Childeater

Po delší odmlce se hlásím se zpravodajstvím ze Staňkovského… 🙂
Na hlavním jezeře, naproti Oáze se už de-facto nedá chytat. Břeh je obsazený rybáři v bivacích (nic proti nim), ale hlavně jsou tam tuny a tuny cejnů, sežerou úplně všechno a hned. Po totálních propadácích s jednodenními výpravami jsme s kolegou Petrem začali jezdit na víkendy, opustili jsme boilie-styl a začali chytat na kukuřici na vlas. Tahle metoda se nebývale osvědčila, hlavně když do Staňkováku chlapci z Třeboně navezli násaďáky. Na prvním výletu, po prokrmení (polovina května) jsme si jich každý vytáhli asi třicet… 😀 Druhý výlet v červnu byl ve znamení strašného počasí, občasných násaďáků a dalších experimentů s boilies rohlíkového typu. Zábava dobrá, ale pořád měl největší kapr kolem 45cm a stejně jenom sporadicky. Moje maličkost taky konečně zjistila, že na staré teleskopy a policajty ve tvaru koule se prostě dva dny chytat nedá. Zakoupil jsem Shakespeare děličky, hlásiče Sema Magneto AT a takhle vyzbrojeni jsme vyrazili teď v pátek (10.07.2009). Pět kilo vařené kukuřice (bylo jí nakonec málo) a montáže na vlas. Už si vždycky půjčujeme loďku, vyrážíme těch cca 5-7km veslováním na takovou tu chobotí část jezera a spíme na rakouské straně, po peripetiích s českými policisty. Ani se těm kontrolám nedivím, když jsem viděl českou stranu, na které plály ohně kam jen oko dohlédlo a skupiny rybářů, nad kterými kroužily hejna racků.
Petr se rozhodl chytat candáty, takže měl nahozenou malou živou rybku (vynesla mu krásného candáta 56cm), já jsem se věnoval kaprařině. Prokrmoval jsem vařenou kukuřicí v cca 3m hloubky, asi 40m od břehu. Kapříci začali brát od šesti od rána, kdy mi předvedl slušnou jízdu jeden násaďáček a za hodinu jsem zapřáhl krásného šupinatého bojovníka, se kterým jsem svedl boj u padlého stromu a křoví. Nový vercajk šlapal na jedničku, hlavně jsem byl spokojený s navijáky Tica Sportera 6007, se kterými se krásně házelo a i bezchybně fungoval baitrunner. Po 10min zdolávání mi Petr podebral kapra 63cm, krásně vysokého a v barvě starého zlata, nádherný kapr a super zážitek.
Co se týče Staňkovského, ten revír je krásnej. Chce to rozhodně loď a nebát se veslování (hojí se mi puchýře na rukách) a zajet až dozadu. Ten kravál kolem kempů mi značně leze krkem. Nemá smysl používat krmítka, bílá ryba se na krmítko okamžitě vrhne jako slepice a sežere všechno, včetně velkých boilies. Buď zavézt lodí a zakrmit boilies, nebo pytel kukuřice jako my. Pak si zachytáš. Kdo si myslí, že nahodí na Staňkovským krmítko a bude tahat velké kapry, bude zklamán…

Child

Ze všeho nejvíc teď přemýšlím, kam tam vlastně na ně… 🙂 Seděli jsme na protilehlé straně kempu Oáza – zdá se, že je tam dlouhá mělčina (i když nevím, jak daleko do vody zasahuje), myslel jsem si, že kapři přijedou spíš na mělkou vodu.

Přemýšlím nad tím, že bysme půjčili loďku (i proto, že z ní jde zakrmit) a zkusili zajet za zůženou část a pár metrů od břehu pořádně zakrmit.

Vzpomeneš si, jaké boilies jsi používal?