Poslední květnový týden jsem se opět vydal na naši partnerskou vodu – pískovnu Stará Voda.
Byla to má třetí návštěva tohoto revíru a po té druhé, podzimní (pouze tři ryby), jsem si chtěl spravit reputaci a znovu si užít pěkné souboje s většími rybami.
První večer byl klidný bez ryby, ale od půl čtvrté ráno už jsem byl spokojený s prvním úlovkem – cca 10 kg lyscem. Za další tři hodiny přišel šupík, který už na váze ukazoval 13 kg a za další tři hodiny zavítal do podběráku sedmikilový lysec. Zájem ryb byl i přes den a do půlnoci už jsem měl na prutech devět zářezů od pěkných ryb. První den tedy krása.
Během druhého dne se za mnou na břeh podívalo dalších šest kaprů, ale váhově jsem se nedostal přes deset kilo, takže jsem začal s větší selekcí ryb.
Třetí den přinesl „pouhé“ tři ryby. Selekce tedy zřejmě udělala své a já začal sice méně tahat, ale o to víc se těšit na vytouženou rybu, jejíž váha by začínala číslovkou 2.
Další den se dařilo o něco více a velkou radost udělal sedmnácti kilový šupináč, který si odpoledne slupl dvě dvacítkový máty na svačinu. Pak ale nastala dlouhá pauza, až o půl třetí v noci mě vytáhla ze spacáku jízda a ještě rozespalý jsem na váze četl 12 kg, opět na dvě máty. Pak mi ryby daly dost času na dospání a přemýšlení, co dělám špatně a jakou nástrahu a montáž zvolit. Přesně za den a pět minut jsem opět rozespalý podebíral dvanáctikilového šupináče, tentokrát na dvě dvacítky testované novinky, tedy hydro krillu.
Následovalo další více jak denní čekání, než se nechal napálit devítikilový lysec na dvě, nikoli kuličky, ale kostky tuňáka. Poté byl opět klid, balení a ráno už pomalu nanášení věcí do auta. U snídaně jsem se proběhl k prutu pro asi poslední rybu, poslední šanci zdolat tuto výpravu dvacítku. Podle souboje ta šance byla. A jak to dopadlo? O tom až po reklamě :-D.
Celou výpravu jsem samozřejmě odchytal s nástrahami ZeliFishing. Vyzkoušel jsem celý sortiment, tedy tuňáka, anchovy red, aztéckou vanilku, mátu i testovanou novinku hydro krill. Na přívěs jsem zkoušel rozpustné verze, dipované i klasické a na všechny záběr přišel, fungovaly i popky, včetně nové borůvky. Nejúspěšnější nástrahou této výpravy ale byla………. MÁTA!!!
A jak tedy dopadl poslední souboj? Každá pohádka končí dobrým koncem, ale já si na šťastný konec musím počkat minimálně do další výpravy, protože na dvě máty přišel lysec, kterému scházelo k mé úplné radosti nepatrných sedm kilo. Nicméně krásný závěr a lépe se balilo. Takzvaně za pět minut dvanáct, kdy už v autě nebyly jen dva pruty, stojan a sušící se podložka s podběrákem, přišel záběr na oba pruty naráz. A že to byly jízdy. Jako první jsem si vybral prut, na kterém jsem měl dvě máty a když jsem zjistil, že rybu nebude problém zdolat, vzal jsem do ruky i druhý prut a tah byl přibližně stejný. Ve výsledku se do podběráku dostal zhruba sedmikilový kapr, který za sebou táhl olovo a dvacet metrů vlasce jiného rybáře. Vděčně poděkoval za záchranu a slíbil, že povyroste a zase se za mnou vrátí. A že já si na něho počkám!
Užil jsem si tedy krásný týden, během kterého jsem zdolal 28 kaprů, nejtěžší měl 17 kilo, a několik nádherných cejnů.
Proto doporučuji vzít nástrahy ZeliFishing a vyrazit na tento krásný revír.
Za ZeliFishing tým Honza Šlapanský
