Přestože jsou často upřednostňovány návazce z jemných pletených šňůrek, uplatnění najdou i jejich opaky. Na některých vodách mohou být návazce z měkkých šňůrek „profláknuté“. Kapři se časem mohou naučit nástrahy po pozření vyplivovat. Přijde-li jim nabízené sousto něčím podezřelé, už to nemusí zkoušet podruhé. Na jemných návazcích to pro ně není zase až takový problém, ovšem použijeme-li tuhý návazec, bude to mít ryba podstatně horší.
Neznamená to však, že tuhé návazce jsou úplně to nejlepší, co můžeme použít. Stejně jako jemné návazcové materiály mají i ty tuhé svoje klady i zápory. Tentokrát se tedy budeme zabývat tuhými návazci. Přestože mohou být někdy velice úspěšné, spousta kaprařů je často opomíjí. Je však třeba dobře vědět, jak takový tuhý návazec funguje a ve kterých případech je výhodné jeho použití.
CHARAKTERISTIKA A DRUHY TUHÝCH MATERIÁLŮ
Hlavní roli hraje tuhý vázací materiál, který se narozdíl od klasických pletených šňůrek chová zcela odlišně. V momentě, kdy ryba nasaje nástrahu, která je předložena na tuhém návazci, dojde uvnitř kapří tlamy ke vzpříčení, které způsobí právě ona tuhá část návazce. Bude-li chtít poté kapr nástrahu vypudit z tlamky, tuhá část návazce mu v tom bude bránit.
Za tímto účelem se používají různé vázací materiály. Úplně nejlepší volbou je ale fluorocarbonový vlasec, který je přímo určen pro tvorbu návazců. Jedná se o absolutně neviditelný materiál ve vodě. Obyčejné vlasce totiž odrážejí ultrafialové světlo, a proto mohou být pro ryby viditelné. Fluorocarbon má ale index lomu světla přibližně stejný jako voda. Z tohoto důvodu ultrafialové záření propouští a nezpůsobuje žádné odrazy. Lze tedy říci, že je díky tomu neviditelný pro ryby. Spousta rybářů na celém světě používá tento druh vlasce pro tvorbu návazců a díky tomu dosahují lepších výsledků. Další výhodou fluorocarbonu oproti pleteným šňůrkám a obyčejným vlascům je také to, že neztrácí svoji pevnost. Kromě toho neabsorbuje vodu, a to ani po 100 hodinách v ní. Pro srovnání, klasické vlasce absorbují přibližně do 10% vody během 24 hodin po namočení, což způsobuje pokles pevnosti o 5 – 10%. Odolnost proti oděru je také lepší než u běžně používaných vlasců stejného průměru. Fluorocarbon je také zhruba o polovinu těžší než normální vlasec. Samozřejmě je také mnohem těžší než voda, což je další plusová vlastnost. Cena tohoto materiálu je sice poněkud vyšší, ale investovat do nějaké špulky se určitě vyplatí.
Kromě fluorocarbonu se také můžeme setkat se speciálními tuhými vlasci, které mají podobné vlastnosti jako fluorocarbon. Jedná se například o materiál zvaný Amnesia nebo třeba šňůrka Memory free od firmy Sufix (viz. fotografie návazce), ale jsou i další. Tyto speciální vlasce vynikají především svojí tuhostí. Dále také s pletenkami, které jsou ztužené tím, že jsou pokryty speciálním vláknem, které zajišťuje, že návazec bude ve vodě kopírovat dno. Hodí se však spíše pro kombinované návazce, o kterých bude příští díl, proto se nyní budeme nadále zabývat už jenom fluorocarbonem a tuhými vlasci.
KDY JE VHODNÉ POUŽÍT TUHÝ NÁVAZEC?
Na tuto otázku asi nelze jednoznačně odpovědět. Tuhý návazec je vhodné navázat v případech, kdy máme často nedokonalé záběry od ryb. Jednoduše řečeno tehdy, když máme podezření, že ryby naší nástrahu jenom ochutnávají a kloudný záběr pořád ne a ne přijít. Kapr může nástrahu jenom zkoušet a je-li mu podezřelá, tak ji vyplivne a my se tak nedostaneme ke kýženému záběru. Pokud jsme navíc přesvědčeni, že valná většina rybářů na našem revíru používá jemné pletené šňůrky, může se nám volba tuhého návazce vyplatit. Kaprům totiž předložíme nástrahu na návazci, se kterým nemají takové zkušenosti. Obrovskou výhodou tuhého návazce je to, že pokud už jednou ryba nástrahu nasaje, tak bude mít mnohem více ztížené její vyplivnutí (viz. výše). Ryba si tedy nebude s nástrahou pohrávat, ale píchne se o háček a nám to zajistí záběr. Tuhé návazce většina rybářů používá pro lov na plovoucí nástrahy, nebo na ty neutrálně vyvážené. Využití však najdou i při chytání na potápějící se nástrahy. Tuhý návazec je oproti pletenkám výborný také v tom, že se při nahazování téměř nezamotává, takže není nutné dávat na montáž hadičku z PVC proti zamotání.
JAKÝ POUŽÍT HÁČEK?
Přestože by si možná někdo mohl myslet, že na volbě háčku nezáleží, není tomu tak. Je to proto, protože tuhý návazec má úplně jiné vlastnosti než je tomu u měkkých a poddajných pletených šňůrek. V minulých dílech jsem se dozvěděli, že jsou pro návazce z pletených šňůrek vhodné háčky, které mají zahnuté očko alespoň mírně směrem dovnitř. U tuhých návazců toto neplatí, platí zde spíše opačné pravidlo (stále se jedná o klasické bezuzlové vázání viz. 1.díl). Pokud bychom totiž použili na tuhém návazci háček s očkem zahnutým dovnitř, svíral by návazec vycházející z očka se špičkou háčku nepříznivý úhel a mohl by znesnadňovat uvíznutí háčku v tlamě kapra. Samozřejmě tomu tak nemusí být vždy, určitě lze chytit kapra i na háček s očkem dovnitř, ale určitě nejsem sám, kdo by tyto háčky pro tuhé návazce nedoporučil. Takovým kompromisem by mohl být háček s rovným očkem. S rovným očkem toho nelze moc pokazit, takový háček obvykle funguje poměrně dobře na každém vázacím materiálu. Ty háčky, které mají očko vyhnuté směrem ven jsou výborné zejména pro chytání na plovoucí nástrahy (např. plovoucí boilie, nadlehčená kukuřice apod…). Háček v tomto případě bývá ve vodě zdvihnutý vlivem vznášející se nástrahy, takže vlastně vyhnuté očko směrem ven působí příznivě (hrot jde proti spodnímu pysku kapra). Jako vždy se vyplatí experimentovat a zkoušet v praxi. U tuhých návazců lze použít také vlasové rovnátko, ale protože ho osobně obvykle nedělám, nebudu se o něm raději rozepisovat. Tato možnost tu ale také je.
ZPŮSOB NAVÁZÁNÍ OBRATLÍKU
Způsob navazování obratlíku se doporučuje jiný, než je tomu u pletených šňůrek. Při použití tuhého vázacího materiálu je totiž vhodnější navázat obratlík na smyčku, která dovoluje návazci větší pohyb do stran. Díky tomu se pak nástraha chová mnohem přirozeněji.
Rozhodně se tedy nebojme vyzkoušet tuhé návazce, třeba to bude ta správná cesta k úspěchu…
