypadá slibně, a po několika dnech pátrání jsem konečně našel jedno místo v zatáčce, která přerušuje proud. Tak jsem na to vzal návnadu ze směsi kukuřice a boilies o průměru 20 mm. Přišel jsem na místo nadšený jako nikdy a nahodil extrémně u kraje řeky tak, jak to rád dělávám.
Až doposud nic zvláštního oproti mému chytání v jiných řekách. Procházel jsem svůj fotoaparát, a jaké bylo mé překvapení, když jsem uslyšel detektory zvonit bez jakéhokoliv záběru. Pak jsem si uvědomil, že hladina vody klesá, což mi připomnělo systém kanálů nedaleko mého rodiště. K mému velkému překvapení bylo stanoviště o několik hodin později na suchu a mé montáže venku. Takhle si nezachytáte, když jsou sestavy na vzduchu.
Ale já jsem se nevzdal a umístil jsem sestavy o několik metrů dál na svah. Všechno bylo znovu jak má být a vrátila se naděje, že na této řece konečně chytím rybu.
Ale čekalo na mě další překvapení. O pět až šest hodin později byl celý „rod pod“ pod vodou a s ním i zbytek náčiní, které jsem nestihl včas přemístit. To byl totální nezdar, a tak jsem toho nechal. Byl jsem zklamaný, ale neztratil jsem odvahu.
Bylo třeba najít řešení pro tento fenomén. Chyběly mi informace a nepotkával jsem moc rybářů, což mi moc nenahrávalo. Ale právě to se mi líbilo, být sám a muset poznávat rybaření od A do Z. Bylo to v roce 2005, kdy jsem se stal fandou řeky Seiny v její přímořské verzi.
Od té chvíle jsem začal hledat, co by mi mohlo pomoci ulovit tolik kaprů, které jsem viděl během mých obchůzek nebo jen rodinných procházek.
Přizpůsobit se a najít řešení
Pokračoval jsem tak, že jsem „předzakrmoval“ lovná místa, ale neúspěšně. Potom jsem se rozhodl rozdělit boilies na dvě půlky, a tak se mi podařilo udržet návnadu na mém tahu. Nadále jsem používal staré dobré kukuřičné boilies. Další výhodou rozpůleného boilies je to, že se tak zvětší objem návnady.
Ale ze všeho nejdříve je třeba najít slibná rybářská místa, kde můžu nahodit i při odlivu. Dobrá místa se ve své podstatě hledají stejně jako při rybaření na běžné řece. Všude, kde se vytrácí monotónnost proudu, to může být pro nás zajímavé. Jako třeba meandry, mostní pilíře nebo převislá vegetace.
Výhodou rybaření na řece je i to, že se často loví na okraji, a to platí i pro mě. Jen vzácně lovím na více než 40 metrů. A teď jen překonat problémy slapového jevu. Můj rybolov na těchto místech je ve skutečnosti aktivní, neboť se neustále přemisťuji v závislosti na dmutí moře, kdy při odlivu voda klesá a při přílivu stoupá.
Solidní a velmi odolné
Předtím, než se podrobněji rozepíši o slapovém jevu a jeho vlivu na rybolov a ryby, odbočím k problematice škody na rybářském vybavení, ke které dojde velice rychle. Protože se tady jedná o rybaření na řece, je třeba používat solidní a velmi odolné vybavení.
Nejsem příznivcem rybářské šňůry, takže používám nylon 50/100, šokový vlasec ve verzi 80 lb, klasickou závěsku na olovo, kotvící olůvko (grappler) vážící minimálně 170 gramů a nakonec extra dlouhý půlmetrový návazec s háčkem Continental mugga o velikosti 4 nebo 2. Rybaření má být jednoduché, ale nesmí chybět dostatečná technika. Vyhovuje mi používat jako koncovou sestavu dvojici kuliček o průměru 18 mm nebo tzv. sněhuláka a jako návnadu několik zrn kukuřice.
Jak vidíte, způsob vybavení je druhořadý při mém způsobu rybaření v přímořské oblasti této řeky. Raději se věnuji hledání úseků nebo míst, kde v pohodě smočím háčky, jelikož je díky přílivu a odlivu v některých částech rybolov neproveditelný.
Jsem rovněž fanoušek používání mouky, protože její vnadící schopnosti přinášejí rychlé výsledky. Rozházím velké kuličky návnady naplněné olejem a semeny, popřípadě i pelety, nad plánovaný tah. Rozpouštění boilies v součinnosti s fenoménem přílivu – odlivu a pohybu vody hraje roli vyhledávače.
Jak říkám, při výrobě mé návnady přidávám vždy do boilies olej a využívám jeho schopnosti rozptýlit se do různých vrstev vody. Atraktanty obsažené v návnadě se navíc vydají „hledat“ ryby i díky pohybu vody a rozpouštění moučných kuliček. Je to velice snadné, ale ďábelsky účinné zejména při rybaření narychlo, například když stoupá voda. Další důležitá věc je to, že do lodě beru s sebou jako zátěž velké kameny. Ale ve skutečnosti na řeku vyjíždím rybařit s lodí jen velmi vzácně.
Podstatnou roli hraje i „vodní inventář“, ve kterém je zastoupen z 99 % kapr obecný. Může se vám poštěstit chytit kapra lysce, který je vždy na vrcholu pyramidy, a s jeho váhou budeme všichni spokojeni. Co se týká kaprů obecných, jsou tu velcí bojovníci a všiml jsem si toho, že váží v průměru o hodně víc než ti z řek, které nepodléhají slapovému jevu. Tohle stále nechápu.
Nezmiňuji se tu o sumci, protože za deset let, co smáčím své holínky v této oblasti řeky Seiny, jsem nechytil ani jednoho. Vím o tom, že někteří známí, kteří tu loví dravce, mají záběry sumců pravidelně. To je další aspekt této řeky, který nedokážu pochopit, ale nijak mě to neznepokojuje.
Díky za technologii
Dneska máme všichni chytré telefony a internetové připojení. Samozřejmě mi toto usnadňuje rybaření na přímořské Seině, neboť mohu nyní sledovat na minutu přesně čas přílivu a odlivu. Tak můžu předvídat pohyby vody a být ve správný čas na správném místě. Informuji se na stránkách „Météo marine“ a zaměřím se přesně na oblast, kde právě jsem. Pak si najdu místo pro lov při odlivu a zároveň zakrmuji pro příchod přílivu.
Ostatně když se dívám na své záznamy, je lepší chytat, když voda stoupá, než když klesá. Jedinou výhodou, kterou jsem shledal v odlivu, je, že můžu přesně určit svá rybářská místa. Stejně tak si udělám obrázek o vlastnostech dna a o nástrahách, které se tam nachází.
Je třeba vzít v potaz i koeficient přílivu, abychom věděli, jestli budeme mít co dělat se silným vodním proudem nebo jen nízkou amplitudou vody. Jednoduše, čím je koeficient větší (od koeficientu 100 se jedná o silný příliv), tím je dmutí moře výraznější.
Vraťme se k věci
Jak jsem se již zmínil, Seina v oblasti, kde rybařím, podléhá vlivu slapového jevu. Tento fenomén musíme brát v úvahu, protože se jedná o ohromné míchání vody, a to má značný vliv i na ryby. Proud se neustále mění a pohyby vody jsou rekurentní. Tímto jsou ryby neustále v pohybu bez ohledu na roční období.
Má to své výhody pro každou sezonu. Na jaře a v létě je voda stále prokysličená, i když jsou vedra a teploty vystoupí na maxima. Na podzim se voda zabarví a unáší s sebou hromadu smetí, což někdy ztěžuje rybolov. Při odlivu však odpadky a další nečistoty zůstávají zablokované u břehu a pak je možné rybařit, vyčistí se tím i některé lovné úseky. Často tu narazím na úklidový člun plavební správy.
V zimním období výška přílivu spolu s pohyby vody umožňují udržovat víceméně stálou teplotu vody v řece a především alespoň minimální aktivitu ryb. Ryby totiž musí být stále v pohybu, aby čelily přílivu a odlivu. Jak všichni víme, s pohybem ryby vynakládají energii, takže musí jíst, a tak dále, a to je životní cyklus kapra.
Rybaření v departmentu Seine Maritime vyžaduje techniku, ale i taktiku. Jste přitom neustále v pohybu, ať se jedná o položení prutů nebo jen postavení tábořiště. Rybářská místa se mění ze dne na den podle pohybu vody. Dokonce se stává i to, že je místo produktivní během odlivu a úplně pusté při přílivu. Ze začátku je to znepokojující, ale s trochou pozorovacího talentu je možné se z toho dostat. Myslím, že to všechno stojí za námahu, pokud se do toho vložíte všemi prostředky.
V každém případě je chytání ryb v této oblasti uchvacujícím zážitkem a nezřídka se vydaří i bohatý úlovek. Koneckonců, na mnou navštěvovaných úsecích nepotkávám jiné rybáře, a tak je konkurence nulová. To je důvod, proč vás zkusím v příštích článcích provést po březích magické řeky Seiny ve všech ročních obdobích.
David Dauchy
Tento článek byl publikován v časopisu KaproMánie
