V minulém článku jsem popisoval jarní lov na jedné velmi zarostlé pískovně. Znovu jsem se na tuto vodu vrátil v červenci. Kapři byli již po tření a voda se zdála ještě více zarostlá a navíc plná přirozené potravy. To situaci poměrně ztěžovalo, protože potravní konkurence v podobě přirozené potravy je vždy nejhorší. Pokud má kapr doslova nadbytek přirozené potravy, musíte ho zaujmout především kvalitou a výbornou prezentací, než množstvím krmení.
Podle zkušeností z minulé výpravy mi bylo jasné, že se kapři čistým místům vyhýbají. A to proto, že na tato místa pokládá své montáže asi každý, a tak kromě velkých línů a několika sumců mi záběr od kapra nepřinesla.
Zkoušel jsem tedy umístit své boilie nad vodní porost, který byl vysoký cca 50 – 70 cm ode dna. Umístil jsem fluoro popy těsně nad trávy a okolí zakrmil boiliem nařezaným na placičky tak, aby co nejméně propadlo do trávy. Dále jsem nakrmil několika hrstmi method mixu. Tato metoda mi přinesla záběry od několika línů a menších kaprů. Velcí kapři nejevili o toto předložení nástrahy bohužel zájem. Zkoušel jsem i na některých vodách populární a velmi úspěšný způsob umístění plovoucího boilie do sloupce cca 1 m pod hladinu, tzv. zig rig. Tento způsob je na některých lokalitách zakázaný pro svoji velkou účinnost, ale tady ani píp…
Věřím tomu, že nástraha je hlavním měřítkem pro úspěch při rybaření, a tak jsem ji chtěl co nejvíce přiblížit té přírodní. Samozřejmě to nejde udělat dokonale, ale chtěl jsem tomu dát co nejvíce. Vzal jsem boilie Legend Range s příchutí Mystic, zalil ho v kbelíku boosterem a celé zasypal betainem a GLM extraktem. To vytvořilo velmi atraktivní a voňavou kombinaci. To celé jsem nechal do druhého dne pořádně nasáknout a zaschnout. Tato směs vytvořila vlastně velmi atraktivní obalovačku, která se šířila vodou a věřil jsem, že kapry přiláká k mé nástraze.
Dále jsem si říkal, že musím svoje nástrahy umístit do úplně jiných míst, než ostatní, protože tam se kapři s největší pravděpodobností budou krmit. Hledal jsem hlubší místa podél zarostlých břehů. A opravdu se to vyplatilo. Přineslo mi to záběry od několika baculatých lysců. Začalo se mi dařit a dokonce jsem viděl i několik kaprů, jak se krmí na mnou provnaděném místě, což bylo dobré znamení. Pak se ale stalo něco, co zničilo celou moji snahu. Na jezero přijelo několik dalších rybářů a křížem krážem natahalo vlasce, a to byl konec. Neustále jezdili po vodě, křičeli na sebe atd. Kapři se ztratili a já už se nedočkal jediného záběru.
Nedokážu pochopit, jak si někdo může myslet, že na to kapr nezareaguje a nepřestane se krmit. Vždy když jezdím rybařit, snažím se vybrat vody, kam nejezdí moc rybářů, třeba i kvůli špatnému přístupu k vodě a také se snažím přesunout od auta lodí co možná nejdále od ostatních, protože tam je největší šance ulovit jezerního obra. Čím menší voda, tím se tato místa hledají hůře a naopak.
Na této vodě moje rybaření skončilo a nyní mám vytipované, mimo jiné, některé další lokality, které jsou téměř nepřístupné a tudíž na nich téměř nikdo nechytá. Na takových vodách jsou kapři, které ještě nikdo neulovil, a proto můžete být první, komu se to podaří. A to je to, co mě láká a přitahuje.
Jaroslav Těšínský
