Je 29.6.2007 a s vysvědčením v ruce pospíchám domů připravovat se na své tak vytoužené vícedenní výpravy za kapry. Cílem mých výprav je řeka, jelikož se mi v létě zdála jako ideální volba. Tou řekou myslím Labe. Na Labi jsem zatím strávil krásných 7 let a vyzkoušel jsem zde snad všechny rybolovné techniky, co se na našich vodách dají provozovat. Ať už to bylo (a to hlavně) ze začátku chytání s teleskopy a krmítkem, či později, když jsem objevil skvělý akční lov na plavanou a později i feeder, kterému jsem se chtěl věnovat nejvíce a dokonce jsem byl přesvědčený, že u něj i zůstanu. Ale jak už to v životě bývá, všechno se mění a já si o rok déle kupuji svoje první kaprové pruty. A nakonec se kaprařině věnuji krásných 5let a jsem za ně rád.
Ještě než vyrazím na své prázdninové lovy, musím uválet pár kilo boiliesu a taky nezapomenout přibalit trochu pelet a hlavně kukuřice. Ta nikdy nezklamala. Boilies jsem zvolil na masové bázi, a to příchutě oliheň, ryba, nahnilý krab a ryba-kaviár. Ale pro jistotu beru i nějakou tu sladkost, jako třeba klasiku jahodu, borůvku, scopex a banán. Z pelet jsem volil hlavně halibut pelety a taky Raptor pelety s příchutí Mrtvý korýš, které jsem přidával k boilísu pod háček, ale také jsem na ně chytal. Ptáte se jak jsem jí upevnil pod háček, aby se nerozpadla? Klasicky jsem jí navlékl pod háček jako boilies, ale na rozdíl od boiliesu jsem její otvory zakapal voskem z nearomatizované svíčky. Tím se rozpad pelety výrazně zpomalí a peleta se rozpadá jen na povrchu. A nebojte se. Vosk kaprům nevadí.
Celé dva měsíce se pokouším lovit kapry poblíž břehu, kde je asi 3m široký pás stulíků. Dno je tu pískobahnité, a to zejména u stulíků a potom přechází na písek s kameny. Hloubka se pohybuje od 1,2m do 2,5m. Je tu celkem dost silný proud, i když se nacházím 300m od elektrárny a její turbíny. Podle mě v létě ideální místo. A kdyby to tu náhodou nebralo, přesunu se blíže k elektrárně, kde je dno s třímetrovou hloubkou a s kameny obalenými velkým množstvím mušliček.
kapr 71cm
Montáže volím s olovem na závěsce. Váha olov se pohybuje mezi 100 – 150g. Větší zátěže nerad používám. Vlasec o průměru 30mm a to bez šokovky. Použil jsem jen metr šňůry o průměru 80mm a to abych zabránil případnému poškození ryby při zdolávání. Může se použít i šňůra s olověným jádrem, ale mě se zdá zbytečně předražená.
Teď mám vše nachystáno a rozkrmuji mnou zvolená dvě místa. Jedno metr za stulíkama, kde čekám záběry hlavně v nočních hodinách a druhé asi 20m od břehu. Zde očekávám záběry i přes den, ale nevím jestli kapři v takovém horku budou vůbec brát. Kapři brali. A to hlavně v ranních a večerních hodinách. Kupodivu po celé dva měsíce byl v noci naprostý klid. Snad kromě jednoho záběru, z kterého se vyklubal 70cm velký sumec „Holdegron“, kterému zachutnalo boilies nastraženo na panáčka, a to ryba a banán.
Asi tak v polovině července jsem přestával mít záběry od větších kaprů. Týden jsem se nemohl dostat přes 60cm! To mě přivedlo až k elektrárně. Nejdříve jdu své místo omrknout jen s plavačkovým proutkem, zjistit jak to tu vypadá. Jako vždy začínám úspěšně lovit plotičky, když v tom mě vyruší krásný výskok kapra v tom největším proudu od turbíny. Nechtěl jsem tomu věřit, ale asi třetí výskok mě přemluvil. Popadnul jsem stojan s pruty a šel poškádlit toho „rekreanta“. Sice sem si moc šancí nedával, jelikož jsem zde nekrmil a šel jen tak na náhodu. Ale první záběr, který přišel asi za deset minutek, mě přesvědčil, že jsem na správném místě. Bohužel ryba se vypíná přímo vedle podběráku. Škoda! Byl to krásně nízký a dlouhý labský domorodec. A co víc, mohl to být můj nový osobáček. Pod elektrárnou jsem nachytal spoustu krásných kaprů i přes to, že jsem zde vůbec nekrmil a nahazoval jen na náhodu. To mě docela překvapilo.
kapr 71cm
Je polovina srpna a zjišťuji, že jsem doposud nepoužil kukuřici. Proto se rozhoduji obětovat dva až tři dny lovu na kukuřici. Čekám, že si skvěle zachytám kapří dorostence a pokud budu mít štěstí, povede se mi i nějaký ten amur, kterého jsem doposud nechytil. Mé očekávání se naplnilo a já chytám jednoho „násaďáka“ za druhým. Míry kaprů se pohybují do 60cm a sem tam nějaký ten cejn. Jednoho dne navečer, myslím že to bylo úterý, záběry kapříků nějak ustaly a já chytil jen jednoho cejna. Ale ryby na mém místě byly a dávaly mi to najevo pohyby stulíků. Přemýšlím co se může dít, že neberou, když v tom nesměle pípne hlásič. Swinger jen tak pocukává. Nevydržím to a sekám. Tah ryby byl minimální. Že by zase cejn sakra! U břehu se „cejn“ proměnil v pořádného bojovníka. V tu chvíli mi bylo vše jasné. Žádný cejn, ale amur! Konečně si můžu povodit svého prvního amura v životě. Vychutnávám si krásné výpady a neskutečnou bojovnost této ryby. Později amura vylovuji. Je to nádherná ryba. Hřbet má úplně černej a tělo má krásně nazlátlou barvu. Mám z něj velkou radost i když není největší, ale těch 73cm mi bohatě stačí. A hlavně je můj první v životě. Mrzí mě jen to, že se mi nepovedla fotka a tak zůstává jen v mé hlavě.
S heslem „Ryba je kámoš ne žrádlo“
