Úvod Seriály Zdoláváme kapra (1/3)

Zdoláváme kapra (1/3)

5 095
0
SDÍLET

V tomto novém seriálu se nebudeme zabývat tím, jak přinutit kapra k pozření naší nástrahy, ale jak ho dostat na břeh. Existuje spousta faktorů, které mohou ovlivnit, zda se budeme radovat z úlovku či ne. Společně si tedy probereme pravidla, které je dobré dodržovat při zdolávání kaprů. Začneme ale hezky popořadě.

POZIČNÍ UMÍSTĚNÍ PRUTŮ

Ještě než dopravíme svoje montáže na požadované místo, postavíme stojan a rozložíme pruty. V tomto okamžiku se rozhodujeme, jakým směrem pruty nasměrujeme. Ačkoliv tomu mnoho rybářů nevěnuje přílišnou pozornost, správné postavení prutů na břehu může ovlivnit, zda-li rybu úspěšně zasekneme nebo ne. Rozhodně by nemělo platit pravidlo, že u vody rozbalíme pruty a položíme je do stojanu tak, jak se to našemu oku nejvíce líbí. Každý by si měl hned zpočátku rozmyslet, jak svoje pruty do stojanu postaví.

Sklopení špiček

Chytáme-li na stojaté vodě s nízkým výskytem vodní vegetace a čistým dnem bez překážek, můžeme svoje pruty bez obav umístit tak, že špičky budou jen kousek nad vodní hladinou. Vlasec tak bude skoro kopírovat dno až k samotné udici. Při dobře vyšponovaném vlasci bude záběr okamžitě velmi dobře rozpoznatelný. Nespornou výhodou je, že při záseku máme k dispozici největší možný prostor směrem vzhůru, takže můžeme velmi efektivně zaseknout. Špičky prutů by měly směřovat přibližně tím směrem, kde máme nahozeno. Je dobré vyvarovat se přílišného úhlu, kdy jde vlasec bokem od špiček, neboť se nám bude hůře provádět zásek.

sklopené špičky

sklopení špiček v praxi (v případě potřeby můžete sklopit i více)

Vzpřímené postavení

Ne vždy je však dno bez překážek, prudkých zlomů v reliéfu dna a vodní vegetace v příbřežních oblastech. Také na proudících řekách hrozí nebezpečí vytvoření oblouku na vlasci, který může zhoršit a zpomalit indikaci záběru. Právě proto je dobré pruty umístit špičkou směrem vzhůru. Jak moc záleží na dané situaci. Chytáme-li na silněji prudící řece a nahazujeme-li do větší vzdálenosti, snažíme se o to, abychom měli špičky co nejvýše směrem k nebi. Naopak potřebujeme-li se dostat jen za vodní rostliny, které se táhnou několik metrů při břehu, zvolíme k tomu odpovídající výšku. Z těchto příkladů ovšem neznamená, že pruty vzhůru máme umisťovat jen při rybolovu na řekách. Vzpřímené postavení prutů můžeme často využít i na stojatých vodách. Například štěrkopískovny mají často prudce klesající zlomové hrany a pokud se vlasec o takovou hranu někde na dně zachytí, může se poškodit nebo dokonce úplně předřít. Pokud ale dobře neznáme lokalitu, kde chytáme, často na toto bohužel nepřijdeme nebo to zjistíme až časem. Chytáme-li na extrémní vzdálenosti, vzpřímené postavení není výhodné. Tím bychom totiž vystavili vlasec větru, který, pokud je k tomu dostatečný silný, může naše montáže i odtáhnout od krmného místa. Ale už samotný oblouk, který se při větru udělá, dokáže velmi znepříjemnit rybolov, neboť ani úplné zatížení swingerů tento problém neodstraní. Potom není nic horšího, než poslouchat neustálé pípaní signalizátorů, které způsobuje vítr.

vzpřímené postavení

vzpřímené postavení prutů

NASTAVENÍ ZÁBĚROVÉ BRZDY

K lovu kaprů používáme ve většině případů navijáky tzv. Baitrunnery. Z tohoto důvodu se o nastavení obou brzd také zmíním. Pro ty, kteří nevědí o jaké navijáky se jedná, připisuji jednoduché vysvětlení. Tyto navijáky jsou oproti těm klasickým vybaveny volnoběžným systémem. Právě proto nesou anglické označení Baitrunner(y). Jsou opatřeny dvěmi na sobě nezávisle pracujícími brzdami. Pokud pracuje jedna, je automaticky vyřazena z provozu druhá. Nás ale nezajímá záběrová brzda, která je v pohotovostním režimu v době záběru. Tato brzda bývá nejčastěji nastavena na minimální odpor. Pokud ryba zabere a pluje pryč, může bez problému odvíjet vlasec z cívky navijáku. Takto nastavená brzda nám zajistí, že nám žádná ryba nemůže převrátit stojan nebo strhnout prut do vody. Nemusíme proto sedět u svých prutů a bát se o své vybavení. Málokdo už ale ví, že záběrovou brzdu můžeme využít i k opačnému účelu. Zejména chytáme-li v blízkosti vázek, nemůžeme rybě po záběru nechat žádný decimetr navíc, jinak hrozí riziko zamotání do podvodní překážky. Záběrovou brzdu tedy utáhneme tak, aby vlasec mohl z cívky jenom při větším tahu. Ovšem je třeba dávat pozor a včasně provést zásek, jinak to nemusí dobře skončit, zejména máme-li nahozeno na kratší vzdálenost. Obdobným způsobem můžeme brzdu nastavit, chytáme-li na extrémní vzdálenosti (100 a více metrů). V tomto případě se o své vybavení nemusíme tolik bát, protože vlasec je dostatečně průtažný (neplatí při použití pletené šňůry) na to, aby nám ryba prut jen tak lehce strhla do vodního živlu. Přiměřeně utáhnutou záběrovou brzdou navíc podpoříme hlubší proniknutí háčku do kapří tlamky.

VYŠPONOVÁNÍ VLASCE A ZATÍŽENÍ SWINGERŮ

Abychom mohli dobře rozpoznat záběr, musíme nejprve co nejlépe vyšponovat vlasec a poté správně zatížit swingery. Zatížení volíme podle síly větru a proudu tak, aby nedocházelo k vytváření nechtěného oblouku na vlasci. Nemělo by se proto stávat, že se swinger bude pohybovat z důvodu působení vnějších vlivů. Chytáme-li na důvěryhodnou udici, je třeba nastavit zátěž swingeru co nejcitlivěji či spíše nejpřijatelněji dané situaci. Ryba by měla cítit minimální odpor při záběru, proto je správné vyvážení velmi důležité. Chytáme-li však na únikovou montáž, můžeme bez obav zatížit swingery na maximum. To nám zajistí nejvyšší možné vyšponování vlasce až k montáži a tím i nejrychlejší rozpoznání záběru. V tomto případě o žádný výrazný odpor nejde, protože ryba už stejně pluje s olovem.

swingery

DRUHY KAPŘÍCH ZÁBĚRŮ

Zkušení rybáři vědí, že každý záběr od kapra nemusí vypadat stejně. Jistě, typickou jízdu, kdy se z cívky navijáku vytrácí bleskovou rychlostí vlasec, dokáže zaseknout určitě každý a bezesporu se jedná o nejlépe rozpoznatelný záběr, který jen těžko promarníme. Ale co když se indikátor záběru pohybuje směrem dolů? A co teprve tehdy, když to pořád jenom ťuká a ťuká a pořádný záběr nikde? Potom si asi každý z nás zapálených příznivců kaprařiny počíná podle svého nejlepšího uvážení. Podívejme se tedy na tři, poměrně charakteristické druhy kapřích záběrů:

1) Typická jízda

Jedná se nepochybně o ten nejkrásnější záběr, který si přeje snad každý rybář. Vzorový záběr vypadá asi tak, že se swinger z ničeho nic dá do pohybu směrem vzhůru. Tento jev bývá velice často doprovázen ječícím hlásičem a kvílením brzdy navijáku. Pokud má rybář příliš utaženou brzdu navijáku, projeví se to často převrácením stojanu, či v horším případě stržením prutu do vody. Někdy také, než dojde k oné klasické jízdě, swinger jakoby nejprve „tančí“ bez přestání nahoru a dolů a pak až následuje „hrčák“. Předešlé pohyby swingeru naznačují ve většině případů to, že se ryba již píchla o háček a snaží se ho vypudit z tlamky. Pokud provedeme zásek už v tomto okamžiku, určitě tím nic nezkazíme, spíše naopak – zabráníme tím případnému odháčkování kapra. Někteří rybáři si myslí, že tohle dělají bílé ryby nebo menší kapři a ještě čekají se zásekem. To je ale špatně, protože nástraha s háčkem už je pravděpodobně někde v tlamce. Větší kapr, který se už vícekrát setkal s udicí, se může nejprve krátkými pohyby snažit zbavit háčku, který ještě nemusí být dostatečně zapíchnutý. Pokud se kaprovi nepovede háček vyplivnout z tlamky ven, nebo se háček zapíchne ještě hlouběji, ryba se lekne a teprve až v tomto okamžiku přijde opravdová jízda.

2) Spadlý záběr

Tento druh záběru bývá rybářskou veřejností označován jako „padák“. V tomto případě vezme kapr nástrahu a pluje směrem k rybáři. Swinger začne padat dolů, protože se napnutý vlasec začne postupně povolovat. Pokud se tak stane, je více než jasné, že se ryba píchla o háček a nyní táhne montáž směrem ke břehu. Nejdůležitější je vzít do ruky co nejrychleji prut a současně se zásekem rychle navíjet vlasec. Pokud poté ucítíme kontakt s rybou, můžeme ještě jednou přiseknout, a tím podpořit hlubší proniknutí háčku. Někteří takové záběry nesekají a jenom dopnou prověšený vlasec, a to je v zásadě špatně! Je sice pravda, že v některých případech po dopnutí vlasce dochází ke klasické jízdě, ale určitě se to nestává pokaždé (ryba se háčku stihne zbavit). I když však provedeme zásek ihned, riziko neproměného záběru tu i nadále zůstává, neboť se může klidně stát, že kapr nástrahu prudce zvedne a poté v rychlosti vyplivne. Nemůže se ale stát nic horšího, než že zasekneme do prázdna.

3) Ťukance

Kapři někdy přijímají potravu poněkud laxně a bez jakéhokoli spěchu. Často, než-li potravu pozřou, nejprve jí několikrát opakovaně vezmou do tlamky a zpět vyplivnou. Zkoumají tím nabízenou potravu a pokud se jim něco „nelíbí“, nechají ji být. Projevuje se to nejčastěji ťukáním a ojedinělými pípnutími. Toto zřejmě neudělá vyhladovělý kapr, ale na revírech, kde je dostatek potravy se to může stávat poměrně často. Pokud se swinger pohne směrem nahoru, můžeme vycházet z toho, že je nástraha pravděpodobně v tlamce a ryba hnula s olůvkem (při chytání na únikovou montáž). Klesne-li potom, zřejmě byla nástraha vyplivnuta. Opakuje-li se toto dokola v různých intervalech, pak nám nezbývá nic jiného, než intuitivně zaseknout. Nejlépe tehdy, když se swinger pohne směrem vzhůru. Je třeba být neustále v pozoru a přitom sledovat jak swinger, tak i špičku prutu a pohyb vlasce, neboť i to nám může ledacos napovědět. Bohužel to většinou nevyjde, ale několik kaprů jsem takto také ulovil. Osobně raději seknu, než abych u toho seděl a „trápil se“. Pokud se často stává, že zasekneme do prázdna, je vhodné zamyslet se nad změnou montáže a délkou návazce. Někdy to může celý problém vyřešit.

HODNOCENÍ: 1 Hvězdička2 Hvězdičky3 Hvězdičky4 Hvězdičky5 Hvězdiček (4 hlasů, průměr: 4,00 z maxima 5 hvězdiček)
Loading...
SDÍLET

Chcete-li, můžete přidat komentář:

Please enter your comment!
Please enter your name here