Lov kaprů, zejména pak v podzimních měsících, mám velmi v oblibě, hlavně na jedné slovenské řece, která je mou srdeční záležitostí. Lovíme na ní s kamarádem již téměř deset let, ale stále ji poznávám a každou výpravu mi přichystá něco nového. Mnohokrát jsem se přesvědčil o pravidlu, „co funguje dnes, nemusí fungovat zítra“. O to těžší lov způsobují časté výkyvy vodní hladiny, průtok vody, samozřejmě aktivita ryb, počasí a mnoho dalších činitelů. V září jsem plánoval chodit k vodě v pravidelných intervalech a to každých 5 – 7 dní. Výpravy, jestli je tak mohu nazvat, trvaly vždy pouze jeden den. V plánu jsme měli tedy pouhých pět dní.
Co se týče nástrah, měl jsme jasno. Popravdě jsem měl několik horkých zástupců, co mi na tomto revíru fungovalo, ale rozhodl jsem se pro boilie ze směsi Kořeněný tuňák s A.C. višeň a patentka, kterou jsem testoval. Měl jsem u sebe i hotovky Mystery s příchutí frankfurtská klobása/banán. Během výprav jsem měl v plánu vyzkoušet, jak budou ryby reagovat na montáž s obalovacím těstem, nebo se dvěmi kuličkami na PVA. Samozřejmě montáž jsem měl na všech prutech stejnou. Nerad dávám na konec udice přehnané montáže, kroužky, rovnátka… Pro mě je to zbytečné a drahé. Pěkné ryby jsem nachytal i na mou klasiku: Quick Silver od Krystonu nebo ztuženou šňůrku Mystic. Háčky vybírám podle daných podmínek a používám smršťovačku 1 mm na ramínko háčku. Řídím se heslem, „v jednoduchosti je krása“. Funguje mi to už delší dobu a věřím, že tato montáž půjde se mnou až do důchodu…
1. výprava:
První vycházku k vodě jsem měl v plánu začátkem září a sám jsem byl velmi zvědavý, co přinese. Po příjezdu na lovné místo, jsme se spolu z parťákem Viktorem, snažili být co nejvíce potichu, abychom nedělali zbytečný rozruch. Koryto ramene bylo široké cca 35m, pod hladinou plno překážek, proto jsme museli přizpůsobit montáže a výbavu. I když mezi má oblíbená místa patří ta se ztíženým přístupem, na břehu bylo jen pár metrů čtverečních, čemuž jsme museli přizpůsobit rozmístění udic. Dva pruty šly k bezprostřední blízkosti břehu u padlého stromu a dva do koryta řeky do hloubky od 2 do 3,5m. Montáže jsme používali ze ztuženého šňůrky Mystic, háček Hayabusha K-1 velikost 6 a 1 mm smršťovačku na ramínko háčku. Nástrahu jsem zvolil boilie Kořeněný tuňák + A.C. višeň a dvě kuličky na PVA závěs. Noc byla trošku chladnější. První a zároveň poslední záběr přišel z bezprostřední blízkosti břehu ve 04:00. Ještě rozespalý jsem zasekl a Viktor mi podebral pěkného a zdravého šupináče 10,40 kg a 80 cm. Moje radost byla obrovská, protože jsem konečně prolomil smůlu na tomto revíru. Do rána se už nic víc nedělo. Sbalili jsme věci a těšili se na další akci.
2. výprava:
Následovala za šest dní, kdy jsme se vrátili na původní místo, plní očekávání. Počasí bylo trošku horší. Vydatně pršelo, až po půlnoci jsme mohli obdivovat krásu hvězd. Ale abych nepředbíhal, ještě před půlnocí se Viktor dočkal krásné jízdy. Ryba hodně táhla, a když jsme ji na chvíli spatřili u hladiny, mysleli jsme, že bude mít víc jak 20 kg. O tom už jsme se ale bohužel nepřesvědčili, protože ryba zajela do vázek. I když bylo chladno, po více než půlhodinovém přetahování, jsme vyrazili za ní do vody. Vytáhli jsme pouze montáž. Škoda. Záběr přišel opět na Kořeněného tuňáka s A.C. višeň, ale tentokrát s obalovacím těstem. Byl jsem mile překvapen, protože na těsto jsem vždy přilákal menší ryby… Myšlenky na toho krásného kapra nám nedaly spát. V 02:30 přišla jízda ze středu koryta. Vyběhl jsem z bivaku, sekl a cítil velký tah. Tentokrát jsem byl vítězem já a mohl se tak radovat z úlovku 13,5 kg a 85 cm. Hodinu na to jsem zdolal dalšího šupináče – 10 kg a 82 cm. S výsledkem za jednu noc jsme byli celkem spokojeni.
3. výprava:
Týden utekl jako voda a počasí se mezitím trochu ustálilo. Přes den bylo slunečno a neskutečně teplo, až k 25 °C a v noci teplota klesla na 10 °C. Předpokládal jsem, že díky tomu by snad mohl přijít hezčí úlovek, než dosud. K vodě jsme dorazili až za tmy a museli jsme předělat kompletně montáže. Na sestavě a nástraze se nic nezměnilo. Ještě před nahozením jsem chvilku pozoroval vodu. Pod nohama jsme měli sumce. Za pár minut na to zaútočil a v momentě všechno kolem nás ztichlo. Byl to neskutečný rachot, jakoby člověk hodil do vody 25kg pytel cementu. Viktor okamžitě vyběhl z bivaku, protože si myslel, že jsem spadl do vody. Zasmáli jsme se tomu a šli si lehnout do bivaku, protože jsme oba měli za sebou náročný pracovní týden. Probudil jsem se ve 02:30. Nesmělé pípnutí na Viktorově hlásiči a chvíli na to jízda jako z děla. Viktor sekl a ryba táhla jako lokomotiva. Ne a ne ji zastavit. Po chvilce se to podařilo, jenže ryba skončila opět ve vázkách. Viktor znovu nahodil, ale bylo vidět, že je z toho zdrchaný. Rozebírali jsme, kde jsme udělali chybu a jak tomu příště předejít.
Za hodinu se roztočila cívka na mém navijáku – prut nahozený v korytě ve 3,5 m. Ryba byla pěkně bojovná a konečně jsme si mohli zvednout náladu se šupináčem 15 kg a 90 cm. Zhruba deset minut po puštění kapra se ozval Viktorův signalizátor. A trefa, 14,5 kg a 87 cm. Místo PVA jsme tentokrát použili obalovací těsto Kořeněný tuňák, což zhatilo naši teorii, že na těsto půjdou jen malé ryby.
4. výprava:
Po neuvěřitelně teplém dni, kdy přes den dosahovala teplota vzduchu téměř 30 °C, jsme se rozhodli, že prostě musíme vyrazit. Přidal se k nám i kamarád Alex, ale byl s námi jen jako podpora, protože na daném místě bychom se se šesti pruty asi těžko vešli… Na rameni jsme nebyli sami, což mě trošku znepokojovalo. Proto jsme si dali hlásiče na minimum. Nerad kolem sedícím rybářům dělám rozruch. Nejraději mám místa, kde jsem sám s přírodou a náznak civilizace není široko daleko. Bohužel ale ne všude existují taková místa. Jsem typ rybáře, který věří jen velmi dobrým kamarádům. Těm jsem ochotný prozradit „top místa“ na daném revíru, protože vím že to zůstane jen mezi námi. Ale zpět k našemu chytání. Tentokrát jsem chtěl vyzkoušet mou oblíbenou příchuť patentku. Týden před lovem jsem si doma naroloval Kořeněného tuňáka s A.C. patentka v kombinaci s obalovací těstem. Popravdě řečeno, tato příchuť mi přinesla vždy úspěch, tak jsem byl zvědavý, jak se zadaří tentokrát.
Celou noc se nic nedělo a oproti předešlým nocím se ochladilo. Průběžně jsme kontrolovali pruty a ve 04:30 to přišlo. Tři nesmělé pípance, přizvednutý swinger a věděl jsem, že je čas zaseknout. Byl tam! Podle tahu jsem věděl, že to je jiná hmotnostní kategorie. Excelentně jsem se vyhnul překážkám a ryba byla na podložce. Krásný zdravý šupináče – 17 kg a 93 cm. Byl jsem nepopsatelně šťastný. Roky navštěvování tohoto revíru jsme zužitkovali v podobě takové krásné ryby! Díky.
5. výprava:
Stále přetrvávalo stabilní počasí a před námi byl poslední den naplánované výpravy. Chtěli jsme si ji naplno užít. Rozhodli jsme se, že trošku pozměníte příchutě boilie. Na mou levou stranu jsem nahodil do těsné blízkosti břehu Kořeněného tuňáka s A.C. višeň + pop up Pink pepr od Nutrabaits a na pravou stranu, která byla v hloubce 3,5m, patentku. Viktor se rozhodl, že k tuňákovi přidá pop up Biosquid. Ke každé montáži jsme přidali dvě kuličky na PVA šňůrce a nahodili. První záběr následoval do půl hodiny. Cívka na mém pravém prutu se pomaličku roztočila. Po chvilce jsem si už vychutnával souboj s rybou. Z nepochopitelných důvodů se po chvilce zdolávání vypnula. Po chvilce nadávání jsem si uvědomil, že není důvod se rozčilovat a byl jsem rád, že jsem se vůbec dočkal záběru. Další se dostavil na Viktorův prut, ale zásek byl pouze do prázdna. Do třetice přišla jízda před půlnocí. Na udici jsem cítil menší rybu, ale ta po chvilce spadla. Do rána se už nic nedělo, tak jsme, trochu zklamaní, sbalili věci a odjeli. Ryby jsou zkrátka nevyzpytatelné a v tom je rybařina krásná.
Všechny výpravy z podzimu 2011 hodnotím úspěšně. Náš test se nakonec vyvinul celkem zajímavě, protože jsem předpokládal, že na obalovací těsto se dostaví záběry od menších ryb. A vidíte, já na něj chytil ty největší kapry. Proto je asi dobré, nedělat závěry příliš rychle a vrátil bych se tak k pravidlu, „co funguje dnes, nemusí fungovat zítra“. Během těchto výprav jsme nabyli velmi cenné zkušenosti a informace, které člověk nezíská tím, že bude jen rybář teoretik, sedící u počítače. Za celou dobu jsme zkrmili pouze 3 kg, a to buď pomocí PVA šňůrky, a nebo jen náhozem z ruky (díky malé šířce ramene). Už se těším na novou sezonu a samozřejmě na tuto krásnou řeku.
Přeji vám všem, kteří ctí „chyť a pusť“, v novém roce 2012 hodně úspěchů!
Denis Daniel
