Výroba boilies

Gelová boilies

Výroba boilies je poměrně drahá. Je to dáno tím, že se používají drahé suroviny, a také výrobek má vysoko koncentrovanou sušinu kolem 90 – 95 %. Pokud chcete výrazně ušetřit, je možné vyzkoušet boilies na gelové bázi. Jejich principem je gel, který obsahuje kolem 80 – 90 % vody a zbytek je sušina, což je původní směs na výrobu bolies. Tedy úspora je kolem 80 % nákladů. Kromě toho je výroba i méně pracná než původní boilies. Další výhodou je to, že hotový výrobek se svojí pružnou konzistencí i obsahem živin více blíží původní živočišné potravě než velmi tvrdé klasické boilies.
Při hledání vhodného gelu je nutno najít takovou surovinu, která se dá přijatelně zpracovat, gel je dostatečně pevný, vydrží ve vodě a dá se sehnat bez problémů. Z toho důvodu po vyzkoušení nebyl vhodný agar v klasické kvalitě a nevhodná byla také klasická želatina, která ve vodě příliš nevydržela. Kromě toho se želatina také nesnáší s některými dalšími surovinami používanými pro výrobu boilies. Jako nejvhodnější se ukázal karagenan, který se používá v potravinářství. Je to rozpustná vláknina, získávaná z mořských řas. Surovina, se kterou se karagenan nesnáší je lepek (gluten, bílkovina běžných obilovin), jinak dobře snáší ostatní suroviny. Problém je výběr správného typu karagenanu, protože takzvaný lambda-karagenan netvoří gel a kapa-karagenan je příliš křehký. Nejvhodnější je jota-karagenan. Tvoří pevný gel, jehož pevnost se dá zvýšit ještě přítomností draslíkových iontů a případně „zlevnit“ a dále zpevnit přídavkem modifikovaných škrobů.
Jako vhodný dostupný typ karagenanové gelové báze je gelotvorná směs Hagel XE 337, což je směs karagenanu s karubinem. Karubin zlepšuje vlastnosti karagenanu, směs je původně určena na dortová želé do cukrářských výrob.

Návod k přípravě – všeobecně:
Základní gel vznikne z 10 g prášku v 1 litru vody, při požadavku velmi pevného gelu se může použít 25 g prášku Hagel XE 337, i případně větší množství. Pevnost a stabilita gelu se může zvýšit přidáním citronanu draselného k prášku v poměru 10 g Hagel na 2 g citronanu draselného. Pokud se ke zpevnění dále použijí modifikované škroby, dávkuje se 5 g modifikovaného škrobu na 2 g citronanu draselného a 10 g Hagelu. Hagel XE 337 a citronan draselný se dá koupit na internetu nebo přímo u dodavatele ve firmě Hages v Rudné u Prahy.

Návod k přípravě – speciální gel:
Pro výrobu speciálního gelu jako nosiče dalších látek se 10 g prášku (i více podle potřeby) rozmixuje do 1 litru studené vody a ohřeje se za stálého míchání na teplotu cca 90o C. Poté se nechá chladnout, začíná tuhnout při teplotě kolem 40 – 50o C. Před tím, než začne tuhnout se přimixují další požadované složky. Podle celkového množství těchto přidaných složek je potřeba počítat s tím, že mohou ochladit tekutinu velmi rychle. Čím vyšší je obsah přidaných složek, tím hůře se tvoří gel a musí se použít více směsi Hagel XE 337, případně gel zpevnit přídavkem citronanu draselného. Pokud chcete zvýšit trvanlivost výrobku, použijí se běžné konzervační přísady. Tolik říká teorie.

Praktický postup pro výrobu 1 kg gelových bolies:
1/ Připravíte si vhodné formičky, do nichž následovně nalijete gelovou směs před vychladnutím a ztuhnutím (tvořítka na led, plastová forma z bonboniéry a podobně).
2/ Do každé formičky vložíte nit na vázání boilies. Aby lépe držela, je vhodné ji například provléknout nevařenou těstovinou „kolínkem“, zavázat a takto se vloží do formičky.
3/ Přibližně 100 g práškové nebo těstovité směsi na boilies rozmixujete do 0,4 až 0,5 l studené vody. Pokud jsou použité složky velmi jemné, dobře uvolňují chuťové složky, a můžete dát i menší množství prášku boilies a následně je i menší potřeba prášku Hagel.
4/ V půl litru studené vody rozmixujete 10 až 30 g prášku Hagex XE 337 (a případně 2 až 6 g citronanu draselného), uvedete téměř do varu, rozpouští se při teplotě kolem 90 st. C.
5/ Horký roztok se přestanete ohřívat a přimíchá se do něj ve vodě rozmíchaná směs na boilies. Tuto horkou směs nalijete do vhodných formiček.

Pokud by směs příliš rychle tuhnula, tak i voda, ve které se rozmíchává směs boilies se po rozmíchání ohřeje, někdy se tím i lépe uvolní některé chuťové složky. Pokud by směs obsahovala suroviny, které se při zahřívání srazí (vejce), měla by se ještě promixovat.

Místo modifikovaného škrobu můžete vyzkoušet klasický škrob, ale musíte jej napřed odděleně několik minut povařit, použijete část vody pro rozpuštění Hagelu. Teprve potom jej můžete přimíchat do studené vody, ve které se Hagel zavaří.

Důležité upozornění:
Každý používá individuální směsi na boilies, některé mohou negativně ovlivnit tvorbu gelu. Každopádně napřed zkoušejte menší množství, především musíte docílit pevný gel. Pokud se směs nepovede (špatně ztuhne), můžete s ní udělat to samé, jako když se nepovedou boilies. Dáte ji do ledničky a zakrmíte s ní.

Použití:
Samozřejmě primární výrobek hotová biolies se použijí na chytání. Podle potřeby je můžete snadno okrájet. Můžete je máčet do hotového komerčního ochucovadla (dipu). Také si můžete vlastní dip vyrobit. Pro použití na gelové i klasické boilies je vhodný dip ve dvou provedeních, a to pomalu rozpustný a rychle rozpustný. Hotové boilies můžete napřed namočit do pomalu rozpustného dipu, nechat jej ztuhnout, a potom namočit do rychle rozpustného dipu a opět nechat ztuhnout. Když se takto ošetřená nástraha dostane do vody, nejprve se rozpustí rychle rozpustná vrstva, potom pomalu rozpustná vrstva a nakonec zůstane samotná nástraha, ve které zůstane na povrchu část ochucovadel z dipu.
Pomalu rozpustný dip vyrobíte z klasické želatiny. Ochucovadla rozmícháte do vody a potom podle návodu přídáte 50 g želatiny a necháte rozpustit v horké vodě 60 až 80 st. C, nevařit! Můžete přidat i nastrouhané zbytky gelových boilies. Jejich bod rozpuštění je nižší než u želatiny. Krátce před ztuhnutím želatiny namáčíte boilies a necháte následně želatinovou vrstvu ztuhnout. Postup můžete podle potřeby opakovat. Pokud je roztok želatiny příliš horký, může při opakovaném nanášení rozpustit dřívější vrstvu želatiny.
Rychle rozpustný dip vyrobíte ze škrobu, který společně s ochucovadly rozmícháte do studené vody a potom několik minut povaříte ve vodní lázni nebo za stálého míchání, aby se nepřipálil. Potom necháte povařený škrob se směsí chladnout a krátce před tím, než ztuhne do něj máčíte boilies a necháte ztuhnout a povrch zaschnout. Před zaschnutím je můžete obalit ve šrotu, zbytcích boilies a podobně.
Podle vlastní úvahy a charakteru vodního prostředí můžete zvolit různou koncentraci ochucovadel v jednotlivých vrstvách.
Samozřejmě můžete si vyrobit i gel bez nití, který se dá dobře nakrájet na kostičky nebo nastrouhat na prokrmení a podobně.
Některé složky směsi spolu mohou při přípravě reagovat a vyvíjejí se bublinky plynu, který boilies nadnáší a potom plavou. Pokud to chcete docílit záměrně, přidejte před rozmícháním do vody se směsí boilies trochu kyseliny citronové a do vody s Hagelem trochu jedlé sody, nebo ještě lépe uhličitan draselný. Dávkují se ve vzájemném poměru přibližně 1:1, stačí navršená lžička od každého. Když smícháte obě tekutiny, začnou spolu reagovat.

Výhody a nevýhody:
Výhodou klasických boilies by měla být při správné přípravě velká trvanlivost, a tím možnost jejich přípravy i v době mimo sezónu. Tím získáte výrobky, které jsou „hotové“, ale nic s nimi během sezóny již nemůžete dělat. Relativní výhodou a nevýhodou gelových boilies je poměrně krátká doba trvanlivosti, podle použitých surovin a případných konzervačních látek vydrží v ledničce několik dnů i týdnů. Ovšem na druhou stranu, po praktickém vyzkoušení zjistíte, že jejich příprava je velmi jednoduchá a dá se dělat i u vody, pokud máte k dispozici přenosný vařič. Potom si můžete během krátké doby přímo u vody vyrobit gelové krmivo „na míru“, pokud zjistíte, čím zde bylo zakrmeno nebo co ryby momentálně nejvíce berou a suroviny máte k dispozici.

Výhled:
V budoucnu by měl být k dispozici i gel, který ztuhne při rozmíchání ve studené vodě a potom se již ve vodě nerozpustí, takže odpadne potřeba používat vařič.

No, já jsem o tomto teda ještě nikdy neslyšel 😯 . Spíš by mě zajímalo, jak je takové gelové boilies tvrdé? Protože přece tvrdost je jedna z největších výhod boilies, neboť to nemohou “rozbít” menší ryby a zvyšuje se možnost záběru větší ryby. Opravdu jsou ty gelové boilies tak pevné?

Jinak nevím no…, těžko říct, nikdy jsem to neviděl, jak to vypadá. Každopádně zajímavé 💡 .

Ahojte co rikate na recept:
Susene mleko
Sojova mouka
Kukuricna mouka
Psenicne klicky
Pomleta surova repka
Pomlety vtaci zob (zob pre papagaje)
Ryby moucka
Psenicna krupice
Tekutá melasa + betain
Vajcia

myslite ze moze byt, ci by to chcelo necim doplnit?

[quote=”Best”]Na Ostrově jsou letos zakázané pelety Halibut. Prý se kapři přesytí olejem a pak neberou protože nemají hlad. Myslíte že na tom něco je?

Myslíš jako v Ostrově nad Oslavou? Zatím jsem o tomto problému neslyšel…

Myslím že je všetko možné!!To že velké množstvo eleja v návnadách spôsobuje problémi kaprom je už známe dokonca som to čítal v knižke Návnady a nástrahy na kapry od Kena Townlyho!

Nejako tak som to myslel,,v podstate vieme o čo sa jedná 🙂

[quote=”matias17″]Kolko varite boilies minut? Nehavate ho vyplavat alebo ho vyberete aj ked nevyplava na hladinu pri vareni. Lebo sa my stava ze aj po 10min. varenia boilie mi gulicky nevyplavaju na hladinu a preto neviem ci ich mam nehat alebo vybrat. A este jedna mensia otazka varite boilie pri miernom vare alebo cim vacsi tym lepsi ????

“Vařím” koulís v páře. Podle pojivých prvků, 2 – 3min. Čím víc pojivých složek tím se doba zkracuje, zachovává se lépe původnost směsí a tekutých složek.
V tvojem podání, bych ty kuličky vybíral hned po těch co vyplavou (pokud máš stejné průměry) a nenachal je v tom luhovat, pak to ztrácí vše.