Na úvod se představím. Jmenuji se Nikola a k rybám jsem měla hodně daleko. S rybařením jsem se sice setkala už v dětských letech, kdy můj švagr, vášnivý rybář, o tom mluvil nebo jsem ho občas navštívila u vody. Nikdy mi to nic moc neříkalo. Až do letošního roku. Seznámila jsem se s nynějším přítelem Romanem Chylíkem. Párkrát mě vzal k vodě, nechal obsluhovat udici a vytáhnout nějakého toho kapříka. Zjistila jsem, že to není zase tak špatné :).
Na začátku července jsme naplánovali dovolenou na krásné vodě za hranicemi České republiky. Roman se zkušenostmi z předešlých let si byl jistý, že na této svazovce si společně se švagrem Davidem a sestrou Pavlínou opravdu zachytáme. V brzkou ranní hodinu se naše čtyřčlenná posádka se všemi potřebnými věcmi naložila do auta značky Mercedes Vitou a mohla vyrazit na pořádnou kaprařskou výpravu. Cesta byla bez problémů a kolem oběda jsme byli na místě.
Začíná moje první Carp Tour na delší dobu. Roman s Davidem zmapovali terén a vybrali dobrá místa, kam vyložit a hlavně nahodit pro ně to nejcennější – udice. Postavení bivaků a všeho, co k tomu patří, abychom občas složili hlavu, zbylo na mně a Pavku. Do večerních hodin bylo plno práce s mapováním dna pomocí markeru, který je dobrým pomocníkem na vodách, kde je zakázané používat člun či zavážecí lodičku. Místa nakonec byla asi 80 metrů od břehu a hloubka se zde pohybovala okolo čtyř metrů a vystupovala až na hranu jednoho metru. Hrany skrývaly přirozenou potravu a Romanův šestý smysl sliboval výskyt kaprů a úspěšný lov.
Veškerou potravu jsme servírovali pomocí zakrmovací rakety a 4,5 librové udice. Všechny dobroty znamenalo Davidovo domácí boilies s česnekem, převážně z komponentů firmy Mikbaits. Vlastní recept se později ukázal jako velice dobrý. Nám se osvědčilo boilies Skunk namočené v tekuté potravě skunk. Je to funkční boilies bez použití jakékoliv esence a konzervačních látek. Vhodné jak na krátké vycházky i několik hodin, tak na dlouhé výpravy nebo dlouhodobé krmení. Další úspěšnou návnadou a nástrahou bylo nově testované boilies s pracovním názvem Rocky. Perfektní směs, která po Romanově finálním doladění v předešlých dvou letech společně s firmou Chytil nechyběla při žádné návštěvě u vody. Toto boilies také neobsahuje žádné esence či esenciální oleje a konzervační látky. Je našlapané několika druhy rybích a masových mouček a mouček z mořských živočichů. O tomto boilies ještě určitě dřív nebo později uslyšíte. Nemůžu zapomenout na doplněk, který nechybí na žádné výpravě, a to jsou tekutá játra. Těmi jsme zalívali každou krmnou dávku.
Než se setmělo a nastal chladnější vzduch, byl na hladině klid. Po dvaadvacáté hodině to začalo, neuvěřitelná smršť záběrů jak na signalizátorech Romana, tak o 20 metrů dál našim spolukaprařům. Tahali jsme nádherné ryby, jak šupináče, tak čisté lysce a všichni přesahovali s přehledem 10 kg. Vše jsme poctivě vážili a dokumentovali. Zážitek nepředstavitelný. Hlásiče dozněly až po páté ranní. První noc bezesná, ale krásná.
Rozednělo se a opřelo se do nás slunce, perfektní dovolenkové počasí. Přes den záběrů ubylo, přesto se tahali kapři do 15 kg. My čekali na ty opravdové velikány. Zakrmovali jsme zhruba 2 – 3x za den. Řepka a napůlené boilies zalité tekutými játry se nám postaraly o zábavu. Jak jsem říkala, přes den to bylo na záběry slabší, ale noci nám to vynahradily. Druhá noc nebyla tak náročná – 4 kapři se nechali zlákat na naše nástrahy a my nabrali aspoň trochu sil. A že bylo potřeba.
Třetí den naše hlásiče nepromluvily, zato u Davida s Pavčou se ozývaly nějak často. Tahali úžasné hladovce, ale ti hlavní přišli v odpoledních hodinách. Zdolali kapra 19,80 kg a chvíli po něm rovných 20 kg lysce. Úžasný! David byl na vlastní směs, v níž převážně figuroval česnek, opravdu pyšný.
Další noc opět vydařenější, ale nalákat a přelstít obra přes 20 kg se nám stále nedařilo. Největšího jsme zdolali 17,20 kg. Zato David nezklamal, nebo spíše jeho boilies s česnekem. Kolem půlnoci přišel záběr, na udici kapr, který podle chování a občasného ukázání se na hladinu, mohl mít krásných 18 kg. Ano, to byly naše odhady, než jsme ho podebrali a uložili na podložku. Lysec vážil 24,60 kg! Nic takového jsem nikdy neviděla. Všichni jsme vytáhli fotoaparáty a začali dokumentovat krásného kapra, který i na břehu bojoval a fotky nám nedal zadarmo. Vyčerpaný švagr vzal podložku s rekordním úlovkem a zamířil k vodě. V oblečení vlezl do vody, teplé jako kafe, a tam jsme udělali ještě pár snímků. Pro Davida to byl den, na který bude dlouho vzpomínat. V jeden jediný den si posunul třikrát svůj osobní rekord.
Začal dopoledne kaprem 19,80 kg, odpoledne 20 kg, kterého vytáhli společně se svojí manželkou Pavlínou, a noční zahraniční velikán 24,60 kg. To se nepodaří každému. V posledním dnu nám s Romanem štěstí nepřálo, více jak polovina ryb, které neodolaly boilies firmy Chytil, nám před polapením do podběráku spadla. Nemohli jsme si vysvětlit proč. Měnili jsme návazce, velikosti háčků, ale kapři byli stále o ploutev před námi :).
Zůstali jsme v pozadí až do konce našeho pobytu na tak krásném revíru…
Naše výprava byla ještě o něco zajímavější tím, že jsme si s sebou přivezli poháry a prvním náhozem zahájili nonstop Carp Cup. První místo v počtu ryb, druhé místo a pohár za největší rybu. Vše pobrali naši kolegové.
Hlavu svěšenou nemáme, jen pro představu, za necelých 5 dní máme na kontě dohromady 574 kg ryb. Odjíždíme s dobrým pocitem a se zážitky, s kterými by se pochlubil každý kaprař.
Krásně strávené chvíle u vody a zase někdy příště přeje
Nikola
Tento článek byl publikován v časopisu Kaprománie
