Úvod Články Revíry beze jména

Revíry beze jména

3 507
2
SDÍLET

Když se ohlédneme na začátek své rybářské kariéry, tak většina z nás začala chytat ryby na revírech blízko domova. Já jsem svoji první rybu chytil na 1ha rybníku. Rybařil jsem zde několik let, ale poté jsem zatoužil poznávat nové revíry, nová místa a chytat větší ryby…

Revír, který mi vydal mojí první rybu, byl soukromý. V té době zde žilo mnoho druhů ryb a také hodně kaprů. Nicméně majitel se přestal o rybník starat a kvůli tomu následující zimu naprostá většina ryb zahynula v důsledku nedostatku kyslíku. Asi nikdy nezapomenu na ten strašný pohled mnoha uhynulých ryb pod ledem. A tak vznikl „revír beze jména“.

Za tzv. „revíry beze jména“ tedy považuji vody, které v blízké či vzdálené minulosti byly nějakým způsobem zarybněny a rybolov se na nich částečně provozoval. Nicméně v současné době se o ně nikdo nestará, nepatří do soupisu ČRS, často jsou zarostlé a v drtivé většině zde už nikdo ryby dávno nechytá. Pokud zde vůbec něco ještě žije, byl by to spíše úlovek z říše snů. Většinou jde o menší rybníky, často špatně přístupné a ukryté uvnitř lesů a luk. Každopádně vidina úlovku takového domorodce byla pro mě obrovská výzva a chtěl jsem to zkusit.

Nástrahy jsou zavezeny, ale žijí zde vůbec nějaké větší ryby?
Nástrahy jsou zavezeny, ale žijí zde vůbec nějaké větší ryby?

V loňském roce 2014 jsem odmaturoval a do nástupu na medicínu mě čekaly 4 měsíce volna. Při přemýšlení, jak budu trávit volný čas během týdne, jsem učinil rozhodnutí, že zavzpomínám na staré časy a podniknu několik výprav na bezejmenné revíry a pokusím se o zázrak v podobě ulovení místních domorodců.

V okolí mého bydliště je takových (ne)revírů hned několik. Jak jsem již psal, tak právě na nich jsem postupně začínal poznávat a propadat tajům rybaření a přírody. Díky tomu jsem měl alespoň základní představu o reliéfech, hloubkách a strukturách dna. Velkou neznámou pro mě byla aktuální rybí obsádka.

Měl jsem spoustu času, a proto jsem si před první výpravou chtěl vytipované rybníky obhlédnout a zhodnotil situaci. Většinou to dopadlo tak, že na průzkum jsem vyrážel nadšený a plný očekávání, ale domů jsem se vracel zklamaný. Rybníky byly často celé zarostlé vodními rostlinami – rdestem nebo orobincem, některé měly malou hloubku a mnoho z nich bylo dokonce úplně bez vody.

Můj plán zachránil favorit, kterému jsem nejvíce věřil – 1ha rybník přibližně 10km od našeho domu, položený uprostřed lesa, daleko od normální silnice a civilizace. Sice většina vodní plochy je pokrytá lupeny leknínů a rdestu, ale na pár místech se chytat dá. Hned při průzkumu jsem pod hladinou viděl vyhřívat se několik drobných rybek, ale důkaz, že zde budou žít i větší ryby, jsem neměl žádný. I přesto jsem se rozhodl vsadit vše na jednu kartu a navštěvovat jen tento revír.

Nenahraditelný pomocník na zavážení a zdolávání
Nenahraditelný pomocník na zavážení a zdolávání

Velkou výhodou na rozdíl od chytání na klasických svazových revírech bylo, že jsem si mohl prakticky rybařit bez omezení, jak jsem chtěl. Takže samozřejmě NON-STOP a až na čtyři pruty. Plánoval jsem chytat v „okách“ mezi rostlinami, takže použití člunu bylo naprostou nutností – ať už kvůli přesnému zavezení montáže, případně kvůli úspěšnému zdolání větší ryby.

Po důkladném vybrání lovných míst jsem chodil týden zakrmovat. Jako návnadu jsem zvolil klasický obilný a kukuřičný šrot doplněný směsí partiklu. Vždy jsem také přihodil několik kuliček boilies různých příchutí. Bál jsem se ale, že místní domorodci (pokud zde nějací jsou) nebudou na boilies reagovat, protože jde o naprosto panenskou vodu, která boilies nikdy předtím „neochutnala“…

Používal jsem montáž se 150g odpadávajícím olovem, která umožňuje zdolávání ryb v rostlinách. Kvůli případnému silovému zdolávání jsem nasadil háčky klasického tvaru vel. 6 s kratším ramínkem a hrotem mírně zahnutým dovnitř.

Když už jsem měl všechno zmapované, místa týden prokrmená, vybavení připravené, zbývalo už jen poslední – vyrazit. Před první výpravou jsem byl plný očekávání…

K vodě jsem dorazil pozdě odpoledne. Než jsem připravil a zavezl všechny čtyři pruty, byla skoro tma. Díky možnosti chytat na tolik prutů jsem zkoušel čtyři různé prezentace nástrahy – klasickou 20mm kuličku na dno, panáčka, dvě 20mm silně nadipované koule obalené v těstě a na poslední montáž malý 12mm fluo pop-up.

Do noci se nic nedělo, a tak jsem usnul. Probudil mě až ranní budík oznamující, že musím začít balit a jet domů. Upřímně jsem čekal, že první výpravu budu mít nejvyšší šanci něco chytit, takže z výsledku jsem byl zklamaný. Ale sv. Petr určitě jen zkoušel mojí výdrž, protože zanedlouho poté, co jsem vylezl ze spacáku, několikrát pípnul hlásič prutu s nastraženým 12mm pop-upem. Ryba nebyla velká, ale husté a tuhé stonky vodních rostlin zdolávání hodně komplikovaly. Nakonec se mi ale podařilo podebrat krásného lína 41cm. Už tuto rybu jsem považoval za úspěch.

První vybojovaná ryba – lín 41cm
První vybojovaná ryba – lín 41cm

Bohužel následující čtyři výpravy jsem byl bez úspěchu. Začalo mi to připadat, že kromě pár perlínků a chyceného lína zde opravdu jiné ryby nežijí. Občas kolem mě chodili místné lidé, kteří šli na procházku a absolutně nechápali, co tu dělám s tak drahou výbavou, člunem a bivakem, když tu přece žádné ryby nejsou. Připadal jsem jim za blázna, ale já jsem stále věřil…

Po týdenní odmlce v pravidelném zakrmování a chytání kvůli velkému horku mě můj brácha Matěj přemluvil, abych znova vyrazil a vzal ho tentokrát s sebou. Po příjezdu jsem si rychle zakrmil a zavezl. Matěj samozřejmě pomáhal. Kolem 18hod jsme už oba seděli na křesílkách a povídali si. Potom se najednou během hodiny přes nás přehnala bouřka bez deště a bez větru, skutečně zvláštní…

Nevím, jestli to bylo tou změnou tlaku, ale v rybníce se „něco“ probudilo a začalo to rýt ve dně a dělat několika metrové pruhy bublin. Podle Matěje to byl vodník, ale já jsem doufal v rybu… Za chvíli se bublinky přesunuli přímo nad jedno moje krmné místo se zavezenou montáží. Tak půl hodiny se nic nedělo, ale pak přišel na prut s panáčkem jeden z nejrazantnějších záběrů, co jsem kdy zažil. Během chvíle jsem byl na člunu a začal souboj.

Ryba byla jako splašená střela, kterou nic nezastaví. Mnohokrát jsem myslel, že o rybu v rostlinách přijdu, ale háček v tlamce naštěstí držel perfektně. Po přibližně deseti minutách souboje se mi podařilo rybu vytáhnout do „oka“ mezi rostlinami, kde se mi ji povedlo podebrat. Při pohledu na to krásně tmavé a vysoké tělo mi bylo jasné, že hezčího kapra jsem ještě neviděl. Ještě větší radost z úlovku než já měl Matěj, který skákal radostí už během mého zdolávání. Po změření a zvážení se míry kapra zastavily na 72cm a 8,0kg. Fantazie! Po pár fotografiích ho pouštím zpět domů a v duchu doufám, že se s ním ještě někdy setkám. Třeba až bude vážit dvakrát tolik…

Bráška Matěj mi přinesl štěstí
Bráška Matěj mi přinesl štěstí

Popravdě řečeno už jsem ani nečekal, že tato na pohled „mrtvá“ voda může skrývat tak krásné a zdravé ryby. Hmotnostně sice ulovený kapr můj aktuální rekord ani zdaleka nepřekonal, ale co do hodnoty si ho cením do mých TOP úlovků.

Zpočátku jsem se domníval, že tyto výpravy budou spíše odpočinkové a získané zkušenosti nulové, ale opak byl pravdou. Při „dolování“ zdolávaných ryb z trsů leknínů a rdestu jsem se nejen zapotil, ale také nabyl nových dovedností, které mohu dále využít i na mnohem rozlehlejších vodách s většími rybami…

Velké překvapení v podobě kapra 72cm a 8,0kg
Velké překvapení v podobě kapra 72cm a 8,0kg

Na závěr bych chtěl poznamenat, že občas je dobré se v tomto hektickém světě sportovního rybaření, kde se většina rybářů žene za rekordními úlovky, zastavit a pořádně se rozhlížet kolem sebe. U nás stále existují panenské vody, které rybáře u svých břehů vůbec nevídají. Nejsou v nich sice kapři přes 20kg, ale radost z ulovení ryby, která byla chycena možná poprvé v životě, je neopakovatelná…

Radim Houška
Carp Team 2010
http://carpteam2010.webnode.cz/

HODNOCENÍ: 1 Hvězdička2 Hvězdičky3 Hvězdičky4 Hvězdičky5 Hvězdiček (19 hlasů, průměr: 4,84 z maxima 5 hvězdiček)
Loading...
SDÍLET

2 KOMENTÁŘŮ

  1. Nazdar, zaujímalo by ma, či si tam ešte potom chodil a či si niečo aj chytil. Dik za odpoveď.

  2. Ahoj, potom jsem tam už nechytal, protože jsem jezdil již na jiné „normální“ revíry.

Chcete-li, můžete přidat komentář:

Please enter your comment!
Please enter your name here