Je tomu již pár dní, co jsem psal článek o krásné soukromé pískovně u Ostravy. Před rokem jsme se na tuto pískovnu vypravili poprvé. Seznámili jsme se tam s panem majitelem Reném Sklenaříkem a strávili tam jeden krásný týden. O tom, co a jak jsme lovili a jaké jsme měli úspěchy jsem již psal v článku prvním. V tomto druhém článku bych se rád zaměřil na změny a pocity, které byly úplně jiné než před rokem.
Přiblížil se konec září a my po sjednání termínu vyrazili na pískovnu na Koblově. Bylo zase takové to stejné záříjové počasí. Vrtkavé s velkými změnami teplot. Na pískovně se teplota vody pohybovala okolo 11°C, tak nebylo ještě tak nejhůř. Vybrali jsme si i letos úplně stejné místo k lovu. Prohlídli si zase okolí a po chvíli dorazil pan Slenařík.
První co dnes bylo, že jsme si udělali kávu a dali se do řeči. Tato pískovna je již druhým rokem otevřena jako sportovní voda chyť a pusť. Pan majitel nám popisoval, že i tlak na tuto vodu je po roce více než dvojnásobný než v loňském roce. Potvrdil nám, že letos se tu ulovili i kapři kolem metru, ale moc jich nebylo. Hlavní osádkou této vody jsou kapři od 60cm do 85cm, velcí amuři, dravci a bílá ryba. Nastala tedy otázka, že letos to nebude tak jednoduché jako loni. Kapři budou již velice popíchaní a také víc opatrní. Dopili jsme kávu a dali se do vybalování a příprav k lovu.
Letos jsme opravdu nešetřili. Byli jsme zásobeni boiliem firmy Carp servis Václavík, hlavně ve složení red fish a novinkou boilies mrtvý korýš. Postavili jsme stojany, připravili pruty a upravili si naše spaní v chatičce. Po chvíli jsme již byli na vodě, stavěli bojky a krmili. Já jsem zase nakrmil u svých oblíbených spadlých stromů. Prvními nástrahami, které jsme zvolili byl boilies mrtvý korýš a na další dva pruty masové boilie. Na této pískovně se může lovit nonstop a na tři pruty, tak si člověk může aspoň zkoušet. Kolega vytipoval boilies robin red a ještě kuličky vlastní výroby. Byl tu večer a tak docela unaveni jsme ulehli.
Na revíru je povoleno chytat 24hod. denně a na tři pruty
Záběry v noci tu bývaly jen ojedinělé, ale letos tomu bylo jinak. Do jedné ráno jsme měli dohromady asi deset záběrů a tak jsme byli velice překvapeni. Největší úlovek toho večera byl kapr o délce 70cm. Po této hodině nastal klid a do rána již ani záběr. Bylo tu poměrně i v tomto období dost rybářů a tak i hodně krmení ve vodě. Tak jsme si řekli, že to opravdu letos lehké nebude.
Po pár dnech strávených u vody a úlovcích nám bylo již jasné, že tu tlak na ryby je opravdu větší než byl. Kapři měli roztrhané koutky, odřeniny a jiné podobné věci z nešetrného zacházení. Záběry byly opatrnějšího rázu a ne tak časté. Museli jsme opravdu nasazovat ty koule lepší kvality a složení. Na boilies, které jsme lovili před rokem záběry nebyly vůbec.
Nebudu tu dnes popisovat na co a jak jsme lovili, ale spíš co jsme tu viděli a zažili. Strávili jsme tu týden a mohu Vám říct, že by se opravdu měli rybáři kteří na tuto vodu přijedou zamyslet.
Viděli jsme tu úžasnou podívanou při focení úlovků. Rybář si vezme kapříka do rukou a vesele se sním postaví a fotí. Nastávají pády a chytání kaprů plácajících se po břehu. Asi ani toho rybáře nenapadne, že tomu našemu kapříkovi může ublížit. Odrazit vnitřnosti, pomlátit a jinak rybu poranit, ale myslí si že to nevadí, když kapra pustí zpět a on odplave. Co ale za čas? Může zůstat na dně a nebo nachytá plísně. To je jako byste zvedli svého kamaráda a ze dvou metrů ho pustili na břicho. Nevím, nevím jak by to rozdýchával.
To, že je na tomto revíru podmínkou velký podběrák a poduška to asi každý ví, když na tuto pískovnu vyrazí. Ale i tady se našly vyjímky, kde kapry tahali na různé molitany, hadry a igelity. Jo, to je ono, když chce někdo někomu vyhovět. Umíte si každý asi představit, jak to vypadá když máte kapra na nějakém nafukovacím igelitu. Samozřejmě, že se i pan Slenařík rozhodl tomuto dobrocení a přivírání očí udělat přítrž. Příští rok vás tu čeká povinnost mít tuto podušku a správně s kapry zacházet. Kdo ji mít nebude, tak si ji za úplatu půjčí a nebo se může v klidu vrátit domů.
My jsme tu zase strávili pěkný týden, ani úlovky nebyly zase tak špatné. Nedosáhli jsme sice větších úlovků než do 80cm, ale zase jsme si tu odpočinuli a seznámili se s zajímavými kolegy.
Co říci závěrem? Jen to, aby se každý zamyslel nad tím, že jede na soukromou vodu a ne na vodu státní. Tady jsou pevná pravidla, která se musí dodržovat. Ono by to tak mělo být i na jiných vodách. Sami víte, že tomu tak není. Naučit se fotit a zacházet s rybami není přeci tak těžké. I já se to musel pořádně učit a nepíši tento článek jako kritiku. Píši ho proto, abychom se nad těmito věcmi zamysleli. Kdo nebude tyto pravidla ctít třeba na této vodě, tak tu opravdu nepochodí. Kdo ale ví, jak se tu má chovat tak je tu plně vítán.
Děkuji zase za opětovné příjemné jednání pana Sklenaříka a až si kapři odpočinou, tak se určitě uvidíme.
CARP TEAM J+J
Děkujeme za přispění firmám Carp servis Václavík a internetovému obchodu www.rybareni.cz.
