Ryba chycená na svazovce? Super, to je opravdové umění. Ryba ze soukromáku? Naprosto bezcenná, tam přece nachytá každý… Opravdu je tomu vždy tak? Tento úhel pohledu má naprostá většina rybářů, ale to rozhodně není tak úplně pravda. Nebudu lhát, že jsem si to určitý čas nemyslel také, ale postupem času, když jsem poznával další a další vody, tak jsem dospěl k mnohem objektivnějšímu názoru.
Téměř při každém úlovku se lidé zajímají o dvě věci. O míry kapra (cm/kg) a hned záhy KDE tento kapr byl uloven. Je velmi krátkozraké rybáře odsuzovat okamžitě, jakmile sdělí, že ryba je ze soukromého revíru, protože není soukromák jako soukromák.
Soukromých vod, které slouží doslova k pobavení „nerybářů“ je mnoho. Především kvůli těmto typům vod jsou často házeny všechny soukromáky do jednoho pytle. Jaký typ mám na mysli?
Jsou to vody, kde opravdu není problém rybu chytit. Revír je až drasticky přerybněn, přirozené potravy je poskromnu, spíše vůbec, a o změnách reliéfu dna se nedá mluvit už vůbec. Všemu nasadí korunku malá rozloha. Toto je typický příklad revíru „vana“. Kapři se chytají jeden za druhým a jsou na břehu několikrát do roka. Dodraná těla, potrhané tlamky a mnoho dalších příznaků jsou toho následkem.
Co jim také zbývá, než se krmit tím, co do vody nahází lidé? Tlak na tyto vody je enormní, a proto vyhnout se háčku je pro ryby nejspíše nemožné. V těchto vodách ryby doslova slouží jako „atrakce“ pro lidi, kteří se k vodě jezdí opravdu jen chvilkově pobavit a nemají k nim téměř žádný, nebo jen velmi omezený, vztah. Tyto vody nazývám „kapří koncentráky“ a je mi neskutečně líto ryb, které zde musí „žít“, spíše přežívat. Přesně tento typ vod je zafixován v povědomí lidí a odsuzují proto všechny nestátní vody. Takovýchto revírů je mnoho, ale jsou zde i vody naprosto opačného rázu.
Voda rozprostřena na několika desítkách hektarů, z jedné strany obklopena divokým lesem, z druhé strany pouze několika místy určenými k lovu. Rybí obsádka zastoupena jak malými, tak trofejními kapry, ale každou sortou v rozumné míře. Pod vodní hladinou mnoho úkrytů, popadané stromy, keře a velmi členité dno. Toto je naprosto jiná liga.
Voda stvořena pro ryby, které jsou lidmi rušené jen velmi málo. Voda není svazová, ale má svého majitele, kterému se musí také zaplatit určitá částka, jako v prvním případě, abychom zde mohli lovit. Vidíte ten rozdíl mezi prvním a druhým typem? V obou variantách má voda svého majitele a není svazová, ale přesto se to nedá ani zdaleka srovnat a co se soukromí na břehu týče, tyto vody zcela dominují.
Naprosto samostatnou kapitolou jsou pravidla a podmínky lovu na vodách soukromých a svazových. Bez pochyb soukromá voda vítězí na plné čáře. Rybářský řád, který jen s drobnými změnami funguje již několik desítek let téměř stejně, nás doslova svazuje svými nesmyslně nastavenými pravidly. Vymezená doba lovu, používání člunu a mnoho dalšího jsou zcela nesmyslně nastavená omezení, která nás obírají o tolik krásná zákoutí našeho koníčku.
Čas strávený u vody si chci užívat naplno a nestojím o to neustále sledovat čas, abych náhodou nepropásl konec doby lovu a nepřišel o svá rybářská práva. V létě o půlnoci vytáhnu své montáže a naštvaný ležím v bivaku uprostřed bezesné noci, protože jediné myšlenky směřují k tomu, co by se mi mohlo podařit chytit právě přes noc, kdy se kapři velmi hlasitě projevují na hladině a dávají tak znát svou aktivitu. Vzdálím se pouze o několik metrů na kousek řeči k vedle lovícímu a opět jsem kárán porybným za nepřítomnost u prutů.
Je toho opravdu mnoho, co nám, slušným rybářům, kazí chuť trávit čas na svazových vodách. Netvrdím, že s ne zrovna přívětivým přístupem se nemůžeme setkat i na soukromáku, to rozhodně ano, ale ve většině případů nás zde čeká přátelské zacházení. Přece jen majitelé těchto revírů k tomu mají určitý vztah a spokojenost návštěvníků je jejich prioritou, proto nám vycházejí především v nastavení pravidel, i v přístupu k nám jako lidem, velmi vstříc a člověk si tak může vychutnat kaprařinu opravdu z plných plic.
Někdy je rozhodnutí opravdu těžké. Zvolím raději soukromý revír nebo státní? Toť otázka. Pokud jdu na kratší časový úsek, tak nejspíše zamířím k nejbližší svazovce a bohužel budu muset přijmout jistá omezení. Pokud ale plánuji delší výpravu, nebojím se volit klidně i trochu vzdálenější, soukromou lokalitu, kde vím, že to bude o něčem naprosto jiném.
Když člověk stráví vcelku na svazové vodě 6 nocí, tak v létě se obere dohromady o 24 hodin lovu, což je jeden celý den! Jeden den, kdy montáže ani nemáme ve vodě a jen ztrácíme svůj drahocenný čas a jsme tam zbytečně. Proč plýtvat svým časem a v době, kdy jsou ryby nejaktivnější, jen bezmocně přečkávat do rána? Tato a mnohá další omezení bych chtěl změnit a tvrdě za tím půjdu. Doufám, že se ke mně připojí co nejvíce stejně smýšlejících lidí.
Co je ale opravdu velkým problémem, je myšlení lidí. Těch, kteří ve všem vidí zneužití povolení „uzdy“ ve svůj prospěch. Proto se nejdříve musí změnit myšlení lidí a teprve poté se budou moct dít změny k lepšímu.
S pozdravem za Carp X team
Miroslav Tomala
FB page Carp X team: https://www.facebook.com/carpxteam
Tak az zmenis mysleni lidi, tak my dej vedet ;-).
Chodit střílet daňky do obory je opravdu hrdinský čin.Na druhou stranu, kdyz se podívám na Mušov jak doslova buzeruji slusne rybare a pritom tam nechali vzniknout ty brazilske slumy (maringotky,cedule soukromy pozemek atd.)kolem vody to me hlava nebere.Prestavam se tem slusnym divit,ze si chteji v klidu zachytat.Mozna ani ne chytit neco ceneho,ale mit proste klid.