Lov kaprů se u nás v posledních letech těší nebývalé oblibě. Čím dál více rybářů se věnuje tomuto fousatému tvorovi, čím dál více rybářů tráví u vody mnoho dní a nocí a čeká na toho svého vysněného kapra. Někomu se to podaří během několika vycházek k vodě, jinému to může trvat celý život. Vše je jen o štěstí, o umu rybáře a především o vodách, které navštěvuje...

Můžete být v nejlepší formě, ale vše závisí na nástraze na háčku. Vývoj nástrah se rozvíjí ze dne na den, a to je dobře. Kapři se učí, jak se vypořádat s našimi nástrahami, které jim denně připravujeme. Proto nás nutí přemýšlet, jak ty kapry přelstít. Nevím, jestli to je tak u všech rybářů, ale pro mne je velice důležité, abych tahal za nitky já, a ne kapři.

Pokud nemáte čas vysedávat u vody celé dny a máte na svůj koníček vždy jen pár hodin, mám pro vás několik tipů na tzv. rychlé chytání, které se mi osvědčilo a málokdy jsem odcházel od vody po pár hodinách lovu bez záběru. Velikost ulovených kaprů sice byla o poznání menší, ale z minimálního času stráveného u vody jsem dokázal takto maximálně využít šanci na úlovek.

Ve dnech od 31.3. do 7.4.2012 se konal IV. mezinárodní závod lovu kaprů na ADACSI v Maďarsku. Letos se bohužel neúčastnili Poláci, kteří na poslední chvíli odřekli, asi ze strachu. Počítali se kapři pouze nad 5 kilogramů, takže strategii bylo třeba trošku vyladit.

Průhlednost (čistota) vody má velký vliv na naší rybařinu, úspěšnost či neúspěšnost. S vyšší průhledností vody se zvyšují schopnosti kapra. Smyslové ústrojí je využito na 100 %. Kapr dokáže bez větších problémů posoudit, co je bezpečné a co nikoliv. V případě odhalení montáže nebo kmenového vlasce, zkušený kapr zbytečně neprchá...

V létě jsem byl pár dní na návštěvě u známého, který bydlí nedaleko řeky Labe a ve svém volnu si na ryby rád zajde. Vyptával jsem se, jestli neví, jak je to v tomto úseku s velkými kapry. Odpověď mě ani moc nepřekvapila: „Tak přijeď a uvidíš.“ Nabídka to byla lákavá, ale vzhledem k tomu, že koncem října jsem měl letět na Nový Zéland..

Mnohokrát jsem se zamýšlel nad tím, jaký rozdíl je mezi evropským a americkým pojetím kaprařiny. Protože se opravdu mohu počítat k ostříleným rybářům a člověkem, který zná oba kontinenty, napadlo mě, právě tento rozdíl popsat. Ještě za mého působení v Evropě jsem slyšel různé zajímavosti ze země zpoza oceánu...

Den 23. dubna 1993 si budu pamatovat zřejmě až do konce života. Dva dny jsem seděl na malém, tříhektarovém rybníce a pokoušel se chytit svého prvního kapra. Těsně před západem slunce „něco“ zachytilo můj prut a začalo jej vtahovat do vody. Zdvihl jsem prut nahoru a jediné, co jsem mohl dělat, bylo dívat se, jak na malinkém navijáku ubývá vlasec.

Největším nepřítelem lovu kaprů je čas, přesněji řečeno, nedostatek času. Dnes už opravdu jen s nostalgií vzpomínám na deseti a více denní výpravy po všech možných revírech a nekonečné krmné kampaně, které tomu předcházely. V poslední době se již výhradně věnuji pouze víkendovým výpravám, a jak to tak vypadá, tak se v tomto ohledu v blízké budoucnosti...

Sedím na břehu, v připraveném člunu a stále pozoruji hladinu. Vlastně už tak trávím šestý den. Stále hledám očima na vodě jakýkoliv náznak pohybu kaprů. Hledám v dálce i u břehu a stále nic. Není kam se přestěhovat, jezero je plné rybářů, a tak musím bojovat v rámci tohoto svého místa. Ještě hodinu, a pak se setmí a půjdu spát. Dnes zase nic, už šest dní krmím...