V tomto článku se pokusím popsat kladné a záporné vlastnosti pletených šňůr, které určitě všichni známe a používáme k lovu kaprů. V čem jsou lepší a v čem naopak zaostávají před monofilem?
Nosnost
Pletené šňůry mají mnohem větší nosnost než monofilní vlasce stejného průměru. Můžeme tak chytat s pletenou šňůrou s podstatně slabším průměrem. Obzvláště na řece má menší průměr šňůry výhodu – neklade proudu svou menší plochou skoro žádný odpor. Montáž a nástraha mohou být nabídnuty na zakrmeném místě bez toho, aby splavaly. Na vodách s mnoha vázkami a překážkami dává vysoká nosnost šňůry rybáři k dispozici silové rezervy. Ty jsou zapotřebí, když musíte udržet zdolávanou rybu v bezpečné vzdálenosti od různých zábran.
Průtažnost
Monofilní vlasec má extrémní průtažnost, která rybáři dělá problémy hlavně při chytání na velké vzdálenosti. Pokud zásek kvůli průtažnosti nesedí, kapr se často během zdolávání vypne. To by se spletenou šňůrou nemělo stát, neboť nemá téměř žádnou průtažnost. Je jedno jestli se s ní chytá na 100 metrové nebo 400 metrové vzdálenosti, vždy je přímý kontakt k rybě. Při záseku je síla rybářových paží přenesena přes prut přímo na háček. Také co se týče rozpoznání záběru má šňůra s malou průtažností oproti běžnému vlasci významné přednosti. Každé sebemenší potažení je okamžitě přeneseno na indikátor záběru, pokud je šňůra 
mezi prutem a montáží napnuta. Často je možné sekat i při “vlažných záběrech”, které by na monofilu nebyly z důvodu nedostatečného vypnutí k rozpoznání. Ovšem pletená šňůra má také jednu nevýhodu: v konečné fázi zdolávání, když je kapr od rybáře vzdálen pouze několik metrů, může být tlak prutu na rybu tak velký, že se háček ohne nebo vyřízne. Hlavně se to stane tehdy, když se chytá ne extrémně tvrdé daleko-odhozové pruty se zátěžovou křivkou nad 3lbs. Abychom rybu bezpečně vylovili, musíme u břehu tlak zmenšit a brzdu o něco povolit, jen tak kaprovy výpady citlivě odpružíte. Vyhnete se tak i zlomení prutu.
Vlastnosti při náhozu
Se slabšími “pletenkami” jsou možné delší náhozy než se silnými “monofily”. Pokud chceme chytat na vzdálenost přes 100 metrů, stojíme často před problémem, zvláště tehdy, pokud je zavážení nástrahy zakázáno. Monofilní vlasce s dostatečnou nosností jsou většinou příliš silné, aby dosáhly požadované vzdálenosti, protože vytvářejí při sesmykávání z cívky silné tření a tak zbržďují let montáže. Podstatně lepších délek náhozu oproti tomu docílíme extrémně tenkými Dyneema šňůrami, které i přes minimální průměr mají dostatečnou nosnost. Stačí často použít pletenou šňůru o průměru 0,12 – 0,20 mm, aby se dala nahodit i těžká olova, bez obav, že se kmenová šňůra přetrhne. Také zdolávání těžkého kapra není s tenkými šňůrami žádným problémem.
Pevnost v uzlu
Pevnost v uzlu je u pletenek horší než u klasických vlasců. Hrozí riziko častého rozvazování. Nejjednodušším řešením je zakápnout uzlík sekundovým lepidlem.
Trvanlivost a cena
Běžně vydrží pletené šňůry v porovnání s monofilními mnohem déle, za předpokladu, že je uchováváme tak, aby na ně nesvítily sluneční paprsky. Proto bychom měli po každém chytání cívky z navijáků sundat a uložit je tak, aby byly chráněny před světlem. Ultrafialové paprsky tak nemají šanci pletivo napadnout. Šňůra by měla být také chráněná před ostrými předměty a nárazy, aby neztratila 
nic ze své nosnosti. Jelikož šňůry z Dyneema materiálu vydrží déle, sneseme tak lépe jejich vyšší cenu. Dnes jsou již sice k dostání šňůry za nižší ceny, ale příliš levné nabídky mívají pochybnou kvalitu. Většinou jsou špatně pletené a po několikerém použití se začnou sami rozplétat. Navíc průměry šňůry na jedné cívce kolísají, a tak se s ní nedá pořádně nahodit a i údaje o nosnosti mohou být zavádějící.
Odolnost proti odření
Kdo chytá například mezi rákosím, stulíky nebo vedle velkých koberců leknínů, potřebuje šňůru, která je odolná proti odření. Pletená šňůrka se k tomu hodí obzvláště dobře. Rostliny a lekníny při zdolávání jednoduše přeřízne a jen tak kapr může být úspěšně vyloven. Ani odolné rákosí nemá proti pleteným šňůrám sebemenší šanci. Rovněž na vodách, kde je dno poseto potopenými větvemi, lavicemi škeblí a kamením, prokazují pletené šňůry neocenitelné služby.
Maskování
Nakonec ještě několik slov k maskování a nápaditosti pletených šňůr. Tady má monofilní vlasec jasnou přednost, protože ve věcech nenápaditosti není k přetrumfnutí. Ale i pletené šňůry je možné trochu přizpůsobit okolí. Proto se například hodí nazeleno obarvené pletenky do vod bohatých na vodní rostliny. Černou Dyneemu nasadíme nejlépe na bažinatých jezerech a zabahněných vodách. Na normálních pískovnách s písečným nebo jílovitým dnem zase použijeme šňůru béžové barvy. Voděvzdornou fixovou tužkou lze nabarvit několik metrů před nástrahou individuálně. Rovněž náhozovou délku lze stejně jednoduše označit – potom se vždy strefíme “do černého”.
Moje zkušenosti
Osobně používám pletené šňůry jen na koncové návazce. Případně navazuji zhruba posledních 10 metrů jako šokový návazec, ale to jsou jenom výjimky, neboť to považuji za zbytečné. Jako šokový návazec se mi dobře osvědčil i klasický pevnější vlasec. Pletenou šňůru tedy navazuji jenom tehdy, jsou-li v místě lovu lekníny, rákosí atd..(tam to většinou bez pletené šňůry dobře nejde).
Výhody pletených šňůr
+ vysoká nosnost při malém průměru
+ dostatečná odolnost proti odření
+ možnost dalekých náhozů
+ při výběru správné barvy-nenápadnost
+ ideální k chytání na velké vzdálenosti
Nevýhody pletených šňůr
– uzly nedrží nejlépe
– kapr se může ” v boji z blízka” vypnout
