Na loňské jaro jsem měl již od podzimu vybranou lokalitu. Jednalo se o mělký písník s mnoha lavicemi a rákosovými mělčinami. Voda s těmito parametry je podle mě přímo stvořena pro lov kaprů hned po rozmrznutí. Na podzim jsem si vytipoval přesná místa, abych na jaře zbytečně nepoutal pozornost místních rybářů a porybných, kteří loď a echolot přímo nesnáší. Zima si ale dala pořádně na čas a tak se první termín rybaření, který byl naplánován před rybářskou výstavou v Brně musel odložit díky stále se držícímu ledu. Po výstavě se však počasí rychle změnilo a již nic nebránilo našemu prvnímu výletu za kapry.
Před samotným lovem ale ještě následovalo připravení místa. Vzhledem k tomu, že jsme s taťkou měli písák oba tak nastejno daleko od našich domovů, jsme se v krmení střídali. Dvakrát jel taťka a dvakrát já. Vždy až po setmění, aby nás někdo neodhalil, poněvadž by to asi znamenalo konec úspěšného lovu hned na začátku. Bylo dobré, že jsme nemuseli používat žádné bojky. Lovná místa se nacházela přímo u protějšího břehu, kde byla rozsáhlá mělčina, která vybíhala do rákosového pole. Druhé místo se nacházelo na polovině vodní plochy, kde dno vystupovalo ze 4,5m na 2,2m a vytvořilo tam asi 5x3m velkou plošinu pokrytou jemnou travičkou. Ani zde však nebylo složité tuto lavici trefit, nacházela se přímo naproti velkému stromu a vzdálenost se dala bez problémů odhadnout. Každý krmný den šlo do vody 1kg boiliesu a 0,5kg nuget. Boilies jsme používali ze směsi All seasons star a King seed mix. Jedná se o krmení, které je dělané jak do studené tak i do teplé vody. Má vyváženou nutriční a atrakční hodnotou a tak je přímo stvořeno pro dlouhodobé krmení. Konečně přišel den odjezdu. Měli jsme v plánu být na rybách dvě noci, což není moc, ale když jsou kapři při chuti, tak se dá nachytat i v tak krátkém čase. V tomto případě je však vždy dobré si místa předběžně připravit, pozor však, aby současně s vámi nekrmil na stejné lokalitě ještě někdo jiný. Potom se váš čas a projeté kilometry mnohonásobně zhodnotí ve vašem albu a nezapomenutelných zážitcích při zdoláváni úlovků.
Je pátek ráno a ještě mě čeká cesta z Ostravy domů. Asi nemusím podotýkat, že jsem to hnal co to šlo. S taťkou jsme měli sraz ve tři hodiny u nás a tak jsem to měl docela našlapané. Když jsem ovšem vyjížděl v jednu hodinu z Olomouce, tak mně bylo jasné, že to nestihnu. Naštěstí měl taťka času o trochu více a tak aspoň dojel na nákup. Nakonec jsme od nás vyjeli v pět a jedinou starost, kterou jsme měli bylo to, aby si někdo na naše místo nesedl. Kámen ze srdce nám spadl až při pohledu na úplně prázdný písník. Usadili jsme se na malém místečku u rákosového pole. Jednalo se o místo, ze kterého se dalo lovit jak na lavicích uprostřed, tak i v mělčinách na protějším břehu, které vypadaly velice nadějně. Po rozbalení bivaku a všeho vybavení jsme mohli navázat po dlouhé zimě první jarní montáže a konečně nahodit. Rozhodli jsme se, že použijeme každou montáž jinou a odzkoušíme, jaká bude nejlepší. Já jsem použil návazec zkombinovaný z fluoro karbonu a silky softu s háčkem sport carp speciál vel. 4, jako druhý návazec mně posloužil odzkoušený Stealth skin s háčkem C-310 vel. 4. Taťka použil Magician a háček od Ashimy podobný Z-13 a na druhý prut sport carp speciál navázaný na Stealth skinu. Boilies jsme používali stejného druhu jakým jsme krmili. Já jsem se rozhodl pro King seed mix s plovoucím Winter secret od Solaru a na druhý plovoucí All seasons stars. Taťka vložil svoji důvěru v nugetu a All seasons star, oboje na dno. Nahození proběhlo úspěšně a konečně jsme mohli nasávat krásnou atmosféru teplého březnového večera. Počasí hlásili přímo ideální, teplo a sem tam nějakou přeháňku. A tak jsme našemu počínání věřili dvojnásobně. Snad ještě nikdy mě první výprava po rozmrznutí nezklamala, tudíž jsem doufal, že i letos to bude stejné. Večerní idylku nám tentokrát nic nenarušilo a tak jsme šli v klidu spát s přáním, abychom se v noci potkali u podběráku. Asi jsme byli celou zimu hodní a svatý Petr naše přání vyslyšel. Nad ránem přišla taťkovi první nádherná jízda od protějšího břehu. Po krásném boji s mnoha výpady jsem mu podebral šupináče. Po odháčkování a ošetření ranky po háčku Klinikem, jsme kapříkovi odebrali jeho míry – měřil 81cm a vážil 9,5kg. Takováto ryba již stojí za fotku a proto šel kapřík do saku, kde si počkal na ranní focení.
Hned po rozbřesku jsme dokrmili kobrou asi tak 50kuliček a čekali co bude následovat. Jen co vylezlo sluníčko, začali se kapři pravidelně ukazovat na mělčinách. Byla jen otázka času, aby dostali žrací impuls. Ten přišel v podobě větru, který kapry stáhl ke dnu a ty po té začali intenzivně sbírat potravu. Od této chvíle začali chodit záběry pravidelně v průběhu celého dne. Já jsem ulovil pět kaprů, největší 78cm 9,5kg a 75cm 8,9kg. Taťka za mnou o jednoho kapra pokulhával, ale pořád měl největšího. Pokaždé, když jsme spolu na rybách, tak závodíme sice jenom o prestiž, ale i přes to se každý snaží, aby vyhrál.
Přes den všechny záběry chodily od protějšího břehu. S nastupující tmou, ale ryby tyto partie opustily a záběry ustaly. Byl jsem zvědavý, jestli se nastěhují na hlubší vodu a začnou sbírat na naší lavici, na které zatím záběr nebyl. Od poslední ryby uteklo již 5hodin a nic se neděje. Opět asi proběhne noc v klidu. Naštěstí však byl opak pravdou a kapři se opět rozebrali. Vypadalo to, že jezdí po celé vodě a intezivně hledají naše návnady. Tentokrát brali jak z lavice, tak z mělčiny. Měl jsem radost hlavně z toho, že po vytažení ryby na podložku ji vždy z řitního otvoru tekla modro zelená barva z našeho boilies, což byla dobrá zpráva. V noci jsme ulovili celkem 9 ryb a opět jsem taťkovi odskočil tentokrát již o čtyři kapry. Jenom ta velikost byla pořád stejná a žádný místní obr, o kterých mě na podzim vypravovali domorodci, nepřišel.
V neděli ráno opět ryby najely na mělčinu a začaly se krmit. Do oběda jsme jich ještě pár chytli. Když jsme začali vytahovat pruty, tak taťka nadhodil – no v počtu kaprů jsi vyhrál, ale já raději chytám míň a větší. Skóre totiž bylo 14:8 pro mě. Taťka, ale pořád měl většího než já. Klika však stála celou dobu při mně a na poslední nahozený prut mě přišel záběr, akorát v tu chvíli, co jsem ho chtěl také vytáhnout. Hned po záseku jsem tušil, že táhnu velkou rybu a po krásném boji mě taťka podebral nízkého šupináče 86cm 10kg. Po této rybě mu trochu spadl úsměv, ale věděl jsem, že má z úlovku stejnou radost jako já. Nejdůležitější na rybách je, abyste měli parťáka, který vám rybu nezávidí. Protože až v tuto chvíli vám stoupají naděje na úspěch dvojnásob. Po takovémto víkendu člověk vždy odjíždí naprosto spokojený a když přičtu k tomu ten fakt, že za celou dobu nikdo jiný na písáku nechytal, tak je to až neuvěřitelné. Opět se nám potvrdilo to, že je velice důležitým faktorem lovu správně zvolený návazec. Nám chodilo nejvíce ryb na kombinovanou montáž z Fluoro carbonu a Silky softu s háčkem Sport carp speciál vel.4. Další výjezd jsem měl naplánovaný na druhý týden v dubnu. Tentokrát jsem ale musel jet sám, protože byl taťka v práci. Zvolil jinou lokalitu, jednalo se taktéž o pískovnu, ale s úplně jinými parametry. Hloubkový průměr zde byl 5m a lavic velice málo. Skoro celé dno pokrývalo blátíčko. Také obsádka ryb byla jiná, kaprů zde žije velice málo a ulovit jej není jen tak jednoduché, ovšem, když se zadaří, tak je to většinou krasavec. Díky již zmiňovanému reliéfu dna nebylo co vymýšlet. Jeden prut jsem se rozhodl nahazovat pod vrbu rostoucí na malém ostrově asi tak 60m od břehu, kde se dno pozvolna svažovalo do 6m. Pro druhý prut jsem připravil místo na 50m od břehu na rovném dně s blátíčkem. U tohoto místa jsem doufal, že kapři najedou na moje krmení, a proto jsem udělal koberec 10x20m z dvou kg boilies ze směsi All seasons star. Na této vodě není dovoleno krmit z loďky a tak bylo velice zajímavé házet kobrou k ostrovu. Chtěl jsem lovit přímo pod břehem a tak mnohdy skončila kulička boilies na ostrově, alespoň ze mě měly radost kačeny, které vždy již čekaly až jim opět něco přiletí. Red fish monstr karab jim opravdu chutnal.
Za tři dny jsem dostal dva záběry, jednalo se však vždy o nádhernou rybu, na kterou bych byl schopen čekat třeba celý týden. První záběr přišel hned druhé ráno. Bylo 6,20h když se špička prutu jemně ohnula. Pak se asi tak minutu nedělo nic. Najednou se prut ohnul a potom přišla taková jízda, že Delkim nestíhal. Už mnohokrát se mně stala tato situace, kdy kapr nasaje nástrahu a po píchnutí háčku zůstane na místě a třepe hlavou, aby se jej zbavil. Jednalo se o velice silnou rybu, boj s ní byl až moc dlouhý, ale naštěstí pro mě jsem z něho vyvázl vítězně. Sám jsem si podebral krásného lysce. Sice jsem čekal, že bude podle boje o něco větší. Měl rovných 86cm a krásných 14,3kg. Záběr přišel od ostrova na Red fish monstr krab a kombinovaný návazec.
Po této rybě se celý den a noc nedělo nic a tak jsem doufal, že bude nastávající ráno opět úspěšné. Ryby ale byly jiného názoru a opět nebylo nic. V odpoledních hodinách se kolem krmného místa vyvalili dva krásní kapři. Očekávaje záběr jsem neustále hleděl na zvlněnou hladinu. V tu chvíli, kdy už jsem v záběr přestával věřit se prut nahozený na rovném dně rozjel. „Je to ten lysec co se vyloupl“, proběhlo mně hlavou. Boj byl stejně tak tvrdý jako ten předchozí a tak jsem mohl jenom odhadovat velikost místního siláka. Po dvaceti minutách jsem podebral šupináče 87cm 12,5kg. Asi to byli sourozenci. Potěšilo mě, že přišel na All seasons star, protože je vždy dobré, když vám kapři nepřijímají pouze jeden druh boilies. Do rána už hlásiče mlčely a tak jsem po rozbřesku vše sbalil a odjel z klidné přírody do civilizovaného a přetechnizovaného všedního života.
S pozdravem Jaromír Kratěna ml.
Tento a další články naleznete také na www.rybyrybkyrybicky.cz.
