V tomto článku bych se rád zaměřil na vybavení, které je potřebné pro kapraření ve volné přírodě. Není vyloučené, že se obejdeme na krátké výpravě bez nějakého kusu vybavení. Pokud jedete na delší výpravu či nemáte představu, zda vám bude počasí nakloněno, tak není moudré se vydávat na lov nedostatečně vybaven a riskovat možnost zdravotních potíží jako následek rybolovu. Projdeme spolu nejzákladnější vybavení a nějaké tipy a rady na zpříjemnění kaprařské výpravy.
Sedačky a křesílka
Křeslo či jakákoliv jiná sedačka patří ke všem statickým technikám rybaření. Při kaprařině můžeme v omezené míře používat jako sedačku i lehátko, ale i tak to není to pravé ořechové.
Stolička: Pro kaprařinu zcela nevhodná. Ať již může mít různý tvar a počet nožiček, tak při delším sezení mnohým z nás „odcházejí“ kolena a postavit se bývá problém. Jedinou výhodou je její dobrá skladovatelnost a minimální hmotnost.
Skládací látkové křeslo: Tento druh posezení je již několikanásobně výše než obyčejná stolička. Snadný transport a minimální rozměry hovoří jasně pro jeho použití. Jako jediná muška na jeho použitelnosti je nemožnost přizpůsobit křeslo terénu. Takže pokud se zabydlíte na strmějším břehu, tak se vám může lehce stát, že budete přepadávat, což se dá jistě řešit nějakou podložkou. Jako další drobnou chybičku shledávám v tom, že pro zimní rybaření není nejvhodnější díky nulové vrstvě termo materiálu. Po delším sezení ztuhnete a budete se muset řádně rozhýbat. Hodně rybářů vlastní tento druh křesel a dobře ví proč. V letním období jsou k nezaplacení. Díky tomu, že sedací i opěrací část je tvořena pouze látkou, tak oschne velice rychle i po velkých deštích. Proto pokud se věnujete jen letnímu rybaření, tak takové křeslo vám jistě bohatě postačí, aniž by jste se museli výrazně sáhnout do peněženky.
Kaprařské termo křeslo: Kvalitní rybářské zateplené křeslo již není nejlevnější legrace. Nevlastní jej většina rybářů, ale převážně jen specialisté, kteří loví kapry takřka po celý rok. Díky možnostem vyrovnat křeslo i na strmém terénu jeho možnosti aplikace rostou. Stejně tak i příjemné posezení stojí za uvážení. Není problém na něm „odsedět“ několik hodin. Připouštím, že většina z nás se raději protáhne a nesedí v kuse jak pecivál na svém pohodlném křesílku. Je třeba jej chránit proti prudkým dešťům. Ačkoliv je schopné odolávat dešti delší dobu, tak jeho vysychání je nesrovnatelně delší než u látkového křesla. Tyto křesla se dodávají zpravidla od výrobce ve dvou variantách, a to s kloubem pro regulaci sklonu či bez něj. Je čistě na vás jestli zvolíte s či bez. Každopádně většina kloubů bývá plastových, a tak zde existuje možnost jeho poškození. Další možností jsou područky. Ty již nejsou standardním doplňkem křesel. A záleží na výrobci či výrobní sérii. Ceny těchto křesel začínají na částkách pod jeden tisíc korun a končí v několika tisícových výšinách. Vzhledem k tomu, že pokud se pro jakékoliv křeslo rozhodneme, tak jistě nepočítáme, že jej budeme mít jen na jednu sezónu a proto není dobré kupovat to nejlevnější. A nedej bože pokud jste jako já … tedy žádní atleti.
Karimatky, nafukovací matrace a lehátka
I když mnoho rybářů opovrhuje lehátky, spacáky a raději spí v poloze sedmo, tak se nemohou divit, že druhý den jsou jak přeražení přičemž to není nutné. Možností jak se u vody příjemně vyspat je spousta.
Karimatka je vhodná tak maximálně na letní jednonoční přespání u vody. I tak bych ji použil jen s kombinací s letním spacím pytlem a žďárského bivakovacím vakem. V tomto případě máte alespoň nějakou možnost se bezpečně ochránit před deštěm či větrem. Bivakovací vak lze s kvalitním spacím pytlem používat celoročně, ale je to spíše extrém. Hliníkové karimatky jsou vhodné pro použití v nejteplejší části. Nevyrovnávají terén a díky pokovené straně izolují jejich uživatele pouze před chladem jdoucím od země. Jako hlavní výhodu vidím její malé rozměry, nízkou hmotnost a nízkou cenu. Pěnové karimatky je možné použít i v zimním období. Sice to není ideální, ale je možné je použít a s trochu štěstí i přežít. Díky své tloušťce a pěnové konzistenci vyrovnávají drobné nerovnosti v terénu. Jejich hmotnost je zanedbatelná, ale rozměry již ne. Jde o nejobjemnější karimatku, kterou můžeme zakoupit. Cena takových výrobků bývá skutku příznivá a pohybuje v řádu desetikorun.
Nafukovací postele i karimatky jsem záměrně zařadil do stejné kategorie. Ač sice nejde o stejné produkty, tak princip a účel je shodný a proč se nimrat ve zbytečnostech. Z pohledu předchozích možností jsou „nafukovačky“ zase o stupeň výše. Díky její přizpůsobivosti vyrovnají i větší terénní nerovnosti a stejně tak díky vzduchové vrstvě i výborně izolují. Právě nafukovací postele je možné použít i celoročně. Jejich možnost poškození není natolik vysoká, jak by se mohlo na první pohled zdát. Stejně tak i jejich skladnost a hmotnost je neměřitelná s pevnými lehátky. Cena nafukovacích postelí či samo/nafukovacích karimatek začíná okolo 8-900 Kč.
Lehátka patří neodmyslitelně ke kaprařům specialistům. Jejich výhody vidím všude, kde se na ně podívám. Nejen, že vyrovnávají velmi účinně terén, ale stejně tak mají zpravidla i kvalitní termovložku, takže odpadá problém s tím, že by šel chlad od země. Pod lehátko samotné jde zpravidla uložit veškerou rybářskou bagáž, a tak rybářům zůstane volný průchod uprostřed přístřešku. Superlativy jsem již napsal a teď nevýhody. Ne všechna lehátka jsou vhodná i pro neatletické rybáře, opět je třeba dávat pozor na kloub, kterým regulujeme sklon opěradla. Z vlastní zkušenosti mohu doporučit 6ti-8mi nohá lehátka před 4nohýma. Pokud již máte 4nožku a chcete provést levné a účinné vylepšení, tak dnes není problém zakoupit rozšiřující nožky pro 4nohá lehátka.
Spací pytle
Spací pytel je součást naší výbavy, se kterou přijdeme do nejbližšího kontaktu. Nejen, že nás spací pytel chrání před chladem a vlhkem, ale stejně tak nám poskytuje příjemné prostředí pro přečkání noci.
V mnoha ohledech se musíme zeptat co od „spacáku“ očekáváme. Pro jakou roční dobu jej chceme používat. Neméně důležitým údajem je i velikost samotného pytle, hmotnost a velikost ve složeném stavu. Pro rybářské spací pytle platí obdobné poučky jako pro outdoorové vaky. Ovšem rozdíly zde jsou. Jako významný rozdíl vidím jeho velikost a fakt, že rybářské spací pytle jsou dekového typu, což je na spaní velice příjemné. Ovšem jejich výhřevnost je o něco nižší než by měl spací pytel typu mumie. Což je dáno volným prostorem okolo těla a pytle.
Rád bych také na tomto místě upozornil na fakt jakým jsou mezní hodnoty pro ochranu základních životních funkcí. Jde tedy převážně o teploty, které udávají minusový extrém, konfort a extrém plus. Pojem vnímaní tepla je čistě individuální, a proto moc nedejte na informace uvedené na spacáku a pojistěte se. Sám jsem jednou takto vymrznul s lehkým cyklistickým spacákem při spodním extrému +8C. Přičemž přes den se teplota pohybovala okolo +20C. Tedy, žádný problém, ale v noci se počasí rozhodlo, že nás trochu zchladí, a to teplotou –2C. Po takové noci je člověk rád, že se vůbec probudí. V letním období naopak nás nezajímají spodní extrémní hodnoty, ale spíše ty horní. Sám jsem zatím nenalezl spacák, který by mě vyhovoval i v létě. Nevím jestli to je rodinné dědictví, ale při vyšších nočních teplotách se ve spacáku potím jako dvéře od chlíva a na druhou stranu zase nesnesu spát nepřikrytý. Tento malý rébus řeším flízovou dekou, kterou lze použít i v zimním období na vystlání spacího pytle. Jistou výhodou spacího pytle je i možnost přichytit jej k lehátku. Není to nezbytné, ale více než užitečné.
Bivak nebo stan?
Na tuto otázku existuje více odpovědí. Většinou od těch co mají kvalitní a osvědčený stan a nechce se jim kupovat bivak. Možná by bylo na místě osvětlit hlavní rozdíl mezi stanem a bivakem. Stan jakožto výbava turisty je komponován pro co nejvyšší možný konfort v dané třídě, ale součástí všech tříd je podlážka. Rozměry a ani výška také není nijak úchvatná a pokud nejde o rodinné stany, tak není možné použití lehátka. Zatímco bivak odstraňuje tyto nedostatky. Nejnovější výrobky jsou dodávány s odnímatelnou podlážkou, výška zpravidla minimálně 140cm. Samotný rozměr je dimenzován pro jednoho či dva rybáře s kompletní výbavou. V našich podmínkách bývají se stany problémy od rybářské stráže. Proto pokud dosud nevlastníte ani stan ani bivak a uvažujete o jeho koupi, tak bivak je nejlepší možná volba. Rád bych se teď zmínil o bivacích blíže a rozebral je dle nosné konstrukce. Dnes již je možné říci, že ani tolik nezáleží na konstrukci, ale pro podmínky kde chcete bivak použít.
Laminátové pruty: tento typ bivaků vychází konstrukčně ze stanů. Jako výrazný rozdíl mezi je jeho výška a možnost odejmout podlážku (ne vždy!). Pokud by se rybář rozhodnul zakoupit tento typ bivaku, tak neprohloupí pokud uvažuje o bivaku typu „one man“, kde využije veškeré přednosti této konstrukce jako je nízká hmotnost a minimální rozměry při složení.
Deštníková konstrukce: patří mezi jednu z populárních konstrukcí bivaku. Možnost jít k vodě jen s deštníkem a přední stěnou pro jeho doplnění je báječné. Vždy existuje možnost jej i doplnit přehozem pokud jej výrobce dodává. Jako jistou nevýhodu vidím transportní velikost. A ta se pohybuje okolo 150cm. Naopak jako výhodu vidím rychlost postavení takového bivaku.
Garážová konstrukce: podle reakce uživatelů je asi garážová konstrukce v současné době nejpopulárnější. Je to jistě dáno tím, že již samotná konstrukce vykazuje stabilitu a důvěru. Samotná stavba bivaku je velmi rychlá a jde jen o pospojování kovových trubek. Tento typ jsem si sám oblíbil, protože prostrkování laminátových trubek není zrovna moje hobby.
Stolek
Rybářský stolek není nezbytný, ale je to šikovný doplněk výbavy. Vzpomínám si, že to není tak dlouho, co je na našem trhu dostatek těchto stolků. Pro použití před bivakem je možné použít klasický stabilní stůl pro kemping. Přičemž do bivaku samotného patří bivi stolek. Jedná se v mnoha případech o tác s nožičkami, které vyrovnají drobné nerovnosti. Rozdíl není mezi výrobci jen cena. Sám jsem stál před možností si koupit stolek za více než tisíc korun nebo za méně než třetinu. Rozhodl jsem se pro levnější, protože zde nevidím důvod investovat více. Snad jen kvůli značce, ale na tu se ještě žádná ryba nechytila. Šikovný kutil si takový stolek vyrobí za několik málo okamžiku s náklady přibližujícími se nule.
Vařič (plyn, benzín, líh)
Málokdo si z nás umí představit žít celý týden či jen víkend ze sušenek, suchého salámu nebo sucharů. Jde to, ale je to otrava. Znám i také rybáře, kteří na břehu vyvářejí tak, že by se nemusela za to stydět kdejaká hospodyňka. Připouštím, že sám patřím spíše do druhé skupiny, a to ohřívačů, kteří si vystačí s konzervami, instantními pokrmy a v neposlední řadě i se salámem. Od toho se odvíjí nároky na vařič.
Lihový vařič: je ze všech druhů nejméně výkonným vařičem. Jako jeho zásadní výhodu vidím možnost si nabrat tolik paliva, kolik je skutečně třeba. Cena paliva je minimální a lze jej sehnat takřka všude. Ač je možné na vařiči skutečně vařit či i smažit, tak nejlépe se osvědčí při ohřívání, případně vaření polévek z pytlíku. Jeho hlavní výhodou je, že pokud jej mechanicky nepoškodíte, tak samotným provozem nikdy nemůže dojít k poškození či selhání.
Benzínový vařič: Výkonem je srovnatelný s plynovým vařičem. Jeho výhoda je opět palivo. Dnes se převážně prodávají vařiče multifuel. Tedy vařiče, které spalují různé ropné produkty. Tím výhody končí a začínají nevýhody. Benzínový vařič je relativně nebezpečný, při použití běžného benzínu se ucpávají trysky a čoudí. A navíc dnes již každý ví, že inhalování spalin z ropných látek je karcinogenní.
Plynový vařič: je nejlepší pro skutečné mistry kuchaře. Při použití turistických kartuší toho sice moc nenavaříte, ale je možnost připojit vařič na běžnou 2kilolovou propan-butanovou bombu a koncert může začít.
Gril
Z důvodu bezpečnosti není dobré rozdělávat u vody otevřený oheň. Ale proč rozdělávat oheň když lidstvo vynalezlo nejlepší vařič na světě … gril. O použití grilu asi nemá cenu se vůbec zmiňovat neboť zpravidla od bivaků je vidět dým z rituálu při zapalování grilu.
Osvětlení
Při zdolání nejlépe využijeme čelovou lampu, ale uvnitř bivaku je třeba také si čas od času posvítit. Existuje spousta možností v rozdílných cenových vrstvách. Od „Ufa“ za stovku až po světlo na dálkové ovládání propojené s hlásičem za několik tisíc. Zde se ukáže, kdo je fanda do hi-tech a kdo je spíše praktikem.
Topení
Jde o vybavení pro ty, co loví kapry po celý rok. Existuje možnost si jej zakoupit jen pro strýčka náhodu. Dnes již ceny plynových topení jsou na velmi přijatelné hladině. Sám takové plynové topení nevlastním, ale trochu jsem zapojil fyziku s reálným životem. V podstatě si vystačíte s jakýmkoliv vařičem, ale lihový set je nejlepší. Principielně celá sestava funguje takto: do lihového vařiče nalijete plnou dávku lihu, zapálíte jej a dáte vařit největší nádobu s vodou. Při tom uzavřete bivak a nechejte jen některé větrací otvory otevřené. Pote můžete jít v klidu spát. Plamen ohřívající nádobu s vodou předává část své energie do okolí, stejně tak se ohřívá samotný vařič a samozřejmě i nádobu s vodou. Plamen do půlhodiny zhasne a poté bude hodinu až dvě hřát samotný vařič. Není takto možné vytápět celou noc, ale je možné si takto zatopit před spaním.
Závěrem
Je to poměrně dlouho, co jsem chtěl shrnout základní kaprařské vybavení do jednoho celku, kde by mohl začátečník získat základní představu o tom, co by mohl na kaprařinu potřebovat. Připouštím, že každý je jiný a má jiné potřeby, a tak někdo by ze seznamu mnou prezentovaných vybavení ubral, jiný naopak přidal. Je možné lovit i v minimalistickém duchu, který bych rád někdy příště prezentoval. A pár slov na úplný závěr. Je jedno jestli spíte pod plachtou nebo v bivaku za desetitisíce, ale vždy by měl slušný člověk pamatovat, že co si k vodě přivezl, by si měl zase odvézt! Příroda není jen pro jednotlivce, ale pro nás všechny, tak proč ji znečišťovat a ničit.
