Úvod Články Zimní pohádka

Zimní pohádka

795
1

V lednu 2017 panovalo nejchladnější a pro nás rybáře i nejtěžší počasí za poslední roky v Evropě. Mrazivé noci a masy sněhu mě však nemohly zastavit od plánovaného lednového výletu do zaslíbené země. Na začátku roku jsem ještě ani netušil, co bych měl udělat pro ulovení výjimečné ryby za tak těžkých podmínek…!

1

Předtím než se pustím do samotného příběhu, trochu historie ke vzniku této cesty. Červenec 2016: Nastal čas každoročního fotbalového poháru, který pořádá můj zaměstnavatel. Já jako starý mazák si takovou akci samozřejmě nemohl nechat ujít. V posledním zápase, asi 10 minut před koncem se to přihodilo. Během začínajícího sprintu se do scénáře dostal ohlušující zvuk a způsobil mi náhlý nástup bolesti a pád. Poté jsem se už nedokázal postavit zpět na nohy. Stručně řečeno, přetrhl jsem si Achillovu šlachu, což je údajně nejtenčí a zároveň nejpevnější šlacha v lidském těle. No výborně, JACKPOT! A mám téměř po rybářské sezóně… Pět dní po úrazu přišla na řadu operace. Všechno naštěstí proběhlo dobře a o tři dny později jsem mohl ve speciálních botách a s berlemi, opustit nemocnici.

V době úrazu mi zbývalo ještě 18 dní dovolené. Vzhledem k okolnostem jsem si ji ale pochopitelně nechtěl jen tak vzít. Se svým vedoucím v práci jsem se pak dohodl, že ji dostanu někdy v listopadu.

Andreas se svým šupináčem 23,5 kg z minulého roku
Andreas se svým šupináčem 23,5 kg z minulého roku

Naštěstí můj teamový (Fox) kolega Andreas Scherf měl na druhý lednový týden rezervované slavné jezero Rainbow Lake v jižní Francii. Po několika dlouhých telefonátech s Andreasem bylo jasné, že budu u toho! Chtěl bych zde ještě jednou znovu poděkovat Andreasovi, že mi umožnil, abych ho na této výpravě doprovázel. Zbytek dovolené jsem od mého šéfa bez problémů dostal a naší třítýdenní výpravě už nestálo nic v cestě. Na vysvětlenou, na Rainbow Lake si můžete rezervovat místo maximálně na 1-2 týdny rybolovu, na delší dobu to podle pravidel není možné. Protože jsem ale nakonec měl k dispozici více jak 3 týdny dovolené, rozhodl jsem se, že první týden strávím s Andreasem na Rainbow Lake a zbylé 2 týdny budu rybařit s mým dlouholetým rybářským přítelem Christianem Espertem (také člen Fox teamu) na jiném jezeře.

2

Jen Andreas musel sám absolvovat dlouhou cestu a Christian se rozhodl v prvním týdnu výpravy lovit na revírech, o kterých si psal a telefonoval se spřátelenými francouzskými kapraři. I v obvykle teplé jižní Francii je někdy v zimě chladno, a to omezuje výběr vhodných revírů. Díky velmi dobrým kontaktům ale bylo toto dilema velmi rychle vyřešeno. Nyní jsme ještě společně museli vyřešit další důležité věci, například jaké si s sebou vezmeme lodě, nabít všechny baterie k fotoaparátu, echolotu a spoustu dalšího…

Mnou použité krmení a vybavení ale ještě popíšu v samostatné části. Tam vás mimo jiné seznámím s tím, co nerad používám nebo kterým nástrahám a návnadám naopak plně důvěřuji.

Dobrá týmová práce a nálada
Dobrá týmová práce a nálada

Po veškerém zorganizování a zabalení všech potřebných věcí přišel náš den odjezdu – 6. leden. V tomto čase už bylo Německo několik týdnů v tom nejhlubším zimním spánku. Ještě před pár týdny jsem však zažil na jednom lomu poblíž Bayernu opravdový záchvat, kdy jsem měl 7 kapřích jízd v čase od pátečního odpoledne do půlnoci. To bylo na toto období a aktuální podmínky opravdu mimořádné! Moje průběžné a plánované předkrmování tohoto místa však bylo na přelomu roku nuceně ukončeno, neboť bylo jezero náhle zcela zamrzlé. Byl to začátek této výjimečně tvrdé a zasněžené zimy…

Byla zima
Byla zima

Dne 6. ledna tedy začala naše dlouhá cesta, která mířila k jezeru Rainbow – prostě jsme následovali duhu :). Jako první bylo třeba překonat cestu okolo 1.500 km. Já jsem během jízdy telefonoval s Andreasem, který na místo určení dorazil už několik hodin před námi a čekal nedaleko Rainbow. Zhruba ve dvě ráno jsme přijeli i my a setkali se v -7°C na klidném místě u borového lesa.

Po dlouhé cestě trvalo ještě dlouho, než nám začal zasloužený spánek. Který ze svých pokladů mi slavné Rainbow odhalí? Můj cíl byl jasný, hlavně rybu! Jedno jak velkou nebo malou, důležité pro mě bylo, abych při první návštěvě na tomto jezeře alespoň něco ulovil. Byl jsem si samozřejmě vědom toho, že to nebude úplně jednoduché, a to zvláště v tomto období, a navíc na údajně nejhorším zimním místě (č. 21) z celého jezera.

11

Noc rychle skončila, když nám v 8 hodin ráno zazvonil budík. Chtěli jsme se nejprve setkat u kafe s Andreasem, Markusem Pelzerem a Kaiem Winterem v jednom blízkém pekařství. Markus a Kai totiž přicestovali společně a na jezeře měli rezervované místo č. 14. Po pár kilometrech jsme už společně seděli v pekárně a po prvním přátelském přivítání jsme si vychutnávali ranní kávu. Co radosti způsobí jeden teplý nápoj za chladných teplot! Po podrobném rozhovoru ohledně nadcházející výpravy jsme se konečně vypravili k jezeru. V tom okamžiku jsem začal být trochu nervózní. Co bych měl očekávat? Krmí se ještě kapři při takto nízkých teplotách? Budou vůbec nějaké úlovky? Později (po této výpravě) bych měl mnoho odpovědí na moje otázky…

Tohle dělá návnady a nástrahy atraktivnější
Tohle dělá návnady a nástrahy atraktivnější

Své místo na jezeře dostanete až poté, co se rybáři z předchozího týdne kompletně odstěhují a zaměstnanci provozovatele revíru (Pascale a rodina) ho celé uklidí a připraví pro další rybolov. Když jsme s Andreasem konečně obdrželi naše místo, bylo už brzké odpoledne. Takže jsme neměli už moc času na to, abychom postavili tábor a stihli do tmy najít vhodná lovná místa. Po několika hodinách jsme ale vše úspěšně zvládli. Lovil jsem na 4 pruty a své montáže jsem umístil do různých, ale slibných míst. Zvolená hloubka od cca 0,8 m až po nejhlubší přes 4 m je zde i v zimě dobrou hloubkou pro ulovení místních tlustých obrů.

Prototypy RX+ odvedly v lednu bezchybnou práci
Prototypy RX+ odvedly v lednu bezchybnou práci

Ale věřte mi, že dá opravdu hodně zabrat, abyste v takové zimě a studené vodě správně umístili své nástrahy. Cílem bylo nechat všechny montáže na vybraných místech, jak nejdéle to bude možné. Ryby jsou zde denně pod velkým rybářským tlakem, a tak jsou mnohem ostražitější, než je tomu na některých jiných revírech jako jsou třeba velké vodní plochy, kde není takový ruch. Předmáčené návnady a nástrahy tedy byly povinností. Doufal jsem, že to v rybách vzbudí větší důvěru. Vnadili jsme také speciálním obalovaným boilies (tzv. Banoffee Boilies) v různých velikostech současně, a to včetně rozpůlených kuliček boilies. To vypadalo opravdu skvěle a věřili jsme, že to bude kaprům chutnat.

Podovdní splávky a záchranná kotvička
Podovdní splávky a záchranná kotvička

Vybavení

Nejen na mých zahraničních výpravách kladu velký důraz na spolehlivé a robustní vybavení. I při lovu kaprů v Německu je pro mě kvalitní vybavení velmi důležité. Moje základní výbava při zimních výpravách je skoro identická jako během celého roku. Proč dávat pryč spolehlivé věci anebo něco měnit?

V následujících bodech vám ukážu několik různých věcí z mé výbavy, které pravidelně používám a mohu je bez obav doporučit:

  • 0,60mm Fox šokový vlasec Snag Leader v kamuflážové nebo čiré barvě (při zavážení a použití pletené šňůry na navijáku)
  • plochá průběžná olova typu Fox Kling On Bleie, popř. verzi na obratlíku (díky svému tvaru dobře drží na dně)
  • pletenku Fox Submerge jako kmenovou šňůru (většinou průměr 0,20mm)
  • funkční a spolehlivé oblečení (Fox CHUNK, Aquos a 10K série)
  • ostré a silné háčky z EDGES série (Wide Gape Beaked a Stiff Rig Beaked)
Ostré háčky jsou důležité!
Ostré háčky jsou důležité!

Návnady a nástrahy

Vysoká kvalita návnady je pro mě nezbytná po celý rok. Není nic horšího, než když si svoji výpravu pokazíte špatným krmením. Díky Bohu, s tímhle si už docela dlouho nedělám starosti. Spoléhám pouze na produkty od vyhlášených firem s dlouholetou tradicí, které produkují stabilně to nejlepší na trhu. A můj sponzor – Mainline Baits, určitě patří mezi takové. Jako konzultant si mohu vybrat z celého programu a také získat nějaké produkty ještě před uvedením na trh, abych je otestoval. Mezi mé osobní favority patří boilies Cell, Hybrid, The Link (novinka, která bude k dispozici v roce 2018) a dále High Impact Readys Banoffee, Spicy Crab a pro výbornou viditelnost Diamond White. Je jedno, jestli je zima nebo léto, v tyhle návnady mám zkrátka neomezenou důvěru. Ať už se jedná o dlouhodobou krmnou kampaň anebo rychlé chytání, tohle boilies prostě chytá.

Dissolvas zajistí rychlou atraktivitu
Dissolvas zajistí rychlou atraktivitu

Nicméně tohle všechno ještě můžete vylepšovat různými tekutými přísadami nebo práškovými dipy. Zejména v zimě ve studené vodě toto může přinést rozhodující výhodu a dopomoci k rychlejšímu záběru. Níže uvádím pár triků, které osobně aplikuji:

  • míchám dohromady směs různých druhů boilies (např. na bázi rybích mouček a ovocné), v v odlišných velikostech (15, 18, 20, 24, 30mm) a barvách. Tím se člověk spíše trefí do aktuálních preferencí kaprů
  • používám chuťový stimulátor Mainline Multi-Stim, který v rybách vyvolává pocit hladu. Má červenou barvu, ovocné aroma a sladkou chuť. Hodí se jako zálivka boilies, popř. k dipování samotných nástrah
  • Hydra-Sweet (vysoce koncentrované sladidlo), perfektní doplněk k Multi-Stim jako dip. Nejen v zimě je toto hodně chytlavá kombinace
  • nástřikové spreje (Bait Sprays) v různých příchutích (ideální pro konečnou atraktivitu nástrahy)
Jasné barvy jsou lepší i v zimě
Jasné barvy jsou lepší i v zimě

V prvních dnech, jak jsme i docela očekávali, se nic nestalo! Přesto nám čas rychle ubíhal. Čerstvě uvařené jídlo, teplé nápoje a dlouhé rozhovory nám poskytly příjemnou a napínavou atmosféru. Proto jsme sem ale přece nepřijeli. Každým dnem bylo také chladněji. Člověk ví, že v zeměpisných šířkách jezera Rainbow jsou sníh nebo zamrzlá hladina vzácností a vyskytují se jen jednou za několik let. Během našeho pobytu se však za mírného větru v zátokách začal pomalu ale jistě, místy tvořit led. Docela velké kino. Až do poloviny týdne (středy) to tak zůstalo. Chlad a led bez akce. Martin Locke (Solar) seděl se svým kolegou naproti nám na místě 1-2. Přestože měli lepší místo pro zimní rybolov, i oni byli bez záběru. Andreas už položil dva své pruty na jiné místo, já zatím převezl jinam jen jednu montáž.

Krásný pohled
Krásný pohled

Moje další tři montáže zůstaly ležet na původním místě. Chtěl jsem prezentovat svoje nástrahy co nejdůvěryhodněji a aby to vypadalo co nejvíce přirozeně. Christian se pokoušel lovit i z lodě, ale také bez úspěchu. Bylo pořád dost chladné počasí a zřejmě ani takový lov na otevřené vodě nebylo to pravé ořechové. To není zrovna dobré znamení pro naši další výpravu, kterou plánujeme v druhém týdnu.

Ve čtvrtek ráno přišel silný vítr. Jaké požehnání to bylo pro mělkou zátoku, kde od soboty čekal menší sněhulák na svého zákazníka :). Napjatě jsme čekali za našimi pruty, co nám přinese silný vítr. Ale zase všechno jen mlčelo. Atraktivní a kvalitní krmení stále čekalo na vytipovaných místech na své zákazníky v podvodní říši, ale přesto o naše nástrahy zatím žádný místní mohykán neprojevil sebemenší zájem. Večer začal vítr pomalu slábnout a voněl doslova po rybách. Po lahodné večeři a teplém nápoji jsme ulehli ke spánku.

12Ve tři ráno jsem se probudil kvůli několika pípnutím. Bylo to na montáž, kterou jsem měl umístěnou v zátoce, kde celý den silně foukal vítr. Rychle jsem byl na nohou a pádil k prutu. Vzhledem k tomu, že jsem měl prut zavezen ještě přes tři pomocné vidličky, na nic jsem nečekal a vzal prut, skočil do člunu a okamžitě vyrazil na vodu. V té tmě nebylo úplně jednoduché dostat šňůru z těchto vidliček, a navíc mi jízdu s elektromotorem stěžovaly i různé větve, které plavaly na hladině. V tomto okamžiku jsem ještě netušil, zda je na druhém konci ryba nebo ne. Teprve když jsem vyndal šňůru z poslední vidličky a náhle uviděl, jak podvodní plavec tančí ve světle měsíce, pochopil jsem, že to, co už cítím, je ryba na druhém konci řetězce.

Po neobyčejném souboji jsem dosáhl svého cíle! YES!!! Můj první kapr z jezera Rainbow je v lodi a mé přání se stalo skutečností. Nebyl to jeden z těch 30 či 35 kg těžkých netvorů, kteří zde žijí, ale to mě v tom okamžiku opravdu netrápilo. Zpět na břehu jsem byl velmi rychle. Rybu jsem rychle zvážil a můj první *Bow* měl 13,2 kg. Už jen několik rychlých fotek na památku a putoval zpátky do jezera. Mimochodem, je velmi důležité, abyste rybu co nejrychleji (nejen v zimě) šetrně vrátili vodě.

Můj první z Rainbow
Můj první z Rainbow

To jsem prostě musel oslavit plechovkou Heinekenu. Byl jsem už spokojen a přál jsem si, aby něco chytil i Andreas. Bohužel ale byly všechny naše pruty nadále bez jediného pípnutí. Během celého týdne bylo na jezeře uloveno jen několik málo osamocených ryb. O to více jsem byl hrdý na svůj úlovek z nejhoršího zimního místa. Sobota přišla velmi rychle a opět došlo k balení všech věcí. Christian se mezitím vrátil a trochu nám pomohl s balením a naložit veškeré vybavení do auta. Zvesela a zároveň trochu se slzami v očích jsme kráčeli do místní klubovny. Markus, Kai, Martin Locke a někteří další rybáři už byli v teplé klubovně a čekali na Pascala. Všichni totiž chtěli znovu rezervovat nějaká místa u jezera, a tak čekali u horké kávy. Poté, co Pascal přišel, šlo všechno velmi rychle. Andreas, Markus a Kai měli svá místa zarezervována a poté jsem přišel na řadu já.

Budu se sem moci někdy znovu vrátit? Byl jsem napjatý. Po krátkém rozhovoru s Pascalem a jeho návrzích na volné termíny, jsem vyšel z jeho kanceláře s rezervační kartou. Svůj termín jsem tedy držel pevně v rukou, takže moje dobrodružství „na duze“ by mělo pokračovat zase v roce 2018. Po rozloučení se všemi v klubovně jsme se s Christianem v sobotu odpoledne vydali na cestu za novým dobrodružstvím.

Nyní jsme měli k dispozici ještě dva celé týdny pro lov na mnoha revírech v jihovýchodní Francii. S plnou energií, doplněnými zásobami a množstvím toho nejlepšího krmení jsme vyrazili do prvního cíle. O několik hodin později jsme už stáli u jezera o rozloze několika set hektarů. Leželo tam celé v „zimních šatech“, naprosto fascinující pohled. Co tu vlastně očekávat? Při venkovní teplotě – 9° C a vodě o 3° C nejsou šance zrovna velké. Přesto jsme se nenechali odradit od toho, abychom se pokusili o to nejlepší v dané situaci. Po obvyklé proceduře jako je vybalování všech věcí, sestavení prutů, přípravě krmení atd. se šlo na vodu hledat lovné místo. Tentokrát to bylo už večer a panovala tma. Při poměrně chladných teplotách bylo hledání čtyř lovných míst všechno, jenom ne nic příjemného.

Úlovek z prosincového Baggersee
Úlovek z prosincového Baggersee

Asi dvě hodiny jsem strávil na vodě v teplotách pod 0° C, abych našel rozumná místa. Konečně se mi podařilo zavézt dva pruty na lavici, jeden prut k velkému potopenému stromu a ten poslední na hranu do příbřežní oblasti. S výběrem míst jsem byl docela spokojen. Na dvou montážích umístěných na lavici jsem krmil a chytal na Cell boilies o různých velikostech. Zakrmil jsem plošně Cell boilies v kombinaci s peletami Cell Response, ale opatrně a jen na lavici. U zbývajících dvou prutů jsem důvěřoval atraktivitě obalovaného boilies. Christian měl svoje pruty umístěné také dobře. Měli jsme toho oba už dost. Den byl vyčerpávající, bylo skoro 22 hodin a těšili jsme se do spacího pytle. Velmi rychle jsem upadl do hlubokého spánku.

Po božsky tiché noci jsem se probudil až ráno. Takový spánek byl přesně to, co jsem potřeboval k načerpání nových sil. Rychle jsem si však uvědomil, jak velké je chladno mimo spací pytel a dostal jsem chuť na kávu. Po rozepnutí bivaku jsem se docela zděsil z toho, jaký randál během noci nadělal mráz. Žádné dobré zprávy. Zamrzlé jezero by bylo pro nás samozřejmě úplnou katastrofou! Další rybolov by nebyl možný a znamenalo by to konec naší výpravy. Ale tak daleko to ještě naštěstí nebylo. Nastal čas na teplou kávu a vydatnou snídani. Posilněni jsme si užívali první sluneční paprsky a byli v očekávání, co nám nový chladný den přinese.

Úlovek z prosincového Baggersee
Úlovek z prosincového Baggersee

Nastal brzký večer a náhle se přihlásil ke slovu můj prut, který jsem měl zavezen na lavici. U prutu jsem stál už po několika pípnutích, ještě než došlo k parádní jízdě. Byl to ten s Cell boilies v obalovačce – prostě pořádně velká koule. Na první pokus jsme oba naskočili do člunu. Od té doby, co začal opět více foukat vítr, byla jízda ve dvou bezpečnější volba. Ryba náš člun bez problémů táhla i přes 3°C studenou vodu a silný vítr. Uplynulo asi 15 minut, než jsem konečně na svůj naviják namotal šokovku o průměru 60mm. Můj 3lbs Horizon X byl ohnutý do půlkruhu a obratně čelil prudkým výpadům kapra. Navzájem jsme se ptali, jak velká ryba to asi může být… O několik minut později se to konečně blížilo ke konci. Pod lodí jsme spatřili velký a temný stín. Byla to opravdu dobrá ryba, kterou jsem měl na háčku. Ještě jsme ale zažili několik úzkostných momentů, když obrovský lysec urputně bojoval ve vodě pod námi. Po nějaké době se to ale povedlo a byl v síti!

8Neskutečné zvíře, obrovský lysec nám ležel v podběráku. Na lodi s ním nám bylo hodně těsno, a tak jsme ho museli zpátky na břeh táhnout vodou v síti. Na břehu jsme kapra velmi rychle a šetrně odháčkovali a zvážili. Čistá váha ryby: 29,4 kg! V lednu, s teplotou vody 3°C, neměl jsem v tu chvíli slov… Nic víc božího se nám na nové vodě nemohlo stát. Rybu jsme přenesli do vody v bezpečném saku a s veškerou opatrností ji pustili. Zejména při takových teplotách musíte dělat všechno co nejšetrněji a daleko rychleji než v létě. Mezitím totiž padla tma a teplota vzduchu byla už pod nulou.

29,4 kg těžká mašina
29,4 kg těžká mašina

Netrvalo to dlouho a prut jsem měl vyvezen opět na stejném místě, odkud přišel záběr. Poté jsme se mohli uklidnit jedním nebo dvěma hrnky svařeného vína a trochu se zahřát v bivaku. To, že se mi povedlo za těchto podmínek přelstít takhle velkou rybu, mi bude v paměti vyskakovat ještě opravdu dlouho…

Následující den se nestalo absolutně nic. Naše nástrahy ležely na místě tak, jak jsme je položili. Co se ještě může stát v tak studené vodě? Byl to druhý den po tom překrásném úlovku a byly téměř stejné podmínky – vítr a slunce. Skoro ve stejném čase, kdy přišel minule záběr, ozval se opět stejný prut. Opět to bylo jen několik pípnutí a já byl okamžitě u prutu. Zásek seděl. Tentokrát jsem ale hned ucítil, že můj protějšek asi nebude tak těžký jako minule. Nicméně i přesto jsme naskočili do lodě a jeli za ním. Po krátkém, ale ostrém boji, se na hladině objevil krásný šupináč. Určitě také dobrá ryba a zanedlouho to potvrdila i váha, která ukázala 18,6 kg. Nemohl jsem si stěžovat. V Německu právě propukla sněhová kalamita. Byli jsme rádi, že jsme tady! Led na okraji jezera se tvořil dvakrát denně i tady, ale to nás nemohlo odradit. Teď jsme ale museli udělat něco pro to, aby se nějakého záběru dočkal i Christian.

Šupináč 18,6 kg
Šupináč 18,6 kg

Můj druhý kapr se opět nechal zlákat Cell boiliesem v obalovačce, Big Ball zafungoval. Na všech ostatních prutech jsme měli daleko menší nástrahy, ale ty nepřinesly žádnou akci. Je to náhoda, anebo i zimě dávají velké ryby přednost větším nástrahám? Téma spalování energie by mohlo hrát roli i zde. Ryba vyvine mnohem méně energie při nasávání jedné velké koule, než kdyby musela postupně sesbírat třeba 5-10 kuliček o průměru 15mm.

Bohužel až do dalšího dne se nic nedělo. Christian chtěl svoje pruty převézt na jiná místa, protože dosud neměl ani jedno pípnutí. Já chtěl všechno nechat tak, jak bylo. Přestože jsem měl oba záběry na jeden prut ze stejného místa, stále jsem věřil i těm ostatním. V tento den jsme znovu slyšeli jedoucí auta v nedalekém lese. Odpoledne jsem se chtěl podívat, co se tam děje a vydal se na cestu. Rychle jsem zjistil, co tam dělají. Byli to nějací lovci, kteří tam instalovali bariéry a cedule na poměrně velkém prostoru. Rychlý pohled na ceduli nevěstil nic dobrého. Stálo tam, že v době lovu sem nesmí nikdo vstoupit. Celá oblast kolem jezera, a tudíž i všechna rybářská místa, musí být pozítří prázdná. Nikdo nesmí vstoupit do oblasti během nadcházejícího lovu, protože nebezpečí střel je zřejmě příliš velké.

V pohodlí tepla je zimní rybařina určitě snadnější
V pohodlí tepla je zimní rybařina určitě snadnější

No bezva, ve špatné náladě jsem se vracel za Christianem, abych mu sdělil tuhle nepěknou zprávu. Byl pochopitelně stejně nadšený jako já. To znamenalo, že jsme mohli lovit už jen dnešní noc a ráno pomalu začít balit, protože lov začínal pozítří už v 7 hodin ráno. To se do našeho plánu samozřejmě vůbec nehodilo. Měli jsme přece ještě skoro týden času na ryby. Kvůli špatnému počasí ale nebyly stejně žádné alternativní možnosti. Bylo to zoufalé, měli jsme dovolenou, ale stejně nemohli chytat. Co se dalo dělat, mohli jsme jen maximálně využít zbývající čas.

V té chvíli jsem necítil studenou vodu
V té chvíli jsem necítil studenou vodu

Christian si na poslední noc našel 4 nová lovná místa a já jsem 3 pruty také umístil jinam. O něco později jsme už seděli ve vyhřátém bivaku a doufali, že z této situace ještě něco vytěžíme. Po zvážení všech možností a okolností jsme dospěli k rozhodnutí, že ráno výpravu ukončíme a vydáme se na dlouhou cestu domů. Drsná zima čím dále více přicházela i do Francie a vzala nám poslední naději. Stalo se to, co se mělo stát… Žádný záběr už bohužel nepřišel a my se druhý den ráno zabalili. Náš dřívější odjezd mě ale mrzel jen z poloviny, protože jsem dokázal přelstít celkem 3 ryby na této zimní výpravě. Christian měl bohužel menší štěstí a zůstal na této výpravě bez ryby. Takové je ale rybaření, nepředvídatelné a plné překvapení.

Až budou mít první čtenáři možnost přečíst tento článek, budu pravděpodobně opět na své další zimní výpravě. V únoru 2018 se totiž zase chystám na břeh jezera Rainbow a už teď jsem zvědavý, zda mi příště vydá některý ze svých pokladů.

Tobias Pfliegel

Tento článek byl publikován v časopisu KaproMánie
KaproMánie

1 KOMENTÁŘ

Chcete-li, můžete přidat komentář:

Odešlete prosím svůj komentář!
Zadejte prosím své jméno